Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jakub Puchalský, generální ředitel ČT

aktualizováno 
- Narozen 1969. Po absolvování Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pracoval jako redaktor ČTK. V letech 1993 - 1996 působil jako redaktor české redakce BBC v Londýně. Od roku 1997 byl vedoucím produkčního týmu české redakce BBC v Praze. Před čtvrt rokem byl ještě novinář, který se připravoval na konkurs, dnes je ředitelem velké mediální instituce.

OTÁZKA 1:
KLICPERA TOMÁŠ
Pane řediteli, zajímalo by mne:
1) Jaké jsou priority ČT pod Vaším vedením? Vy sám tvrdíte, že zpravodajství, ale fakt je ten, že po Vašem nástupu úroveň zpravodajství poklesla, nejlepším důkazem je pořad "V pravé poledne", který v žádném případě není lepší než "Debata". Bez Zuny, Drtinové či Voldánové klesá úroveň Událostí  i 21-ky (možná u Vás stále pracují, nesleduji ovšem televizi často a už jsem je dlouho neviděl)
2) Máte nějakou představu či plány o dramatické, publicistické a hudební tvorbě? Kvalita ČT obecně před Vaším nástupem byla na vysoké úrovni, např. nové české seriály (Tři králové,. Bylo nás pět) či snímky v koprodukci ČT (Knoflíkáři, Zapomenuté světlo...) byly v každém případě kvalitnější než seriály na NOVĚ, na pořad o bigbítu by se NOVA nikdy nezmohla a tak by se dalo pokračovat. Doufám, že Vás do funkce nekatapultovaly peníze Železného.

ODPOVĚĎ:
1) Nikdy jsem netvrdil, že zpravodajství je moje hlavní či jediná priorita, byť pochopitelně - a o tom jsem mluvil - považuji zpravodajství za jeden z pilířů věřejnoprávní televize. Pokud jde o priority, tou je především kvalitní, efektivně vyrobený a konkurenceschopný program, což v oblasti zpravodajství a publicistiky znamená kontinuální servis pohotových, přesných, nezaujatých a v širším kontextu vnímaných informací, dále zachování a pokud možno rozšíření prostoru pro původní investigativní či společenský dokument, v oblasti zábavy výrazné rozšíření nabídky vkusných, kultivovaných a moderních zábavných formátů. K tomu všemu plánujeme - a řada věcí se již rozběhla - zásadnější organizační změny uvnitř ČT, které mají napomoci jejímu efektivnímu a finančně transparentnímu fungování, stejně jako např. zvyšování kvalifikace a profesního vzdělání zaměstnanců. Souhlasím s Vámi, pokud jde o "Pravé poledne" - na zlepšení formátu, dramaturgie i moderátora se dále pracuje, žádná změna přece nemusí být definitivní. Pokud vím, tak slečna Voldánová zůstává jednou z hlavních moderátorek "Událostí" a paní Drtinová parlamentní zpravodajkou a moderátorkou "21". S Vaším tvrzením o klesající úrovni všech zpravodajství souhlasit nemohu. O tom, že zpravodajství může být i lepší, není sporu.
2) Souhlasím s Vámi, že úroveň ČT v řadě programových oblastí byla a je na vysoké úrovni. V každém případě budu usilovat o to, aby ČT zůstala centrem původní dramatické televizní tvorby, aby nadále aktivně vystupovala jako významný filmový producent či koproducent, aby filmoví a televizní tvůrci nacházeli v ČT profesionální zázemí. To ale také znamená, že by měly vznikat divácky atraktivnější a "současnější" pořady, které nálepkou "povinné veřejnoprávnosti" nebudou maskovat nepřesvědčivou kvalitu a omlouvat mizivou v hlavních vysílacích časech sledovanost. Mimochodem, měly by vzniknout nejen pokračování Vámi zmiňovaného Bigbítu, ale také další kvalitní dramatické i dokumentární projekty, které jsou a zůstanou doménou ČT. Zmínku o penězích pana Železného považuji za součást jakéhosi českého koloritu, který doprovázel a doprovází můj nástup do ČT a na který se mi ani nechce reagovat.


OTÁZKA 2:
Ing.PAVEL DOČKAL, CSc.
Zajímalo by mě, kdy se konečně přemění TV noviny na skutečné zpravodajství - věcné, stručné a profesionální. Mohlo by být také kratší. Chybí mi také větší účast kvalifikovaných komentátorů, dáváte také velký prostor nic neříkajícím politikům

ODPOVĚĎ:
Nevím, nakolik je dnes zpravodajství podle Vás nevěcné, nestručné a neprofesionální a koneckonců těžko stanovit nějaký termín jakékoliv změny, v tomto případě "k lepšímu". Nicméně Vámi zmiňované kategorie jsou přesně těmi, jimiž bychom chtěli udržet a získat další diváky. Absenci kvalifikovaných komentátorů, či analytiků, si uvědomuji a rozhodně bychom chtěli takové lidi vychovat. Vše ale nějaký čas potrvá, veškerá kritika, často oprávněná, je reflexí posledních let a není možné všechno za pár týdnů nebo měsíců změnit.


OTÁZKA 3:
PETR LYSEK, Prostějov
Měl bych tři otázky:
1) Dočkám se na ČT takových redaktorů, kteří se nebudou nechávat zahánět diskutujícími politiky do role "co si to dovolujete" a budou zcela nestranně bezu ohledu na vlastní kladný či negativní postoj k danému politikovi klást jemu nepříjemné otázky a TRVAT na jejich zodpovězení?
2) Kdy zmizí šílené stupidní TV estrády střihu 70 až 80-tých let s humorem 4. cenové kategorie, které předvádějí např. Šimek s Bubílkovou?
3) Proč jsou filmy z filmového klubu na ČT2 uváděny tak pozdě večer? Ne každý žije v Praze a chodí do zaměstnání na devátou hodinu!

ODPOVĚĎ:
1) Ano, doufám, že se dočkáte, a osobně si myslím, že v posledních týdnech - zejména v době volební kampaně - jste měl možnost takové moderátory na ČT vidět a slyšet. Ostatně desítky diváckých dopisů, napadající některé z nich za zbytečnou agresivitu, jsou toho důkazem. Což ale neznamená, že profesionální moderátorský styl, o kterém mluvíte, nemůže být ještě častějším a zřetelnějším jevem.
2) Pokud jde o "stupidní TV estrády 70. a 80. let s humorem 4. cenové kategorie", nemyslím si, že ČT si libuje v jejich vysílání. Výroba dvou zábavných cyklů již byla zastavena (Šoubyznys, Správná dvojka), v současnosti vznikají zkušební díly nových zábavných pořadů, chceme dále pracovat s dramaturgií těch stávajících. Pokud jde o sérii "S politiky netančím", jde nejen o divácky nejvděčnější pořad ČT, ale podle mého soudu svým zaměřením také o program, který si Vaši charakteristiku nezaslouží a které by v této, či dramaturgicky pozměněné podobě, o níž rozhodnou především tvůrci, na ČT měl mít prostor.
3) Uznávám, že vysílací čas filmového klubu na ČT 2 může být námětem k diskusi. Jakkoliv se pozdnější, poněkud intimnější večerní čas, zdá být vhodným pro tento žánr, Vaši námitku beru v potaz. Případné změny se ale budou zřejmě odvíjet od zásadní přestavby programového schématu ČT 2, v návaznosti zejména na zpravodajství, a ty musejí být velmi pečlivě zváženy a připraveny. A ty nemohou být uspěchány.


OTÁZKA 4:
Ing.FERDINAND LUCEK
Proč byla zrušena nedělní Debata s panem Černým? Já vím, politici se tam hádali a občas tam bylo nepřehledno, ale tase to mělo atmosféru a navíc se občas člověk dozvěděl něco zajímavého, když se některý politik rozčílil a přestal se kontrolovat.
Protože mám z televizního vysílání snad nejraději zpravodajství, jsem rád, že Vy se svojí specializací jste se stal ředitelem. Zlomte vaz!

ODPOVĚĎ:
Zrušení nedělní "Debaty" s panem Černým bylo logickým krokem, pokud obraz zpravodajství a publicistiky ČT měl doznat výraznější kvalitní a obsahové proměny, která byla od nového vedení koneckonců očekávána a která je Radou ČT i veřejností velmi podrobně sledována. Problém "Debaty" spočíval, podle mého, především v tom, že tento pořad byl jakýmsi "prodloužením" parlamentních kuloárů a stranických sekretariátů, kde politikové měli bez patřičné oponentury téměř neomezený prostor k opakování týchž frází a ideologických pravd, které předtím opakovaně zaznívaly ve zpravodajských pořadech. Navíc v koncentrované a poněkud nezáživné formě. Chyběla skutečná reflexe a analýza politiky, kterou by provedli "nepolitikové", chyběla běžná občanská témata, ve studiu chyběli nezávislí odborníci z různých oborů. Pořad "V pravé poledne", jakkoliv ještě neskončilo jeho dramaturgické a moderátorské zrání, má být formátem, který by tato kritéria postupně začal naplňovat.


OTÁZKA 5:
JAN RYCHNOVSKÝ
Nejprve mi dovolte konstatovat, že Vám v nové funkci velmi fandím. Nedávno jsem sledoval besedu na Radiožurnálu, kde jste tvrdil, že pro Vás není prioritou absolutní sledovanost zpravodajských pořadů ČT ve srovnání s komerční konkurencí. Po zvážení problému se domnívám, že nemáte pravdu a skutečné příklady z okolních zemí to dokazují (ZDF).
Otázka tedy zní: Domníváte se, že by ČT měla soutěžit ve sledovanosti zpravodajských pořadů s komerční konkurencí? A když to nejde hned, pak alespoň ve střednědobém výhledu (2 - 3 roky)?

ODPOVĚĎ:
Díky za dotaz, debata v Radiožurnálu mě poměrně dlouho provázela a donutila mě si věci ještě jednou promyslet a formulovat. Absolutní sledovanost není obecně prioritou veřejnoprávní televize, třebaže proti tomuto trendu např. ve zpravodajství, pakliže by si zpravodajský servis ČT zachoval všechny atributy veřejnoprávnosti, bych samozřejmě neprotestoval. Problém je v něčem jiném, a to v nastavení parametrů zpravodajství v ČT a v komerčních TV, zejména TV Nova, resp. ve stereotypu vnímání těchto parametrů. Zatímco např. v Británii, mě osobně blízké, je odlišnost editoriálních principů mezi BBC a např. ITV nepříliš veliká, zejména po nástupu TV Nova, byla tato odchylka značná (výběr senzačnějších témat, poměr domácího a zahraničního zpravodajství apod.). Jistá těžkopádnost a někdy i menší srozumitelnost ČT a naopak mimořádná pohotovost a kontaktnost TV Nova tento rozdíl, v neprospěch ČT, ještě prohloubily. V budoucnosti, kdy pravděpodobně bude docházet k postupnému sbližování oněch editoriálních principů, a půjde opravdu jen o pohotovost, přesnost, věcnost, srozumitelnost a obrazovou a grafickou úroveň sdělované informace, je soutěž na místě.


OTÁZKA 6:
ANTONÍN CEKOTA, Zlín
1) Kdy se dočkáme ve Zlíně vysílání stereo a duo? Doposud jsme slyšel odpovědi, že je to věc Českých radiokomunikací, od nich zase, že si to ČT neobjednala, případně že na to nemá peníze.
2) V nedávném pořadu o Formuli 1 vítal diváky moderátor slovy, že se jedná o sportovní akci s mnoha nej- např. nejsledovanější, nejnavštěvovanější apod. Ovšem v desítkách milionů diváků celého světa jaksi chybíme my. Proč a kdy budou alespoň záznamy časově na úrovni jednoho fotbalového poločasu?

ODPOVĚĎ:
K vysílání z vysílače Tlustá hora (Zlín) - České radiokomunikace dle plánu obmění technologii, která umožní vysílání stereo/duo pro ČT1 na 22. kanálu, do konce letošního roku. ČT2 podle dostupných informací zatím není v plánu. V lokalitě Zlína je možný příjem i z Velké Javoriny (Slovenská republika), dle smlouvy a telefonické informace byl předpoklad obměny pro tento rok, pro nedostatek finančních zdrojů však byla odsunuta (informace Slovenských radiokomunikací).


OTÁZKA 7:
7. TOMÁŠ LIŠKA
Co Vás vedlo k odvolání p. Kytky z postu šéfa zpravodajství? Bude opět nasazen do Londýna? Zprávy z VB dělal velmi kvalitně a přehledně. A pak ještě vzkaz pro tvůrce Paskvilu. Super pořad, vydržte...

ODPOVĚĎ:
Pan Kytka nebyl odvolán, ale po vzájemné dohodě svůj post opustil a vrátil se zpět coby zpravodaj ČT do Londýna. Souhlasím s Vámi v tom, že své zpravodajství dělá velmi kvalitně a přehledně, jak ostatně od svého návratu do Velké Británie opakovaně potvrdil.


OTÁZKA 8:
PAVEL TAIBR, Jablonec nad Nisou
Pane řediteli,
nechápu, jak je možné, že na veřejnoprávní televizi jsou filmy tipu "Hudba z Marsu". Chci se zeptat, jestli do budoucna budou vysílány pořady takového typu?
Chceme tím sentimentálně vzpomínat na "staré dobré časy" a nahrávat tak komunistům a kremličkovcům?

ODPOVĚĎ:
Česká televize v žádném případě nechce a nebude sentimentálně vzpomínat na minulost, či dokonce stranit některému politickému názoru či ideologii. Na druhou stranu se však domnívá, že citlivá práce s televizním archívem je součástí veřejné služby a vhodně vybrané starší pořady mohou být vhodným obohacením programové nabídky.


OTÁZKA 9: 
MAREK NOVOTNÝ
Domníváte se, že by se ČT pod Vaším vedením měla přibližovat komerční televizi typu TV NOVA nebo by se naopak měla snažit co nejvíce odlišit?

ODPOVĚĎ:
Česká televize by se určitě neměla přibližovat - zejména v programové oblasti - komerční televizi, ať už TV Nova či jiné. Tím by jako veřejnoprávní televize začala ztrácet smysl a velmi vážně by mohl být zpochybňován způsob jejího financování. Česká televize by měla i v budoucnu "obhospodařovat" zejména oblasti, které jsou její doménou - zpravodajství, publicistika, diskusní pořady, dokument, pořady pro menšinového (nejen intelektuálně!) vyhraněného diváka. Na druhé straně je zde jistý "průnik" či "střet" zájmů - hlavně v oblasti zábavy a v menší míře v nákupu zahraničních pořadů - kde je ono přiblížení největší, ale kde by ČT rovněž měla být schopna uspět vkusem, obsahovou kvalitou, nápadem spíše než agresivitou.


OTÁZKA 10:
ROSTISLAV SKÁLA
Předně gratuluji k vítězství v konkurzu na post, který nyní zastáváte. Považuji vaši televizi za nadprůměrnou v celé střední Evropě. Zde jsou dvě otázky:
1) Ačkoliv mám přístup k zahraničním televizním kanálům a není pro mne problém získávat informace mimo ČT1 a ČT2 (pominu NOVU a PRIMU), domnívám se, že by v pracovní dny mohlo být přenášeno více ekonomických a obecných informací ze zahraničí v době po hlavních zprávách v rozsahu cca 15 minut denně. Bylo by asi velmi nákladné mát vlastní zpravodaje ve všech politicky a ekonomicky důležitých zemích, na druhou stranu lze čerpat informace z cizích zdrojů a s českým komentářem je prezentovat v ČT. Jak vy jste spokojen s rozsahem a kvalitou zpravodajství České televize ze zahraničí?
Mně osobně přijde zpravodajství v ČR příliš zahleděné a zaměřené na Českou republiku, trochu postrádám globální kontext a nadhled. Váš názor?

ODPOVĚĎ:
1) Souhlasím, že ČT by měla vysílat více ekonomických informací (byť informace tohoto druhu mají určitý prostor např. v pořadu "21"). I z tohoto důvodu je nyní připravován týdenní "Ekonomický magazín", který by se měl na větší ploše věnovat oblasti mikroekonomiky a který by měl být - zjednodušeně řečeno - jakýmsi finančním rádcem pro běžné střadatele, drobné akcionáře, podnikatele a pro všechny, kteří chtějí více rozumět oběhu peněz, zákonitostem finančních trhů a kteří chtějí správně nakládat se svými penězi.
2) Pokud jde o zpravodajství ze zahraničí, je ho nesporně více a kvalitnějšího než na jiných televizních stanicích a síť zahraničních korespondentů osobně považuji za jeden z trumfů veřejnoprávní televize. Jde o to, aby byl správně, dostatečně a pro českého diváka zajímavě využit. Zahleděnost zpravodajství je asi námětem k obsažnějšímu povídání - český divák by se určitě měl naučit více orientovat v celosvětových ekonomických a politických trendech, avšak vzhledem k 50-ti leté izolaci této země od demokratického světa a nepříliš důslednému se informačnímu otevření tomuto světu v posledních 10-ti letech nebude toto učení automatické a okamžitě úspěšné.


OTÁZKA 11:
JAN ŠILHAVÝ
Chtěl bych se zeptat, co je hlavním cílem J. Puchalského v ČT

ODPOVĚĎ:
V programové oblasti jsem víceméně odpověděl výše. Pokud jde o dlouhodobější vizi: vést instituci, která bude respektovanou a důsledně nezávislou na politických tlacích a proměnlivosti ekonomické situace, která bude vnímavá a odpovědná svým koncesionářům, která bude stát na práci většinou anonymních, iniciativních, dobře motivovaných a odpovědných profesionálů a která bude přesně vědět, jaké jsou její význam, odpovědnost a perspektivy na mediální scéně.


OTÁZKA 12:
SCHMIDT KAREL
ČT se stále vymezuje jako zpravodajská a menšinová. Kde je spodní hranice sledovanosti, aby se vyplatilo tuto televizi provozovat? Přece není možné provozovat tak drahou televizi s třeba 5 % sledovaností.

ODPOVĚĎ:
Za prvé, ČT se alespoň pod mým vedením nevymezuje jako zpravodajská a menšinová. Zpravodajství je jistě jeden z pilířů veřejnoprávnosti a pořady menšinového zájmu a charakteru tuto televizi odlišují od komerční sféry. To ale v žádném případě neznamená, že nás zajímají pouze tyto oblasti a že chceme být televizí intelektuálně výlučnou, která míru úspěchu měří spodní hranicí sledovanosti. ČT chce být televizí pro všechny skupiny a vrstvy obyvatel, chce umět svými prostředky oslovit i většinového diváka a je si velmi dobře vědoma toho, že aby naplnila své poslání, nemůže vysílat do vzduchoprázdna. Za druhé, je však zároveň nesprávné hodnotit veřejnoprávní televizi pouze ekonomickými kritérii rentability a efektivity. ČT nekumuluje zisk, ale ze svého statutu "utrácí" peníze koncesionářů, kteří mají různé divácké potřeby a zájmy. Každá televize je dnes drahá a veřejnoprávní televize, pokud existuje společenský konsensus k její existenci, prostě bude vysílat i pořady, které budou mít onu 5 % sledovanost.


OTÁZKA 13:
PETR HORÁK
Myslíte si, že problematický vztah mezi Českou televizí a komerční stanicí NOVOU byl založen pouze na osobní averzi obou ředitelů (a Vaším příchodem se to změní), nebo jde doopravdy o "principielní" střet dvou naprosto odlišných koncepcí?

ODPOVĚĎ:
Nepřísluší mi, abych se vyjadřoval k osobní averzi obou ředitelů. Pokud jde o mě, nemám, potřebu pěstovat či přiživovat hysterické vztahy mezi oběma médii, obě televize mají do značné míry odlišné prostředky k naplnění svých cílů ((byť společným jmenovatelem je zájem o diváka) a existují dokonce oblasti, kde mohou spolupracovat, konzultovat, postupovat společně. Jde o koexistenci, které je možné dát rozumný a věcný obsah.


OTÁZKA 14:
OLGA CMUGROVÁ, Nymburk
Jak si vysvětlujete propad hlavních televizních zpráv, co se týče úrovně. Podle mne jsou, s prominutím, dlouhé a rozplizlé. Ač zarytý odpůrce (zpráv) TV NOVA sleduji nyní raději Noviny na této stanici, i když při tom vyslechnu několik událostí o ničem a různém násilí. Co s tím uděláte? Kdy se úroveň Televizních Novin na ČT1 opět zvýší nebo dostane na stejnou úroveň jako dříve?

ODPOVĚĎ:
Cílem ČT je být zpravodajsky pohotovou a věcnou, a nikoliv dlouhou a rozplizlou. Myslím, že po personálních výměnách v čele zpravodajství nějaký čas potrvá, než bude tento rukopis zřejmý, ale věřím, že to poznáte.


OTÁZKA 15:
KAREL KREJČÍK
Jako ředitel veřejnoprávní televize máte velmi zdatného konkurenta, který v řadě ukazatelů ČT předstihuje, v televizi NOVA. Dovedete si představit, že byste se s ní spojili při realizaci některých velmi finančně či lidsky náročných projektů a pokud ano, které by připadaly v úvahu - oblast, typ projektu?

ODPOVĚĎ:
Nevím, zda-li nutně půjde o specifické projekty, ale oblasti spolupráce či koordinace jsou evidentní - standardizace technických parametrů, zejména v návaznosti na budoucí digitalizaci vysílání, obecně zvyšování profesních standardů v oblasti televizní výroby a vysílání, aktivní účast obou televizí v diskusi o postavení sdělovacích prostředků a o dalším směřování mediální scény.


OTÁZKA 16:
MIROSLAV MĚSÍČEK, Kyjov
Plánujete více pořadů typu "Sněží"? Na rozdíl od například rakouské televize postrádám (a strádám) absenci podobných klidných věcných debat většinou v pozdních hodinách, jež jsou obsazovány lidmi, kteří patří "k těm vzácnějším".

ODPOVĚĎ:
Především si nemyslím, že klidných a věcných diskusních pořadů je významný nedostatek (např. Klub Netopýr, Z očí do očí, Pro a proti, Na hraně). Spíš půjde o to, dát zavedeným pořadům větší či pravidelnější prostor a uvažovat o tematičtěji více vyhraněných diskusí (např. film, literatura, sdělovací prostředky, více kontaktních pořadů s publikem).


OTÁZKA 17:
MARTIN HRABÁK
Prostřednictvím iDNES bych se Vás rád zeptal, zda si myslíte, jestli je tzv. DUÁLNÍ SYSTÉM rozhlasu a televize prospěšnější než původní jednotný systém.

ODPOVĚĎ:
Nepochybně, byť příštích zhruba osm až deset let, které na českém teritoriu přinesou důslednou digitalizaci vysílání, mohou obsah pojmu "duální" systém hodně pozměnit. Jakým směrem a v jakém rozsahu si netroufám předpovědět.


OTÁZKA 18:
KAREL FLONER, Havířov
Zprávy České, tedy naší televize nestojí za nic. Výrazně se zhoršila kvalita pořadu V pravé poledne (bývalá Debata). Hodláte provést nějakou změnu k lepšímu?

ODPOVĚĎ:
Zpravodajství i Vámi zmiňovaný diskusní pořad jsou neustále sledovány a vyhodnocovány, a upřímnou snahou ČT je dodat co nejlepší "produkty". Změna tváře zpravodajství k lepšímu asi vyžaduje nějaký čas a "V pravé poledne" by mělo poměrně rychle doznat konkrétních dramaturgických změn.


OTÁZKA 19:
MARTINA KELLEROVÁ
Nejprve bych chtěla ocenit postup tak mladého člověka na takový post jako je generální ředitel ČT, Moje otázka zní: "Plánujete programové změny? Jestli ano, tak kdy a jaké? Jestliže ne, tak proč ne?

ODPOVĚĎ:
Programové změny jsou plánovány, ale vzhledem k vnitřní i vnější setrvačnosti takového kolosu, jakým je televize, to všechno potrvá. Dílčí a drobné změny měsíce, zcela zásadní koncepční změny spíše roky. Na září jsou připravovány některé dílčí změny (posílení druhého večerního zpravodajství, publicistika), v průběhu podzimu a zimy by měly vzniknout nové dětské a mládežnické kontaktní pořady, proměnou by mělo projít ranní vysílání, objevovat by se měly nové pořady magazínového charakteru se zaměřením na životní styl. Ve schématu naopak jistě zůstanou formáty, které jsou obsahově kvalitní a mají patřičnou diváckou odezvu.


OTÁZKA 20:
PETR ŠENKÝŘ
Můžete mi sdělit, zda ČT bude někdy do budoucna vysílat stereo?

ODPOVĚĎ:
Česká televize u některých pořadů, vyráběných poslední dobou, již snímá a ve výsledku předává k distribuci Českým radiokomunikacím signál ve verzi "stereo". Celé vysílání je však bohužel složeno z převážné většiny z pořadů, natočených ve verzi "mono", jejichž "přeformátování" by bylo technicky i autorsky velmi obtížně proveditelné.


OTÁZKA 21: Mgr. JANALÍK, Holešov
Chtěl bych se zeptat, jaké změny připravujete v nejbližším období?

ODPOVĚĎ:
Programové naznačeny několikrát výše. Změnami by měla postupně projít také grafická tvář ČT (znělky, obrazové předěly, studia apod.).


OTÁZKA 22:
MARTIN MESKOŠ
1. Lze očekávat průnik do oblasti světové moderní animované tvorby na ČT2?
2. Není možné předvádět ve zprávách v ČT1 totéž co Angličané na BBC1? Využít novináře z RadioFreeEurope (CR6)?

ODPOVĚĎ:
Nevím, zda-li průnik je to správné slovo, ale animaci se chceme věnovat více než dosud - a to nejen pasivně v nákupu, ale v budoucnosti podle možností také aktivně vývojem a výrobou, tady spíše na koprodukční bázi. Uvědomujeme si, že inteligentní a moderní animace na ČT chybí.
Na druhou otázku je těžké odpovědět, byť impulsivně se mi chce říci že není, stejně jako zřejmě není možné, aby česká parlamentní demokracie během krátké doby vykazovala stejnou úroveň a stejné parametry jako britský parlamentarismus. Je to dáno jinou historickou zkušeností, jinou mentalitou, jiným stupněm vyspělosti občanské společnosti. Na druhé straně jistě existují přenosné a univerzální zásady řemesla, které nás po čase mohou přiblížit tomu, co "předvádějí ve zprávách Angličané". Spolupráce s RFE se samozřejmě nezříkáme, byť si chceme především sami vychovávat stejně kvalitní žurnalisty.


OTÁZKA 23:
IVO NOVOTNÝ
Jak hledáte nové zaměstnance, tj. kam dáváte inzeráty nebo uveřejňujete vyhlášení konkurzů?

ODPOVĚĎ:
Noví zaměstnanci jsou hledáni různě, přednost dostávají veřejná nebo interní výběrová řízení. V případě některých specifických pracovních míst (technické, finanční apod.) je potom nutné individuální vyhledání odborníků, kterých - pokud chceme ty kvalitní - je v daném oboru většinou velmi omezený počet a nejsou běžně dostupní.


OTÁZKA 24:
LUKÁŠ LACINA, Ostrava
Pane Puchalský, vůbec Vám nezávidím Vaši nynější situaci. Chápu, že personální změny nejsou příjemným úkonem, ale o to důležitějším v případě ČT. Já mám pouze dvě otázky, a to k programovému schematu ČT1. Jelikož mám pocit, že na ČT došlo k úpadku diskusních pořadů. V žádném případě nežádám program typu Kotel, ale pořad V pravé poledne za Sedmičkou velmi zaostává. Myslím, že by jste měl přistoupit k určitým změnám (složení lidí, témata, dokonce i komentátor). Prosím, zkuste mi přiblížit změny, které chcete na ČT1 provést.

ODPOVĚĎ:
Otázka programových i jiných změn byla již několikrát zodpovězena. Pokud jde o "V pravé poledne", je změna dramaturgie připravována a zkoušena.


OTÁZKA 25:
BARTOŠ
Jak dlouho, podle Vašeho názoru, vydržíte ve funkci ředitele ČT, přesněji řečeno, zestárnete v této funkci, nebo budete chtít zkusit ještě něco nového ve svém životě?

ODPOVĚĎ:
Doufám, že celých šest let - ostatně patrné změny v programu, vnitřní komunikaci, fungování televize a jejím "image" ve veřejnosti jsou realizovatelné právě v tomto časovém horizontu.
Stárnout jistě budu - už teď se tak děje - ale o budoucnosti zcela určitě neuvažuji. Copak v této funkci a v mém věku je to vůbec možné?


OTÁZKA 26:
JIŘÍ ŠIMON, Praha
Pane řediteli, nemáte pocit, že zprávy na ČT začínají lehce "NOVOvatět"?

ODPOVĚĎ:
Osobně pocit nemám - stále jsou patrné rozdíly (např. výběr a priorita témat, poměr zahraničních a domácích zpráv a hloubka jejich zpracování). Na druhé straně snaha o větší pohotovost, operativnost a srozumitelnost zpracování a podání určitě nejsou "novovatěním", ale řemeslnou nezbytností a povinností.


OTÁZKA 27:
MILOŠ PEUDEK
Česká televize působila během několika minulých let nepříliš objektivním dojmem, a podle mého názoru preferovala názory vládnoucí koalice. Budete aktivněji prosazovat model známý z BBC, to znamená nekompromisně objektivní zpravodajství bez ohledu na to, že ČT je mimo jiné financována ze státního rozpočtu? Pokud ano, jaké konkrétní plány budete realizovat a jakým způsobem bude vedena práce redaktorů?

ODPOVĚĎ:
Na úvod si dovolám poopravit Vaše tvrzení - ČT není financována ze státního rozpočtu, nýbrž výhradně z televizního poplatku, reklamy a vlastní, zákonem přesně vymezené podnikatelské činnosti. Objektivnost, či přesněji nezaujatost a nepředpojatost, je samozřejmě alfou a omegou zpravodajství a publicistiky, jejíž kvalita a obsah nesmějí být závislé na státní moci, ale k této moci naopak kritické. Vedení redaktorů je samozřejmě věc dlouhodobá a citlivá a oba dva principy jsou samozřejmě v každodenní práci redakce (redakcí) přítomny. Potom jde o to, míru jejich dodržování velmi bedlivě sledovat, vyhodnocovat a precizovat. Je pravdou, že tyto diskuse jsou v této instituci potřebné.


OTÁZKA 28:
PETR STRÁNSKÝ, Praha
Změní se současné zpravodajství na více aktualizované a profesionálnější?
Bude se ČT více věnovat ekonomickému zpravodajství, které zatím vlastně neexistuje, ať už v rámci zpravodajství normálního nebo vytvořením samostatných pořadů?
Bude se ČT zabývat internetem - tj. jeho využitím pro vlastní potřebu, jako vysílacího prostředku či zda bude vysílat nějaké vzdělávací pořady?

ODPOVĚĎ:
Dotazy ke zpravodajství zodpovězeny. Pokud jde o Internet, zabýváme se jím velmi intenzivně. Proměnou by měly projít webové stránky ČT, internet se zdá být i pro ČT informačním médiem budoucnosti (zpravodajství apod).


OTÁZKA 29:
DAVID KARAS
Proč byla zrušena Debata a "odejít" Ota Černý? Považujete pořad V pravé poledne, který jej nahradil, za odpovídající a jeho moderátora za toho pravého?
Všiml jsem si, že po satirickém komentáři pana Podlipného k pobytu pana prezidenta v Rakousku v pořadu Stalo se již nepřipravoval pan Podlipný pořad sám (viz titulky), ale byl jaksi "hlídán". Můžete to vysvětlit?
Váš přístup k vládním politikům a vůbec navenek mi připadá servilní. Co Vy na to?

ODPOVĚĎ:
Debata a "Pravé poledne" opět zodpovězeny. O žádném "hlídání" pana Podlipného nevím a považuji jej za zcela absurdní. Pokud jde o můj přístup k vládním politikům (mj. kterým - před či povolebním?), přiznávám, že by mě docela zajímalo, od čeho odvozujete pocit servilnosti vůči nim - můj kontakt s nimi je v podstatě nulový, televize si uchovává editoriální nezávislost a pokud si dobře pamatuji, tak všechny významné i méně významné politické strany již pocítily potřebu se vůči ČT vyjádřit kriticky.


OTÁZKA 30:
STANISLAV LUKEŠ
Jaký je Váš názor na možné postupy při přejímání filmu ze zahraničí - preferujete dabing nebo titulky? Změní se něco v prioritách ČT v tomto ohledu?

ODPOVĚĎ:
Priority se podstatněji měnit nebudou. ČT jistě bude mít zájem nadále uchovávat a rozvíjet tradici českého dabingu, který především u divácky vděčných titulů (rodinných, dětských, zábavných) zůstane prioritou. Na druhé straně titulkování zůstane vhodnější technikou u výlučnějších, zejména "klubových" filmových titulů.


OTÁZKA 31:
DANIEL RUML
Proč je redaktorkou ve hlavním zpravodajství žurnalistka, jenž svůj život zasvětila upachtěným regionálním zprávám, PIONÝRSKÉ organizaci (Pionýrská vlaštovička nebo jak se ten neřád jmenoval) a snad i ďáblu?
Jedna velká rada, na kterou jistě nejste zvědavý: máte tam spoustu mladých nových lidí morálně ani jinak nezkompromitovaných jako jste Vy. Dejte jim šanci a nenechte na sebe kopat tunely od předlistopadové mafie.

ODPOVĚĎ:
Nejsem takový pamětník, takže nevím, která z redaktorek se měla upsat pionýrské organizaci či snad ďáblu. Vím jenom, že redakce prošla do roku 1989 a stále prochází poměrně velkými personálními změnami. Jinak díky za radu, nejste jediný, kdo vyznává heslo "Nevěř nikomu, komu je přes třicet". Ale i mě a řadě mých spolupracovníků už bylo či bude příští rok právě tolik - co potom?


Poznámka: Text otázek  není redačně upravován a krácen.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.