Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jakl: Vláda znala Klausovy výhrady. Svoboda zve k pochodu na Hrad

  12:21aktualizováno  15:57
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl tvrdí, že koaliční vláda Mirka Topolánka znala výhrady hlavy státu k Lisabonské smlouvě. Vyjednání dodatku podle něj ve vládě zablokovali ministři Strany zelených Karel Schwarzenberg a Martin Bursík. Lidovecký šéf Cyril Svoboda vyzval lidi k pochodu na Hrad.

Prezident měl mnoho připomínek, tvrdí jeho tajemník Jakl (archivní foto). | foto: Jan Zátorský

Klaus nyní překvapil české i evropské politiky svou podmínkou trvalé výjimky z listiny, bez níž prý lisabonskou smlouvu neratifikuje - čtěte více o Klausově požadavku

NĚMCI A FRANCOUZI PROTI KLAUSOVI

The Sunday Times: Berlín a Paříž dumá, zda jde sesadit českého prezidenta

"Pan prezident měl v průběhu sjednávání této smlouvy velké množství připomínek a tato připomínka samozřejmě byla jednou z nich. Vláda o této připomínce velmi dobře věděla," zdůraznil Jakl v pořadu Partie televize Prima.

Upozornil na to, že i sám předseda tehdejší vlády a lídr ODS Mirek Topolánek v médiích připustil, že česká strana neměla dost sil v poslední fázi jednání o Lisabonské smlouvě vyjednat výjimky, které si vybojovali například Poláci či Britové.

"Tady jsme my mohli naprosto jasně uplatnit své právo veta," uvedl tajemník hlavy státu. Topolánek podle něj také uvedl, že vláda k podobnému postupu neměla mandát, "protože její významný člen, Strana zelených, především ústy pana Bursíka a Schwarzenberga, nechtěla, aby česká vláda tento požadavek při sjednávání Lisabonské smlouvy uplatňovala".

Topolánkův vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra ale v televizi uvedl, že nynější Klausovy výhrady slyší poprvé. "Pokud jde o tuto konkrétní obavu, tak ji pan prezident nikdy, v celém průběhu nevznesl. On samozřejmě celou dobu konzistentně říkal, že se mu Lisabonská smlouva nelíbí, že k ní má výhrady, ale nikdy neřekl tuto konkrétní specifickou obavu," uvedl Vondra.

Poslanci vybídli Klause, ten téma uchopil

V pořadu ČT Otázky Václava Moravce Jakl své argumenty zopakoval. I zde mu byl partnerem v debatě Alexandr Vondra. Ten namítal, že vláda udělala proti prolomení Benešových dekretů maximum.

"Iniciovali jsme prohlášení v Poslanecké sněmovně," připomněl Vondra prohlášení, které poslanci schválili na jaře spolu s Lisabonskou smlouvou. Vláda Mirka Topolánka se také na toto usnesení odvolávala a prosadila, aby bylo součástí závěrů březnové evropské rady, tvrdil senátor.

Jakl namítal, že přijetí usnesení Poslaneckou sněmovnou je naopak vyjádřením obav, že prolomení dekretů je možné. Chápe usnesení jako výzvu pro prezidenta, který téma nyní uchopil.

"Poslanecká sněmovna měla zásadní obavy, že Lisabonská smlouva umožní, aby se jednotlivé osoby u nás domáhaly majetku ne na základě českého práva, ale přímo u Evropského soudu v Lucemburku," řekl tajemník.

To dokazuje i výrok Bernda Posselta, podle kterého prezidentova podmínka "omezuje práva sudetských Němců". Tím podle Jakla jen potvrzuje, že kdyby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, sudetští Němci by tyto nároky uplatňovaly. "On moc dobře ví, o co jde," tvrdí Jakl.

LISABON JE MRTVÝ, ŘEKL TOPOLÁNEK

Přečtěte si, jak šéf ODS "odpískal" v květnu lisabonskou smlouvu

Jakl také popsal, jakou formu by záruky měly mít. Prezident se podle něj určitě nespokojí s pouhou deklarací, kterou se nechali přesvědčit Irové před referendem. Bude požadovat právní záruky a opravdové vymahatelné garance. EU by měla ukázat, co umí:

"Když říkají, že nemohou žít a dýchat bez Lisabonské smlouvy, tak jestli ji tak strašně nutně potřebují, tak by si měli uvědomit, že podupávat, naléhat a tlačit není ta správna cesta. Najednou mají šanci něco udělat, tak ať se snaží," vzkázal Jakl západním zemím.

Podle něj by záruky mohly vypadat podobně jako britský či polský protokol. Klidně by se tyto záruky mohly "opsat", míní tajemník Hradu.

Svoboda vyzval lidi k pochodu na Hrad

Předseda ČSSD Jiří Paroubek zdůraznil, že on by se jako premiér - pokud by prezident podobnou výjimku žádal - nepochybně zasadil o její prosazení. Na adresu exministra zahraničí a nynějšího lídra TOP 09 Schwarzenberga řekl, že prý má ve svých článcích zarážejícím způsobem ostré výhrady k poválečné politice prezidenta Edvarda Beneše a pro odsun sudetských Němců používá zásadně slovo "vyhnání".

"To od člověka, který se později stal ministrem zahraničí české vlády, je pro mne prostě nestravitelné. Pak chápu obavy prezidenta republiky," poznamenal Paroubek.

Předseda lidovců Cyril Svoboda naopak soudí, že Klausova podmínka komplikuje české postavení v EU. Vyzval lidi, aby se šli 17. listopadu na Pražský hrad prezidenta Klause na jeho postoj zeptat.

Svoboda je přesvědčen, že Klaus má právo na vlastní názor, ale jako prezident má smlouvu ratifikovat. "Já mám pocit, že by měl být velký apel celé společnosti, aby k tomu došlo," uvedl lidovecký předseda. Není podle něj nyní nutné diskutovat o odvolatelnosti prezidenta. "Ale myslím, že až bude nějaká ta demonstrace nebo pochod 17. listopadu na Národní třídu, možná by se lidé mohli také obrátit směrem k Hradu a jít zeptat se pana prezidenta na to, co se má udělat v této situaci," poznamenal Svoboda.

Na co jakl naráží

Takto odpověděl Topolánek v Lidových novinách na otázku, proč si výjimku z listiny vyjednali Britové a Poláci a ČR ne:

Tak za prvé jsou silnější než my, neměli bychom na to sílu. A hlavně - mně sice ta listina vadila a vadí dodnes, ale já jsem neměl mandát od vlády.
Rozumíte, mně zase Bursík později pustil mandát ve věci emisí a povolenek, to byl obrovský úspěch, my jsme zamezili tomu, aby se z podniků ukradly peníze a 'rozfrncaly' se ve větrných elektrárnách.
Bursík si myslel, že to přes jeho spojence v EU neprosadím, on hrál s povolenkami v Evropě pátou kolonu, ale já jsem ten mandát prosadil celý. Moje vláda prosadila EIA na Temelín, jaderné fórum, limity na Bílině, pokračování těžby v dole Rožínka.
Co téma, to červený hadr pro zelené. Jak to, že jsme je prosadili? To jsme tak neschopní?"

Zdroj: Lidové noviny, 3. října

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.