Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Úterý 16. září 2014. Ludmila

Jako když dosedne slon. Čelisti tyranosaura byly drtivější, než se tušilo

  15:30
Síla stisku jednoho z největších predátorů, kteří kdy chodili po naší planetě, byla zřejmě mnohem větší, než se uvažovalo. Nejnovější výzkum britských vědců ukazuje, že tyranosaurus dokázal v čelistech vyvinout sílu srovnatelnou s tíhou slona.

Síla stisku čelistí tyranosaura se dá přirovnat k dosednutí středně velkého slona. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vědci předpokládali, že tyranosaurus dokázal zakousnout svou oběť se silou, která byla podobná stisku dnešních plazích predátorů. Jeho čelisti by tak snesly srovnání s výbavou například aligátorů (samozřejmě úměrně k velikosti tyranonosauří lebky).

Posilování stisku

Neméně zajímavým faktem je zjištění, že síla stisku tyranosaura se nevyvíjela lineárně s věkem. Zjednodušeně řečeno rostla podle toho, jak tuhý byl materiál, do kterého masožravý plaz kousal. Pouze zkušený predátor tak dokázal vyvinout zmíněný drtivý stisk a mohl si dovolit i na tu nejtvrdší kůži býložravců.

Podle nové studie však vědci sílu zubaté tlamy více než podcenili. Doktor Karl Bates spolu se svými kolegy z liverpoolské a manchesterské univerzity nechali naskenovat model lebky tyranosaura v životní velikosti. Do 3D modelu pak dodali svaly tak, jak zřejmě čelisti populárního dinosaura obepínaly ve skutečnosti.

Pomocí věrného modelu pak vědci následně nechali dinosauří tlamu virtuálně skousnout, aby v plné síle využila své svalové dispozice. "Zkoumali jsme sílu, s jakou se v tlamě sráží protilehlé zuby," vysvětluje Bates v pořadu BBC Nature.

"Naměřili jsme hodnoty mezi 30 tisíci a 60 tisíci newtonů. Což odpovídá tíze průměrného slona," přibližuje vědec. Dosavadní záznamy přitom tyranosaurovi přisuzovaly sílu "pouhých" 8 tisíc až 13 tisíc newtonů.

"Tušili jsme, že měl tyranosaurus velkou sílu v čelistech. Nikdo ale nepředpokládal, že byla až tak mohutná. Druhohorní masožravci patří mezi extrémní živočichy. Byli to největší masožravci, jací kdy žili na naší planetě. A právě tyto studie nám ukazují limity přírody," vysvětluje smysl výzkumu Bill Sellers z univerzity v Manchesteru.





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.