Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Pavel II. bude prohlášen za svatého, potvrdil Vatikán

  13:10aktualizováno  13:56
Zesnulý papež Jan Pavel II. bude prohlášen za svatého, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Vatikán. O možném svatořečení oblíbeného pontifika se opakovaně hovořilo od jeho skonu v roce 2005. Za svatého bude prohlášen společně s papežem Janem XXIII. Rozhodl o tom svatý otec František.

Jan Pavel II. si získal miliony věřících po celém světě. Umělec ze Slovenska, který se za něj vydával, sbíral sympatie jen na jedné italské ulici. | foto: Profimedia.cz

Vatikán zatím nezveřejnil datum kanonizace, v minulých dnech se však objevily spekulace, že by se tak mohlo stát ještě do konce tohoto roku. Nejčastěji se skloňuje datum 8. prosince, tedy den, kdy církev slaví svátek Neposkvrněného početí Panny Marie.

Oba zesnulí papežové Jan Pavel II. i Jan XXIII. jsou považováni za nejoblíbenější a nejvlivnější hlavy katolické církve v novodobých dějinách.

Světlo víry - Františkova encyklika

První enycklika papeže Františka je výsledkem společné práce s jeho předchůdcem, Benediktem XVI. Text, určený katolickým duchovním a věřícím zdůrazňuje, že víra je "službou obecnému blahu" a vybízí věřící, "aby nebyli arogantní", ale "otevření dialogu", a to i s bezvěrci.

Podle agentury Reuters papežovo poselství ukazuje, že František nechystá radikální odklon od postojů svého předchůdce, který v únoru překvapivě odstoupil z čela církve

Zdroj: ČTK

Jan Pavel II., jenž pocházel z Polska a původně se jmenoval Karol Wojtyla, nastoupil do nejvyššího úřadu katolické církve v roce 1978. Patřil k významným hráčům na poli světové politiky a za jeho pontifikátu se zhroutily komunistické režimy ve východní a střední Evropě.

Někdejší papež si získal mnoho obdivovatelů po celém světě. Když nejdéle sloužící pontifik minulého století zemřel, začalo se takřka okamžitě volat po jeho svatořečení. Už na pohřbu v dubnu 2005 dav volal Santo Subito neboli Ať je ihned svatý.

To podle církevního práva není možné. Papež musel být nejprve prohlášen za blahoslaveného, což se stalo 1. května 2011. Na Svatopetrském náměstí jej toho dne blahořečil jeho nástupce, papež Benedikt XVI (více o blahořečení Jana Pavla II. zde)

Stejně jako charismatický Jan Pavel II. i Jan XXIII. byl považován za významného a oblíbeného pontifika. A především za muže s velkým smyslem pro humor. Papežem se tento benátský patriarcha vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli stal v roce 1958 a církev vedl pět let. To není moc dlouho, přesto vstoupil do historie. Takzvaný papež míru, který byl blahořečen v roce 2000 Janem Pavlem II., totiž svolal historicky druhý vatikánský koncil, který církev přizpůsobil moderní době.

Svolení ke kanonizaci obou představitelů církve rozhodl nynější papež František, jenž v pátek rovněž vydal svou první encykliku. František převzal vedení katolické církve po Benediktově rezignaci krátce před Velikonocemi.

Ke svatořečení je podle církevního práva nutné doložit dva vykonané zázraky. První zázrak Vatikán uznal krátce již před několika lety, kdy řádová sestra Marie Simonová-Pierrová tvrdila, že dva měsíce po skonu papeže se zázračně uzdravila z Parkinsonovy nemoci, když se k němu modlila. Lékaři její uzdravení potvrdili.

I v druhém případě se zázrak týkal uzdravení nemocné ženy. Vatikánská kongregace pro otázky svatořečení jej schválila v úterý. Vatikán nepodal mnoho bližších informací. Uvedl pouze, že zázrakem bylo nevysvětlitelné uzdravení ženy v den, kdy byl bývalý svatý otec prohlášen blahoslaveným. V případě Jana XXIII. však papež František nařídil kanonizaci i bez zázraku, uvedla agentura ANSA.

 

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.