Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Jánský. Muž, který odhalil tajemství krve

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Pokus pacientky o sebevraždu přivedl Jana Jánského k zamyšlení, jestli není souvislost mezi duševní chorobou a srážlivostí krve. Nebyla. Ale lékař při tom odhalil větší záhadu.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Začalo to kusem střepu a pacientčiným pokusem o sebevraždu, skončilo poznáním shod a rozdílů tekutiny kolující v žilách různých lidí. Do dějin objev vstoupil jako správná definice čtyř krevních skupin, s jejíž pomocí je možné zachraňovat životy.

Nechtěný lékař

Pod kola takových gentlemanů je třeba padat  - Jan Janský

Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy patřil Jan Janský k nejlepším studentům ročníku, a když v roce 1898 držel v ruce diplom, věřil, že místo najde snadno. Omyl. Jeho otec byl pouhý obchodník, a tedy malá ryba na to, aby synovi zajistil protekci. Nakonec mladík z nouze přijal nabídku profesora Kuffnera a nastoupil na psychiatrii v pražské Kateřinské ulici.

Ano, legendární Kateřinky, která se stala takřka synonymem pro slovo blázinec.

Zpočátku Janský nebyl z té šance nadšený, být psychiatrem se nepovažovalo za kdovíjakou kariéru. Ale zvídavost a až chorobná činorodost ho hnaly k tomu, aby se pokusil posunout obor, na který se hledělo s despektem. Jedna z prvních věcí, kterou svého šéfa Kuffnera šokoval, bylo zavedení pracovní terapie.

Když pacienty vyvedl na chodbu a dal jim do rukou malířské štětky a smetáky, aby vylepšili chmurné prostory starého kláštera augustiniánek, v němž klinika sídlila, pana profesora málem ranilo. Nakonec se s Janského metodou srovnal.

Při terapeutickém úklidu jedna z pacientek rozbila okno, střep si schovala a v noci si jím podřezala žíly. Našel ji zoufalý manžel, který se nabídl, že jí dá svou krev. Transfuze byly vzhledem k vysokému počtu neúspěchů zakázané, ale Janský ji povolil a zásah provedl. Žena přežila.

Možná by na to zapomněl, kdyby se k němu nedonesla jiná tragédie: jakási matka dávala krev zraněnému synovi, jenže ten zemřel. Proč se jedna transfuze povedla a jiná ne? Hrálo v tom snad roli psychické rozpoložení dárců a příjemců? Měla psychická choroba jeho pacientky vliv na to, že krev přijala? To byly otázky, které Janského přivedly k rozhodnutí prozkoumat vztah mezi aglutinací čili shlukováním krve (laicky řečeno srážením) a duševními poruchami.

Trochu jako z Cimrmana

Nad mikroskopem trávil celé dny. Opakovaně mísil kapky krve a krevního séra lidí zdravých a nemocných, posbíral více než tři tisíce vzorků, zaznamenával reakce, sestavoval složité tabulky. Po dlouholetých pokusech nakonec došel k závěru, že vztah mezi duševní nemocí a shlukováním krve neexistuje.

Správná rozhodnutí slavných Čechů

Jan Janský (1873-1921) po prozkoumání krevních skupin už další výzkum věnoval jen psychiatrii a neurologii. Za 1. světové války se snažil svůj objev využít na záchranu raněných vojáků, ale nedošlo k tomu. Přesto dárcovství krve vždy propagoval a dobrovolníkům se dnes uděluje plaketa s jeho jménem.

Zní to jako Jára Cimrman a jeho teorie slepých uliček, ale Janský v rámci výzkumu jaksi mimochodem objevil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Některé z nich mezi sebou reagují příznivě, jiné se nesnášejí, a proto transfuze končí smrtí. V roce 1907 své závěry uveřejnil.

Ve skutečnosti nebyl první, kdo přišel s objevem krevních skupin, předešel ho vídeňský patolog Landsteiner, který ovšem popsal jen tři, a krátce nato další dva lékaři objevili čtvrtou skupinu. Janského úspěch to poněkud znejišťuje, i když o Landsteinerově práci nevěděl.

Ale vědecký svět mu po letech přece jen přiznal prvenství za to, že krevní skupiny na rozdíl od svých konkurentů velmi přesně klasifikoval a právě on tak rozluštil tajemství krve a zákonitosti transfuzí.

Autoři:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.