Po roce 1948 dal Sovětský svaz pokyn k zahájení kolektivizace venkova, který Komunistická strana Československa (KSČ) vyslyšela zákonem o Jednotných zemědělských družstvech (JZD). Na jižní Moravě a na Třebíčsku však situace nebyla pro komunisty v tomto směru příznivá. Snaha o znárodnění půdy zde narazila na odhodlaný odpor.
Strana tak v oblasti vytvořila síť agentů provokatérů, kteří měli přispět k likvidaci a kriminalizaci „nežádoucích osob“. K těm patřili odbojáři z období okupace, významní činitelé lidové strany, učitelé, kněží či sedláci.
Mezi „nepohodlnými“ byl i jednatřicetiletý Jan Bula. Komunistům vadila především jeho práce s mládeží a oblíbenost u občanů.
Záminku režimu poskytla událost z 2. července 1951. Tehdy zazněly ve večerních hodinách na chodbě školy v Babicích na Třebíčsku zabili tři funkcionáře Místního národního výboru (MNV). Pachatele vedl bývalý spolužák Buly Ladislav Malý, který se vydával za odbojáře, údajně však spolupracoval s StB jako agent provokatér.
O autoroviFrantišek Kolouch je pedagog a historik, vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Specializuje se na problematiku moderních církevních dějin, zvláště na osobnosti pronásledované v době nacismu a komunismu. Podrobný životopis Jana Buly zpracoval v knize Oběť případu Babice: Jan Bula 1920 - 1952. |
Bezprostředně poté zahájil komunistický režim rozsáhlé represe proti zemědělcům a římskokatolické církvi. Popravy, věznění, vysídlení a deportace celých rodin, propadnutí majetku. Jižní Moravu a Vysočinu zachvátil strach a obec nedaleko Moravských Budějovic se stala symbolem třídního boje, který proti vlastnímu národu rozpoutala KSČ.
Aktéři střelby se dali na útěk, ovšem dopadli je hned druhý den a Malého přitom zastřelili. Komunistická strana pak zločinu využila k likvidaci těch, kteří překáželi v kolektivizaci. 5. července začala mohutná zatýkací akce. Do února 1953 bylo ve čtrnácti soudních procesech odsouzeno přes sto lidí a uděleno jedenáct trestů smrti.
Represe se týkaly celých rodin. Zatímco zatčení byli odsouzeni k vysokým trestům, jejich manželky, děti, i rodiče byli deportováni do pohraničních oblastí na Litoměřicku. Zemědělské usedlosti se staly majetkem místního JZD.
Střelba v Babicích přišla komunistům vhod
Mezi odsouzenými tzv. babickými vrahy byl i Bula. Nikoho nezajímalo, že ho zatkli už dva měsíce před činem v Babicích a v době vraždy byl ve vězení. Režim si totiž vytvořil záminku k jeho „odstranění“ už dříve - poté, co při podobné akci jako v Babicích Ladislav Malý napadl funkcionáře MNV v jiné obci.
Bulu tehdy odvezli do sídla StB v Jihlavě, zatkli i jeho přátele. V plánu bylo vytvořit z nich ilegální organizaci, v jejímž čele by farář stál. Kvůli tomu museli zlomit zatčené a donutit je k přiznání. Bula podstoupil brutální několikahodinový výslech, během kterého mu vyšetřovatel vyrazil zuby, zkopal ho a zmlátil gumovým obuškem.
Kněží seděli v době vražd ve vězení. Přesto je za ně komunisté popravili |
Vyčerpaný kněz nakonec protokol podepsal. Po vraždě tří lidí však chystaný proces dostal nový scénář. Aktéry střelby v Babicích popravili několik dní poté, Bulův soud odsunuli na podzim. To aby obyvatelstvo udrželi ve strachu a uspíšili kolektivizaci.
Monstrproces proběhl v třebíčském kině Svět 13. listopadu. Bulu shledali vinným z toho, že „se spolčil s agentem CIC Malým s pokusem o státní převrat a účastnil se a podporoval teroristické akce v kraji.“ Odsoudili ho k trestu smrti, konfiskaci majetku a ke ztrátě všech občanských práv.
Ve vězení zůstal Bula přes zimu, ani snaha jeho blízkých, kteří v dopise prosili o milost prezidenta Klementa Gottwalda, ho nezachránila. 20. května 1952 ráno popravili Jana Bulu v Jihlavě nehumánním způsobem. V oprátce zavěšené přes kladku se pomalu dusil, trpěl čtvrt hodiny.
Posmrtná útěcha mučedníků
Roku 1990 se Bulovi posmrtně dostalo rehabilitace. Od roku 2004 pak probíhá snaha římskokatolické církve o jeho blahořečení. V roce 2011 k řízení připojili případ Václava Drboly, kněze z Babic, který byl stejně jako Bula v kauze odsouzen a popraven.
Část řízení se podařilo uzavřít v prosinci 2015 v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Zapečetily se přepravní schránky se spisy kauzy a ověřené kopie byly doručeny do Říma na Kongregaci pro blahořečení a svatořečení. „Na dva muže dopadla zloba zločinného režimu, který chtěl vyvolat strach, chtěl zastrašit lidi, dosáhnout svých cílů a zároveň pošpinit církev. Hodnoty, pro které zemřeli kněz Jan a Václav, skrze tento proces vstupují do dějin a to nejen církve, ale i naší země,“ řekl tehdy brněnský biskup Vojtěch Cikrle.
Vatikán nyní připravuje závěrečnou zprávu, podle které se o blahořečení dvou kněžích rozhodne.
