Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaké je mít víc dětí?

  16:31aktualizováno  16:31
Ve středeční MF Dnes jsem si přečetla, kterak rodina očekávající třetí dítě vyjádřila názor, že dvě nebo tři děti už moc velký rozdíl není. Já se naopak ze své osobní zkušenosti (děti 16, 14 a 9 let) domnívám, že ten rozdíl je opravdu velký.

Celá společnost je stavěna na model rodiny s 1 – 2 dětmi. Začněme u bydlení – běžný byt 3 +1 může poskytnout vlastní pokoj jednomu dítěti, po jistých úpravách (např. ložnice rodičů v oddělené části obýváku, bez okna) i dvěma – ale třem už opravdu ne.

Nadto takový byt má 1 koupelnu a WC, což už bývá kritické, máte-li dva puberťáky, kteří chtějí v koupelně trávit víc času. Přibude-li další člověk, začnete zoufale uvažovat o stavbě domu, protože ani méně obvyklý byt 4+1 tuto situaci nevyřeší. (My jsme našli řešení levnější – naskytla se koupě bytu ve stejném domě. Ale v důsledku platíme za bydlení dvojnásobek + navíc splácíme úvěr, který jsme si museli na část ceny vzít.)

Běžné levnější auto má vzadu uprostřed dvojbodový pás a často sedí tato osoba na rozhraní dvou pohodlných sedadel. Které ze tří dětí budete diskriminovat a vlastně i díky nevhodnému pásu ohrožovat? Chcete-li pro všechny podobné podmínky, musíte koupit dražší auto, které má sedadla rovnocenná.

Nabídka na dovolenou bývá lákavá – až dvě děti na přistýlce zdarma. Tři přistýlky už nejsou – musíte zaplatit dva pokoje a s výhodou vzít jedno dítě. Cena? Dvojnásobná. Protože živíte o polovinu osob víc (dva vydělávající na dvě – oproti tomu tři děti), ušetříte během roku méně. Jak často se pak na takovou dovolenou dostanete?

Ale i běžné drobnosti: rodinné vstupné do hradu je pro dva dospělé a dvě děti, cestovní pojištění k platební kartě si můžete připlatit pro partnera a dvě děti (tohle prý od nového roku ve spořitelně změnili na tři děti).

Podobně lze najít náročnost přechodu mezi třemi a čtyřmi dětmi. Prostě, pokud nežijete v chaloupce na vsi bez kontaktu se světem, znamená skutečně každé další dítě citelný zásah do chodu rodiny a toho, co si může ve srovnání s podobně vydělávající méněčlennou dovolit.

Jde i o běžné potřeby dětí. Těžko lze např. věřit, že citovaná rodina se dvěma dcerami bude případného synka oblékat do dívčích šatů po vzoru Járy Cimrmana. A naděje na využití kalhot a mikin? Dnešní děti jsou stále od mladšího věku citlivé na rozdílnost oblékání. Jde i o „módnost“ oděvu.

Zatímco před revolucí a krátce po ní jsem mohla syna bez problémů oblékat do schovaných šatů po mém bratrovi (styl byl opravdu stejný, jen to oblečení stálo po dvaceti letech víc než dvojnásobek), dnes nemůže mladší syn nosit téměř žádné věci po svém o sedm let starším bratrovi jinam než ven „na lítačku“ – a  to si ještě vyslechne, zda jsme tak chudí, že je jak „socka“. 

Nemluvě o tom, že pokud kupuji nové věci jednomu, nechci diskriminovat ostatní – každý jich tak vlastně může dostat o polovinu méně, než kdyby byly děti jen dvě.
Své si žádá i postupující technika – syn měl mobil ve 14, dcera v třinácti, nejmladší ho dostal teď. Nebyli přitom zdaleka první (ale ani poslední) ve třídě. S takovými výdaji jsme před pár lety nepočítali, zdálo se nám to jako luxus, dnes jde o běžné spojení rodiny během dne.

A co teprve vzdělání? Uživit na vysoké škole jedno dítě ze dvou platů je jistě náročné, ale trvá to jen pět let. Naše děti, pokud budou chtít studovat, budou na školách nejméně celkem deset let, přičemž nejméně po polovinu této doby jich bude najednou více. Omezit? Jak? Věkem, pohlavím? Nepřipadá v úvahu, pokud na to budou mít hlavu. Měly by pykat za to, že jsou z vícečlenné rodiny?

Proto jsem velice ráda, že se uvažuje o zvýhodnění rodin třeba společným zdaněním manželů. Ač se to třeba někomu na první pohled nezdá, má spojitost i s uvažovaným zkráceným úvazkem pro ženy. Opět mám příklad přímo z naší rodiny. Já jsem během celkem devíti let mateřských dovolených ztratila vysokoškolsky nabytou kvalifikaci (programování) – i díky tomu, že jsem se nemohla vrátit na bývalé místo, kde bych snad ještě alespoň něco dohnala.

Byla jsem chvíli nezaměstnaná, vyzkoušela středoškolské místo, které mne neuspokojovalo. Dnes pracuji na zkrácený úvazek a o příjmech, které mají například stále pláčící učitelé, si mohu nechat zdát. Pokud by mnou nevyužitou část nejnižšího daňového pásma mohl použít na svůj plat můj manžel, jistě bychom si měsíčně o pár stovek polepšili. A mohli bychom pak třeba využít další výhodu vícečlenné rodiny – státní příspěvek na více ročně uspořených peněz ve stavebním spoření…

Naše rodina si celkově nemá nač stěžovat. Manžel má v republice nadprůměrný plat a já jsem si v posledních dvou letech něco také přivydělala v televizních soutěžích. Díky tomu jsme se nedávno mohli podívat na leteckou dovolenou k moři – druhou v životě našich dětí.

PS: Dcera si v sobotu udělala test v MFDnes a zjistila, že patříme ke střední třídě. Byla velmi překvapena, ze srovnání s vrstevníky na malém městě tento dojem opravdu neměla.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.