Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tablety jódu a respirátor mají u reaktoru v Temelíně všichni po ruce

  7:27aktualizováno  7:27
Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima přinesla média příběhy japonských techniků, kteří čelí unikající radiaci. Jak se člověk stane příslušníkem havarijního štábu jaderné elektrárny, co musí umět a jaká je to práce? Jen samotným nárokům na pozici operátora vyhoví každý desátý uchazeč.

Zaměstnanci jaderné elektrárny Temelín | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Možná to překvapí, ale na začátku kariéry pracovníků v jaderné elektrárně není příliš často diplom z "jaderky", tedy Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Její studenti se připravují spíše na práci třeba v Ústavu jaderného výzkumu Řež. Technické vysokoškolské vzdělání ovšem na práci v elektrárně podmínkou je.

Výcvik operátorů

Uchazeče splňující základní požadavky čeká dvouleté studium v Brně - ročně to bývá kolem pěti adeptů.

Po přezkoušení mohou pracovat na sekundárním nejaderném okruhu (generátor, turbína) pod dohledem zkušenějšího kolegy. Až po několika letech samostatné práce z nich mohou být operátoři primárního okruhu (reaktoru).

Každé dva roky k psychologovi

Jak se tedy stát operátorem? Ještě před nástupem si vás vezmou do práce psychologové. Operátoři bloků k nim musí znovu každé dva roky, ostatní zaměstnanci jednou za pět let.

"Od uchazečů požadujeme vyvážený osobnostní profil, dobrou paměť, udržení dlouhodobé pozornosti, odolnost proti stresu, sebekontrolu, ale třeba i sebekritičnost. Nárokům na pozici operátora vyhoví přibližně každý desátý uchazeč," říká mluvčí Temelína Marek Sviták.

Havarijní štáb: do dvaceti minut nástup

Elektrárny se v případě mimořádných událostí, jak se oficiálně říká haváriím, řídí vlastními havarijními plány. Mozkem pak je sedmnáctičlenný havarijní štáb. "Jsou v něm například bezpečnostní inženýr, dozimetrista, člověk odpovídající za ukrytí osob či zástupci vedení elektrárny," vypočetl Sviták.

Montáž reaktoru v jaderné elektrárně Temelín

Montáž reaktoru v jaderné elektrárně Temelín

Kontrola reaktoru v jaderné elektrárně Temelín

Kontrola reaktoru v jaderné elektrárně Temelín

Cvičení

Havarijní připravenost se v Temelíně cvičí nejméně 4x ročně. Procvičuje se řešení technologických i radiačních událostí.

V Temelíně se v držení pohotovosti po týdnu střídají čtyři štábní směny. V případě svolání musí tým do štábu dorazit do dvaceti minut v pracovní době a do jedné hodiny mimo ni. Jejich pružnost a akceschopnost elektrárna čas od času prověřuje cvičným svoláním.

Havarijní štáb také v případě nehody rozhodne, jak ochránit pracovníky elektrárny - tedy zda je ukrýt či evakuovat. "Každý pracovník elektrárny má balíček s respirátorem, jódovými tabletami i ochranným oblekem. Pokyny k jejich použití dává právě havarijní štáb," říká Sviták.

Co když dojde na nejhorší

Kdyby tedy došlo k úniku radiace, na elektrárně by vedle členů havarijního štábu zůstali čtyři operátoři na každé blokové dozorně. K dispozici by měli kolem padesáti techniků a strojníků, kteří by se při zásahu střídali po dvanácti hodinách - nebo méně, podle situace.

Zóna 2010

Velká cvičení simulující  krizové dění se konají každé tři roky. Naposledy to byla Zóna 2010.

Námětem byl výpadek chlazení v Temelíně, výbuch vodíku a únik radiace. Simulovaná nehoda dosáhla šestého ze sedmi stupňů mezinárodní škály (stupeň sedm dosud měla jen exploze v Černobylu).

Průběh cvičení si můžete připomenout na webu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

"Připravenosti a znalostem, které naši odborníci mají, odpovídá i míra strachu. Na elektrárně víme, že proti povrchové kontaminaci se dá chránit speciálním oděvem a před vnitřní kontaminací respirátorem nebo dýchacími přístroji. Zasahující pracovníky by ale nikdo neposlal do míst, kde by bylo bezprostředně ohroženo jejich zdraví," uvádí Sviták.

Bývalý šéf temelínských operátorů Jiří Tyc nedávno Lidovým novinám popsal možné dění při havárii detailněji. (původní článek LN čtěte zde)

Mluvil o situaci, kdy je třeba vyslat technika, který se obětuje a provede potřebnou práci v místech s vysokou radiací. "Zaměstnanec může říci: půjdu, ale chci za to milion korun. Pokud vedoucímu zásahu nezbude nic jiného, přímo na místě s ním uzavře smlouvu," uvedl Tyc.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.