Boris Berezovskij Boris Berezovskij Někdejší uznávaný matematik a počítačový expert Berezovskij se vyšvihl mezi podnikatelskou elitu během privatizace na přelomu 80. a 90. let. Ovládal podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích (televize ORT a TV6). Byl také přítelem tehdejšího prezidenta Borise Jelcina. Po nástupu Putina k moci se však dostával do stále větších problémů. Nakonec se zbavil významné části svého majetku a odešel do londýnského exilu, kde získal v roce 2003 azyl. Následně pak byl jedním z nejhlasitějších kritiků vlády Putina. |
Britští policisté ale už od počátku zdůrazňovali, že přítomnost specialistů byla preventivním opatřením - jiným slovy nechtěli otevřeně spekulovat, zda zámožný ruský exulant a dlouholetý kritik Kremlu Berezovskij nemohl být otráven.
Tento osud v roce 2006 potkal dalšího ruského emigranta žijícího v Británii, bývalého důstojníka KGB Alexandra Litviněnka, který se pohyboval v kruzích blízkých Berezovskému. Litviněnko zemřel po požití radioaktivního polonia-210, které nejspíš vypil v čaji.
Prozatím ale zůstává nejvíce zmiňovanou variantou sebevražda - oligarcha totiž měl velké finanční problémy a prohrál několik nákladných soudů. A vyloučena není ani náhlá srdeční příhoda. "Chtěli jsme zajistit, že byla před vstupem do domu provedena veškerá preventivní opatření," oznámil superintendant policie Stuart Greenfield poté, co experti zkoumali možnou přítomnost nějakých životu nebezpečných látek - radioaktivních a biologických materiálů či chemikálií
Bezvládné tělo 67letého Borise Berezovského bylo v sobotu odpoledne nalezeno ve vaně jeho domu v městečku Ascot v hrabství Berskihre, zhruba 40 kilometrů západně od Londýna. Tělo nalezl jeho bodyguard a přesně v 15:18 místního času volal záchranku, která už ale pouze mohla na místě konstatovat oligarchovu smrt. Do světa pak zprávu o Berezovského úmrtí vypustil na internetové síti Facebook jeho zeť Egor Schuppe, a to strohým oznámením: "Boris Berezovskij je mrtvý."
V předvečer své smrti prý oligarcha mluvil s ruským novinářem Iljou Žegulem a prohlašoval, že "jeho život už nemá smysl". Mluvit měl ale také o touze odjet zpátky domů. "Nepřeji si nic jiného, než se vrátit do Ruska," citoval z jeho slov podle BBC časopis Forbes na internetových stránkách své ruskojazyčné verze. "Podcenil jsem, jak drahé mi je Rusko a jak málo dokážu být emigrantem," prohlásil prý také Berezovskij s tím, že zároveň "do značné míry přecenil Západ".
Berezovskij žádal o odpuštění, tvrdí Kreml
V tomto duchu vykládá oligarchovo rozpoložení i Kreml, který zůstává podezřelý ze zosnování likvidace bývalého agenta Litviněnka. Ruská vláda se již od prvních reakcí snaží jakoukoliv možnost účasti na smrti Berezovského vyloučit. Oligarcha byl totiž od roku 2000, kdy z Ruska uprchl, předním kritikem staronového ruského prezidenta Vladimira Putina.
Putinův mluvčí Dmitij Peskov v reakci na oznámení oligarchovy smrti uvedl, že Berezovskij se naopak chtěl s Moskvou usmířit. Nedávno prý dokonce napsal Putinovi v dopis, v němž "žádal o odpuštění" a prosil o "pomoc s návratem do své vlasti", citoval mluvčího na svých internetových stránkách britský The Sunday Telegraph. Ten ale také přinesl slova ruského historika a spisovatele Jurije Felštinského, který zpochybnil jako možnost sebevraždy, tak úmrtí z přirozených příčin. "Ještě neznáme fakta, ale nesmíme zapomínat, že už došlo k řadě podezřelých úmrtí ruských emigrantů v Británii," uvedl Felštinskij, který se v roce 1978 přestěhoval do USA, byť v 90. letech občas do Ruska jezdil. S Berezovským se prý znali zhruba 15 let.
Berzovskij získal v Británii politický azyl v roce 2003 a od té doby se stal i terčem několika útoků, byť spíše v prvních letech své emigrace. Podle několika známých citovaných v britských médiích byl oligarcha v poslední době ve špatném psychickém stavu, a to zvláště kvůli prohraným soudním bitvám. Podle BBC v roce 2011 přišel o více než 100 milionů liber (přes 3 miliardy korun) při rozvodovém řízení, loni zase soud smetl ze stolu jeho žalobu o 3 miliardy liber (přes 90 miliard korun) proti taktéž ruskému majiteli fotbalového klubu Chelsea Romanu Abramovičovi, kterého Berezovskij nařkl z vydíráni při sporu o prodej akcií ruské ropné společnosti Sibněfť. Berezovskému zůstal jen účet za právnické a soudní náklady v řádu desítek milionů liber.
24. března 2013 |
