Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jako šéfové Unie jsme ztratili sílu i kredit, říká Topolánek

  22:02aktualizováno  22:02
(Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Ve vládním speciálu dvanáct kilometrů nad zemí vládne dobrá atmosféra. A to i přesto, že odstupující šéf kabinetu je stále více přesvědčen, po pádu vlády je české předsednictví nenávratně pokažené. "Ztratili jsme vyjednávací sílu a také určitý kredit, který jsme během prvních tří měsíců získali," říká Mirek Topolánek, který se vrací ze své poslední zahraniční cesty do Izraele a Moldavska.

Premiér Mirek Topolánek na palubě vládního speciálu | foto: Petr Štefan, iDNES.cz

Moldavskou opozici jste se snažil přimět k tomu, aby zasedla s vládou k jednacímu stolu. Ta to ale odmítá. Jaké je řešení sporu a co pro něj může udělat EU?
Nikoho jsem k ničemu nenutil. Opozice odmítá sedět u jednoho stolu s prezidentem, protože se důvodně obává, že celá ta akce nesla stopy dlouhé přípravy. Naopak jsem nabádal obě strany k tomu, aby našly úroveň, na které jsou schopny zahájit jakýkoli dialog. Pokud chtějí společnou vyšetřovací komisi, tak jim nezbývá nic jiného. Vyjádřil jsem také znepokojení EU ve vztahu k plánovanému projektu Východního partnerství. Moldavské události komplikují nejen účast Moldavska v projektu, ale fakticky evropské směřování, protože události mají hlubší kořeny.

Premiér Mirek Topolánek na palubě vládního speciálu

Mohou mít události v Moldavsku vliv na summit Východního partnerství třeba v tom, že některé státy EU na schůzku nedorazí?
Od prvních minut po pádu vlády říkám, že české předsednictví je téměř nenávratně pokažené v tom smyslu, že jsme ztratili jistou vyjednávací sílu a také určitý kredit, který jsme během prvních tří měsíců získali. Nepochybně se to projeví i na těch posledních summitech za mé vlády. Budeme apelovat na kolegy, aby do Prahy dojeli, ale domnívám se, že bude velká nechuť speciálně u francouzského prezidenta. Východní partnerství trpí tím, že většina zemí, které by se měly účastnit toho projektu, prožívá v posledních měsících bouřlivý vývoj. Ať už je to Ukrajina, Gruzie nebo poslední události v Moldavsku. Já na žádné náhody v této oblasti nevěřím. Prospívá to tomu, komu se Východní partnerství nelíbí a to je Ruská federace.

Premiér Mirek Topolánek před setkáním s prezidentem Šimonem PeresemCo se stane, kdy v Evropské unii převládne názor, že není dobré pokračovat v akčním plánu s Izraelem?
Toto vyjádření Benity Ferrero-Waldnerové (evropská komisařka pro vnější vztahy pozn. red.) pokládám za typický příklad arogance Evropské komise. Politicky odpovědná je právě Evropská rada. Já si nepamatuji, že by se mnou Benita Ferrero-Waldnerová nebo José Manuel Barroso konzultovali otázku akčního plánu mezi EU a Izraelem. Vyjádření komisařky beru jako slova, která v této chvíli nemají politický charakter a nejsou politickým rozhodnutím Evropské rady. To, že se pozastavila práce na akčním plánu, je pravda, protože vlastní práci vykonává právě komise. Rozhodnutí o případném zastavení práce na akčním plánu ale musí padnout na Evropské radě. V tomto smyslu paní komisařka lehce překročila svojí kompetenci.

Premiér Mirek Topolánek na palubě vládního speciálu

Po představování priorit českého předsednictví v Evropském parlamentu jste zmínil jako možnost pro mír na Blízkém východě ustavení silného palestinské státu. Nová vláda Benjamina Netanjahua ale dala mírovému procesu mnoho podmínek. Nabízíte ještě jiné řešení?
Netanjahu se vyjadřoval velmi opatrně a sám v diskuzi navrhoval několik variant dalšího vývoje. V jeho slovech jsem cítil: Když půjdeme na koncept dvou států, tak chceme podržet i filozofii two countries, two people. Palestinská samospráva bere jako samozřejmost, že nový palestinský stát bude arabský. Bude ale muset zcela jasně deklarovat, že dodržuje rezoluci z roku 1947 a uzná Izrael jako stát židovský. To neznamená, že by na území tohoto státu nemohli se stejnými právy žít uprchlíci nebo původní obyvatelé. Hlavním úkolem mezinárodního společenství je udržovat tlak na mírový proces, zajištění bezpečnosti a samozřejmě podpora sociálního a ekonomického rozvoje palestinského území. Rozumím tomu, že se stávající izraelská administrativa staví ke vzniku dvou států za současných podmínek odtažitě.

TOPOLÁNKOVA CESTA

Nepodpořím restrikce vůči Izraeli, zakončil cestu Topolánek

Premiér Mirek Topolánek na palubě vládního speciáluV poslední době se často objevují spekulace o izraelském útoku na Írán. Prezident Peres tuto možnost vyloučil, ale zdroje z armády tvrdí, že je židovský stát na tuto možnost připraven.
Hrozba případného přímého zásahu tady existuje, i když ji nevidím v té nejbližší době jako reálnou. Při vyjednávání s Íránem existují dvě cesty - hardpower, tedy hrozba přímého zásahu a soft power, tedy vyjednávání a to nejen za účasti mezinárodního společenství, ale i arabského světa. To je i taktika nové washingtonské administrativy. Pokud by se Írán svého zbrojního jaderného programu vzdal, tak by to znamenalo velký úspěch pro celé mezinárodní společenství. Do té doby je na spekulace typu použití síly ještě čas. Takto jsem to vnímal i z diskuzí s izraelskou administrativou.

Premiér Mirek Topolánek na palubě vládního speciálu

Benjamin Netanjahu pochválil Česko za to, že během antisemitských poznámek íránského prezidenta Ahmadínežáda jeho zástupci opustili sál konference OSN proti rasismu.
My jsme byli ve velmi složité situaci. Jako Česká republika bychom se té konference ani nezúčastnili, což byl můj původní návrh. Jako předsednická země jsme vydrželi až do doby projevu, potom jsme samozřejmě jako řada dalších demonstrativně odešli. Na rozdíl od mnohých jsme se nevrátili, což pokládám za správný postup.

Sedět ale zůstali například Turci. Nemůže to zhoršit jejich vztah s Izraelem a jejich snahy o členství v EU?
Turecko sehrává v regionu důležitou roli při řešení blízkovýchodního konfliktu, ale jeho pozice je komplikovaná. To, že Turecko zůstalo sedět na konferenci, není zdaleka tak překvapivé, jak by se někomu mohlo zdát, protože ta dnešní administrativa, premiér, vláda, prezident, muslimská je. Skutečnost, že je režim částečně sekularizovaný, hlavně díky armádě, a je pozitivně nakloněný evropské integraci, je jiný problém. Při pohledu na to, kde se Turecko geopoliticky nachází, jaké má vazby a jakým hrozbám čelí od sousedů v zahraničí, není ten postup překvapivý.

Premiér Mirek Topolánek na palubě vládního speciálu

Sešel jste se i s představiteli palestinské samosprávy. Ve středu současných problémů je ale Hamas, který ovládá pásmo Gazy a na něj nemají představitelé Fatahu žádný vliv. Jak mluvit s Hamasem?
Domnívám se, že řešení Hamasu je řešení Íránu. Pořád platí věta, kterou řekl jordánský král Abdulláh II.: Íránci budou o palestinské území bojovat do posledního Syřana a Sýrie bude o toto území bojovat do posledního Palestince. Dokud Hamas nesplní některé podmínky, tak není organizací, se kterou by mezinárodní společenství mělo nebo dokonce smělo vyjednávat. A to, že se vyjednávání ujímají některé arabské země a vytvářejí tlak na Hamas, je dobře. Existuje tady nicméně velká hrozba, že v lednových volbách na území palestinské samosprávy může dominovat Hamas. Proto i palestinská samospráva potřebuje úspěch a garanci vzniku palestinského státu. Domnívám se, že Hamasu je třeba odříznout finance i dodávky zbraní, izolovat ho a oslabit, aby ve volbách vyhrály umírněné síly.

Český premiér Mirek Topolánek s palestinským premiérem FajádemČeská republika má tradičně dobré vztahy s Palestinci i Izraelem a do toho mnozí vkládali naději i během předsednictví. Využilo Česko tento svůj potenciál?
Jsem velmi spokojený s tím, že EU pod vedením Česka začala i v blízkovýchodním kvartetu (USA, Rusko, EU a OSN) hrát daleko významnější roli než tomu bylo v minulosti. Kromě role finanční nebo moderátorské vstupujeme aktivně i do řešení problému. To není jenom naše zásluha. Může za to daleko větší pocit rizika krachu blízkovýchodního procesu zejména ve vazbě na Írán a také určité vakuum v době, než nastoupila nová americká administrativa. Nejsem spokojený s tím, že se díky konfliktu v Gaze zhatil summit EU-Izrael, který jsme plánovali. Myslím ale, že naše role se všemi výhradami k naší velikosti nebo síle mandátu, byla během půlroku velmi významná.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.