Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sledování politiků je rutinní záležitost, hájí se šéf rozvědek USA

  10:26aktualizováno  14:32
Nejvyšší šéf amerických výzvědných služeb James Clapper v prohlášení adresovaném americkým zákonodárcům obhajoval plošné sledování, které prováděla Národní bezpečnostní agentura. Špehování zahraničních politiků pak označil za jednu z hlavních náplní práce tajných služeb.

Nejvyšší šéf amerických výzvědných služeb James Clapper | foto: AP

"Za dobu, co pracuji ve výzvědných službách, což je už 50 let, bylo sledování a analýza odposlechů politických vůdců cizích zemí vždy jednou ze základních náplní naší práce," cituje Clappera server telegraph.co.uk.

Podle Clappera je pro Spojené státy neocenitelné dopředu vědět, kam jednotlivé státy směřují a jaké budou jejich následující politické kroky. "A nejde jen o samotné politické lídry, zajímá nás i dění v jejich okolí, jejich poradci a podobně," dodal Clapper.

Podobný přístup pak má k aktuální kauze generál Keith Alexander. Ten před interní komisí Národní bezpečnostní komise (NSA) prohlásil, že současné mediální šílenství kolem údajných odposlechů v Německu, Španělsku, Francii a Itálii je nepochopitelné a falešné. Alexander argumentuje tím, že NSA sama o sobě nesbírala citlivá data o zahraničních politicích. To bylo vždy v intencích evropských výzvědných služeb, které následně materiály poskytly svým zámořským kolegům, píše BBC

NSA a papež

Mezi hovory, které sledovala americká NSA mohly být i telefonáty bývalého papeže Benedikta XVI. Podle italského týdeníku Panorama totiž mezi 46 miliony hovorů monitorovaných v Itálii od loňského prosince do letošního ledna byly i ty z linek, které patří Vatikánu. Podle novinářů je pravděpodobné, že NSA telefonáty Vatikánu sledovala až do březnového konkláve, které zvolilo nynějšího papeže Františka.

Zdroj: ČTK

"Je mnohem důležitější zajistit bezpečí naší vlasti, než ukončit tyto programy (sledování a odposlechy politiků). To by totiž mohlo vést k útoku na naší zemi," prohlásil mimo jiné Alexander.

Lídři pod dohledem NSA

Aktuální vlnu nevole nad počínáním NSA spustil případ odposlechů německé kancléřky Angely Merkelové, kterou měla americká výzvědná služba špehovat více než deset let. Merkelová se o možném odposlouchávání svého telefonu dozvěděla minulou středu. Prezident Obama později kancléřku ujistil, že o jejím sledování neměl tušení a za celou situaci se omluvil. Podle médií tím nepřímo potvrdil, že USA kancléřčin mobil skutečně odposlouchávaly (více o odposleších Merkelové čtěte zde).

Následně pak vyšlo najevo, že NSA odposlouchávala dalších 34 světových politických lídrů. Vyplývá to z tajného dokumentu, který na veřejnost vynesl bývalý bezpečnostní pracovník Edward Snowden. Z toho je zřejmé, že NSA doporučuje vysokým úředníkům z nejrůznějších vládních úřadů včetně Bílého domu a Pentagonu, aby se podělili s tajnou službou o svoje kontakty, které by mohla zahrnout do svého monitorovacího systému. Americká tajná služba ale zřejmě monitorováním získala jen málo tajných informací (více o odposleších politiků zde).

Celou záležitost se snažila zlehčit bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která uvedla, že ji podobným způsobem sledovala Francie, když byla v letech 1993 až 1997 stálou zástupkyní při OSN. "Že se země navzájem špehují, není nic překvapivého," řekla při vystoupení ve washingtonské organizaci Centre for American Progress.

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.