Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaká je knižní zpověď fotbalisty Pavla Nedvěda? Průměrná

  12:20aktualizováno  9. května 8:25
Vloni v Itálii vyšly vzpomínky někdejšího profesionálního fotbalisty Pavla Nedvěda, který na Apeninském poloostrově žije a je tam neméně populární než ve své rodné zemi. Nyní pražské nakladatelství Argo Nedvědovu knihu zprostředkovalo českému publiku pod titulem Můj obyčejný život.

Pavel Nedvěd se loučí s fanoušky Juventusu Turín 31. 5. 2009 | foto: ČTK

O knize

Pavel Nedvěd: Můj obyčejný život

Běh od revoluce do Evropy a ke Zlatému míči

Napsáno ve spolupráci s M. D. Závěrečná poznámka Andrea Agnelli.
Přeložila Jana Břeská. Odborná revize Karel Lipenský.

Argo, Praha 2011, 168 stran + 8 stran fotografických příloh, doporučená cena 248 korun.

V podtitulu knihy stojí: napsáno ve spolupráci s M. D. Tyto iniciály patří, jak prozrazuje závěrečné slovo současného prezidenta fotbalového klubu Juventus Turín Andrey Agnelliho, muži jménem Michele Dalai. To je vystudovaný hudebník a právník, vrstevník (nar. 1973) Pavla Nedvěda (1972), od roku 2001 se živí novinařinou. Jeho žurnalistická ruka je na (ex)fotbalistově zpovědi velmi patrná. O způsobu, jakým text vznikal, nestojí v knize nic, ale dle všeho Nedvěd vyprávěl a Dalai nahrával a psal. Nevím, nakolik pro italské čtenáře, pro něž Nedvědova kniha primárně vznikala, ale pro české publikum – tedy počítám pro takové, které se chce o Nedvědovi něco důležitého dozvědět – je ta zpověď nevyrovnaná, místy detailistická, jindy povšechná a unikavá. Pokusím se říct proč.

Pavel Nedvěd ve Spartě Praha

Pavel Nedvěd ve Spartě Praha

 
Poměrně rychle se Pavel Nedvěd vypořádá se svými začátky, které se – právě z hlediska italského publika – odehrávaly v neznámých končinách (západní Čechy) malé středoevropské země. Takže velmi stručně je tu nastíněn vztah mezi Nedvědem a zásadním trenérem jeho mládí, Josefem Žaloudkem, který jej ve Škodě Plzeň vychovával nejen fotbalově, nýbrž v mnohém i lidsky. Český čtenář se tu nedozví o nic víc, než co o tomhle vztahu bylo porůznu řečeno v tuzemském tisku nebo co stojí na oficiálních českých internetových stránkách Pavla Nedvěda. Zato je fotbalistova cesta k vrcholu tažena na politickém půdorysu oné doby – na připomenutích, že v SSSR vládl Gorbačov, že se v Československu uskutečnila sametová revoluce a podobně. Pro představu jeden odstaveček: „Zatímco sametová revoluce končila, povolali mě na vojnu. V osmnácti letech jsem odjel do Prahy hrát za armádní klub Dukla. Moje revoluce pokračovala…“ Tady vidíme, že žurnalistova ruka pracovala, seč jí síly stačily (a takových „znělých“ partií jsou v textu desítky).

Nicméně už v těchto pasážích, které jsou pro českého čtenáře zajímavé především tím, že na nich může vidět, jak reálie jeho země zprostředkovává cizí spoluautor cizímu publiku, se objevují dvě červené nitě, které prostupují i následnými kapitolami. Jednou je Nedvědův důraz na píli a vůli, které má za víc než talent, druhou pak těsný a láskyplný vztah k manželce Ivaně a k dětem.

Z titulní strany českého vydání Nedvědovy knihy

Titulní strana italského vydání Nedvědovy knihy

Nedvědova česká kariéra vrcholí zhruba již v třetině knihy: kronikářsky, zápas od zápasu Nedvěd popisuje cestu  reprezentace na mistrovství Evropy v Anglii v roce 1996, kde jsme prohráli až ve finále s Německem. Mladí a draví hráči tohoto stříbrného týmu, mezi něž Nedvěd patřil, získali angažmá v dobrých klubech; Nedvěd v Laziu Řím. Od tohoto okamžiku Nedvědova reprezentační kariéra zcela ustupuje do pozadí, například Euro 2004, kde Nedvědova reprezentační generace hrála svůj nejlepší fotbal a získala tam, spolu s Nizozemskem, bronz, není zmíněna nejen v Nedvědově vzpomínání, ale ani v encyklopedickém výčtu fotbalistovy kariéry, nacházejícím se na konci paperbacku, což je dost trapas.

Euro 1996: Petr Kouba, Patrik Berger, Pavel Nedvěd a Pavel Novotný

Euro 1996: Petr Kouba, Patrik Berger, Pavel Nedvěd a Pavel Novotný

Veškeré fotbalové vzpomínání tedy ve více než polovině svazku náleží Nedvědově angažmá v Laziu Řím (1996-2001) a Juventusu Turín (2001-2009). Z italského hlediska je to pochopitelné, z českého pohledu nespravedlivě zredukované. Navíc by tyto partie měly být doplněny zasvěcujícím doslovem, neboť některé reálie jsou plně srozumitelné asi jen italským fandům. Dvaadvacet stručných poznámek, jimiž je český překlad doplněn, v tomhle nemůže dostačovat; měla by být například detailněji připomenuta aféra, která Juventus poslala v roce 2006 do druhé ligy a o níž se Nedvěd téměř nechce bavit, odbývá ji několika povšechnými odstavci.

Pavel Nedvěd vzpomíná bohužel nesystematicky, konkrétněji se nerozpovídá například o svých tréninkových metodách, víc by se fanoušek mohl dočíst o přístupech jednotlivých trenérů, pod nimiž Nedvěd hrál. „Lippi mou hru vylepšil tím, že mě proměnil v časovanou pumu…“ praví Pavel Nedvěd, ale už nekonkretizuje, díky čemu se to povedlo a co si pod tím termínem vlastně představit, když nejčastější charakteristika Nedvěda, kterou i on sám uznává, zní, že vydržel celý zápas „jezdit“ - díky značným tréninkovým objemům - jako motorová myš.

Pavel Nedvěd se Zlatým míčem, který získal v roce 2003

Pavel Nedvěd se Zlatým míčem, který získal v roce 2003

Ano, byly to famózní výkony. Neskonale famóznější, než je kniha Můj obyčejný život. Asi byla sepsána jako upřímně míněné vyznání, nicméně na poli sportovních memoárů nedosahuje obdobných kvalit, jako Nedvědovy „jízdy“ na fotbalovém trávníku. Zdá se mi, že kromě přirozených vyprávěcích limitů autorské dvojice Nedvěd – Dalai na tom má podíl i Nedvědova diplomatická obezřetnost. Vloni totiž vstoupil do představenstva Juventus FC a proč by si komplikoval život nějakými detailními vhledy do italského fotbalového zázemí, byť o něm jistě ví své. 

Autor: Kavárna


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.