Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf krkonošského parku: Senátní novela zákona by nás poškodila, je zmatená

  16:29aktualizováno  16:29
Původní verze novely zákona o ochraně přírody a krajiny je postavená dobře a neupírá práva obcím v národních parcích. Naopak senátní návrh by znamenal období nejistoty a mohl by parkům uškodit. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl ředitel Krkonošského národního parku (KRNAP) Jan Hřebačka. „Ten návrh zkrátka není dobrý,“ dodal ke kritizované senátní verzi novely, kterou naopak prosazuje prezident Miloš Zeman.

Krkonošský národní park | foto: Martin Veselý, MAFRA

Poslanci v úterý začali jednat o senátorské verzi novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Ocenil byste, kdyby odhlasovali původní znění zákona?
Stoprocentně, byl by to dobrý signál. Myslím si, že je původní novela postavená dobře a že ministerstvo životního prostředí udělalo dobrou práci. Je to zákon, který rozhodně žádným způsobem nepošlape práva obcí. Od toho jsme tady my - správy národních parků - abychom také respektovali vůli místních lidí. Bez nich to dělat nejde.

Jan Hřebačka

Ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka (11. 3. 2010).

Jan Hřebačka se narodil v roce 1967. Vystudoval Lesnickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Brně. Ve správě Krkonošského parku působí od roku 1994. V druhé polovině 90. let absolvoval řadu stáží na amerických univerzitách na Floridě, v Michiganu a v Coloradu. Ředitelem krkonošského parku je od roku 2008.

Co by se stalo, kdyby poslanci schválili senátorskou verzi novely?
Senátorská verze novely z pera Jaroslava Větrovského (předložil Senátu kritizované pozměňovací návrhy, pozn. red.) je dle názoru renomovaných právníků zmatečná (více jsme psali zde). Zavádí do novely zmatek a pojmy, o kterých nikdo neví, co znamenají.

Pro nás by nastalo období nejistoty. V případě, že by někdo předložil nesmyslný návrh na nejrůznější projekty uvnitř národního parku, který bychom zamítli, nedokázali bychom dopředu říct, jakým způsobem by to skončilo. Vzniklé spory by mohly jít k soudu, jehož rozhodnutí nelze předvídat.

Co přesně je na senátorské verzi novely nejasné?
V podstatě by byl zrušen hlavní cíl národních parků, což je ochrana přirozených procesů a přírodních ekosystémů. Ve verzi od Senátu je místo toho ochrana tradiční středoevropské krajiny, která je ale na území celé České republiky. Souhlasím s tím, že by se měla chránit, ale poslání národních parků je jiné. Ať v nich příroda ukáže, jak je silná a jak se bude dál vyvíjet.

Fotogalerie

Může ponechání přírody přirozeným procesům způsobit „zelený mordor“, jak říkal prezident Miloš Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně?
Nemyslím si, že by to mohlo způsobit cokoliv negativního. Příroda je velmi silná, dokáže sama svými procesy obnovit vše, co například člověk poničí. Samozřejmě dokáže obnovit i les po velkoplošném kolapsu, který bývá velmi bolestivý.

Otázkou zůstává, co je větší zlo - vykácený kus lesa, nebo uschlý kus lesa? Pro někoho je depresivní se koukat na vykácený kus lesa, pro někoho je nesmírně depresivní koukat se na uschlé stromy. Obě varianty ale směřují k nové šanci na nový les. V hospodářském lese - ale i v části národních parků, kde se předpokládá takzvaný trvalý přírodě blízký management - je možno část stromů odkácet a zasadit nové stromky. V části národních parků, kde se ale s lidskými zásahy již natrvalo nepočítá, je nutné se připravit i na časově omezené pohledy na uschlé stromy. To je zkrátka něco, co k této části přírody bezesporu patří.

Pokud člověk tedy odpovědně a správným způsobem zasahuje tam, kde se s lidskými zásahy počítá, neměl by přírodu poškodit. Přírodní procesy nelze řídit, ze samé podstaty a silou přírody působí vždy správným směrem.

Potýkaly se Krkonoše někdy s velkoplošným kolapsem? Kdy naposledy tam byla kůrovcová kalamita?
Ano, i Krkonoše čas od času čelí přemnožení kůrovce. Téměř celá poslední čtvrtina uplynulého století byla velmi dramatická. Tehdy se spojilo několik vzájemně působících faktorů. Nejprve nás dohnal zcela nevhodný způsob hospodaření v lesích včetně tvorby rozsáhlých smrkových monokultur. Následně začaly působit kyselé deště a v neposlední řadě nastoupil kůrovec. V důsledku těchto problémů odumřelo téměř 10 000 hektarů lesa. Situace se začala zlepšovat postupně až v devadesátých letech minulého století.

Hrozila by ve vašem národním parku výstavba nějakých sjezdovek nebo lanovek v případě, že by prošla senátorská verze zákona?
To je spekulace a jako k takové bych se k ní nerad vyjadřoval. Myslím si, že ani senátoři si tohle nepřejí. Ten návrh zkrátka není dobrý a my si myslíme, že by mohl způsobit velké komplikace.

A jak by se změnila spolupráce na ochraně přírody v rámci Evropy nebo našich nejbližších sousedů?
Personální vztahy mezi národními parky v EU by doufám zůstaly stejné, ale právní stránka věci by byla rozdílná. Principy, které vycházejí z poslání národního parku, by byly zcela odlišné. My bychom měli v zákoně o ochraně přírody a krajiny uvedeno, že cílem národních parků je regionální rozvoj. Ten je přitom obsažený v zákoně o územních plánech.

Potýká se vaše správa parku s podobnými problémy jako Národní park Šumava, který se s obcemi střetává v problematice jejich rozvoje nebo vstupu do nejpřísněji chráněných oblastí?
Nerozumím tomu, proč se obce na Šumavě nedokážou dohodnout se správou. My taky řešíme spoustu střetových bodů, ve kterých nejsme zajedno, ale v otázkách o směřování národního parku jsme ve shodě. Přírodu je potřeba chránit. Zároveň si myslíme, že je potřeba obce rozvíjet, aby se v nich lidé měli dobře. Zákon by nás přece neměl stavět proti sobě.

Za ochranu národních parků demonstrovali lidé u Poslanecké sněmovny:







Hlavní zprávy

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.