"Když jsem policajtům později při vyšetřování řekl, že ona na něj při mém přepadení volala Jardo, hned vyhrkli: Tak to budou Stodolovi," začíná vyprávět vitální důchodce.
Měl obrovské štěstí. V té době už měli manželé na svědomí největší sérii loupežných vražd v Česku. Osm mrtvých. Stop! Tohle bylo až finále zběsilé poutě dvou vrahů. Jak jejich neuvěřitelná cesta vypadala?
Tušení, strach a zlost
Slavošov na Kutnohorsku, vesnička usazená v krásné přírodě s necelými dvěma stovkami obyvatel, by mohl být reklamou na poklidný život.
"Každý tady věděl o každém všechno. Lidé si baráky ani nezamykali. Prostě všeobecná důvěra. To je ale už dávno pryč," mudruje nad pivem v hospůdce Kristýna jeden ze štamgastů. Tím dávno myslí dobu, předtím než tu začali za podivných okolností umírat lidé.
Nedůvěru je nyní cítit na každém kroku, hlavně k přespolním a novinářům, kteří vesnici už několik dní okupují. MF DNES se podařilo rozpovídat očité svědky tragédií, rovněž měla možnost nahlédnout do několika protokolů a sestavit tak plastický obraz vražedné série.
"Je pravda, že kdykoli se tady Stodolovi objevili, něco se stalo," říká starosta Vlastimil Volf. Je vidět, že bedlivě váží slova.
"Myslím si, že policisté dělali, co mohli. Závěry znalců vždy mluvily o nešťastných náhodách a sebevraždách," oponuje Volf názoru většiny místních, kteří jsou přesvědčeni, že kriminalisté svou práci zbabrali.
"A ať mi nikdo nevypráví, že matka té vražedkyně o ničem nevěděla," dodává další ze starousedlíků, který své jméno nechce zveřejnit podobně jako další sousedé. "Velice bych se divil, kdyby neměla podezření. Vždyť žili spolu v jednom domě a oni ukradené věci přinášeli domů," přidává se najednou k ostatním i jinak opatrný starosta.
První oběť: Šanda
Pětasedmdesátiletý Stanislav Šanda v restituci dostal zpátky rozlehlé polnosti a sám si veřejně stýskal, že teď na stáří má sice peněz dost, ale že si jich už neužije.
V osudný den mu nese jeden ze sousedů nákup. Jenže Šanda neotvírá. Oknem je vidět, že penzista leží v posteli a ruce má nepřirozeně natažené za hlavou. Než přijede záchranka a hasiči, z pokoje se dere štiplavý kouř.
"Svíčka musela ležet na posteli vedle peřiny," vypovídá do protokolu svědek, který přivolal pomoc.
Paradoxně právě proti němu se obrátí policejní mašinerie. Čtyřikrát jej policisté vyslýchají s tím, že si od Šandy odnesl konzervy, motorovou pilu a vrtačku ještě předtím, než zavolal pomoc. Jaroslava Stodolu, který si předtím v kriminálech odseděl řadu let a k Šandovi to měl deset metrů, nepodezřívají...
Vždyť je tak ochotný a Šandovi ještě zvoní na pohřbu umíráček. Lékaři po ohledání konstatují, že Šandu zabil infarkt a kutnohorská policie případ zavírá do nejspodnějšího šuplíku.
Co na tom, že se bez vysvětlení ztratily z domu věci a že ve vedlejším pokoji hořela druhá svíčka, která jen shodou okolností nezapálila matrace a následně celý statek. Co na tom, že v okně od spíže někdo rozřezal síťku proti hmyzu. Co na tom, že se pod otřískaným umyvadlem našla louže krve.
Druhá oběť: Skohoutilová
Několik dnů po podivném úmrtí Šandy zmizí Šandova sousedka, osmašedesátiletá Růžena Skohoutilová. "Pomozte v pátrání," obracejí se policisté v místním tisku na veřejnost. "Poslední výskyt pohřešované byl zaznamenán 29. listopadu na autobusovém nádraží v Kutné Hoře s tím, že chce pokračovat směrem na Kolín," stojí v policejní výzvě.
Kdopak ji to viděl na kutnohorském nádraží? I čtenáři špatných detektivek už tuší: její vrazi. "Přece by nezmizela a nenechala tady králíky a další zvířata bez péče," poznamenává jedna ze sousedek. Až v květnu tělo důchodkyně náhodou na zahradě vykope její zeť.
"Hrob je hluboký jen padesát centimetrů," zapisuje vyšetřující policista do spisu. Středočeští kriminalisté konečně začínají vyšetřovat loupežnou vraždu. Světe, div se, nacházejí i pachatele. Údajné pachatele. Dva mladí Ukrajinci a dva Češi jsou obviněni a několik měsíců stráví ve vazební věznici.
"Ale proč by mladí grázlové kradli velké balení pracího prášku a nové lůžkoviny," lámou si hlavu místní. A současně vzpomínají na to, jak Skohoutilová na pohřbu Šandy vyprávěla, že ví, kdo statkáře zavraždil...
Třetí a čtvrtá oběť: Královi
Měchonice je další z malých vesniček na Kutnohorsku, sotva tři kilometry vzdálená od Slavošova. Umírají tam náhle manželé Královi. Najdou je v kuchyni zamořené plynem.
Sebevražda, neobtěžují se s podivnou smrtí policisté ani tentokrát.
Ostatně proč, když pitevní nález konstatuje, že se otrávili propan-butanem. "Kdyby se k tomu Stodolovi nepřiznali, tak by policie na ně vlastně nic neměla, protože moji rodiče byli zpopelněni," říká reportérce pořadu Na vlastní oči dcera zavražděných. "Na to, jak jsem znala své rodiče, jsem věděla, že by nikdy sebevraždu nespáchali. Byli vitální, zdraví."
Pátá oběť: Čondlová
Do Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku přijíždí Dana Stodolová sama. Vyhlédne si vilu devětasedmdesátileté Marie Čondlové a obalamutí ji povídačkou o tom, jak jí velká voda, která v té době pustoší okolí Vltavy a Labe, sebrala domov.
Důvěřivá a dobrotivá stařenka jí ochotně nabídne ubytování. Místo vděku se dočká několika ran nožem.
Zmizí jen pár tisícovek. Policie ještě manželskou dvojici nepodezírá, a tak se oba vracejí tam, kde vše začalo. Do Slavošova.
Šestá oběť: Malina
Starý mládenec a šetřílek Josef Malina si krátce před smrtí dá do novin velký inzerát. Hledá partnerku, láká ji na soupis majetku, který na novinových stránkách zveřejní. No a pak najednou nevychází z domu.
Jeho mrtvolu objeví na půdě, vedle je povalená stolička a kolem krku má zauzlovaný telefonní drát. Že by sebevražda?
Ale proč by se zabíjel chlapík, kterému se na inzerát hrnou nabídky? Jak by se na tmavou půdu vyškrábal, když kvůli špatnému zraku nepoznává ani metr od sebe vzdálené tváře známých lidí.
A ještě jeden detail, jehož si všiml soused, který asistoval při nálezu těla na trámu nad tělem ležela neporušená vrstva prachu, což znamená, že se ani nepokoušel oprátku tam přivázat.
Jak se zjistí později, vrazi, kteří to mají k Malinovi jen přes ulici, odcházejí bez peněz. Malina je má všechny uložené v bance. Jediné, co vyhrabou, je notýsek, do něhož si důchodce pečlivě zapisoval úspory. Na poslední stránce stojí suma jeden milion osm set tisíc.
Jelikož opět manipulují se stopami - uklízí po sobě, stojí Stodolovi stále mimo podezření a detektivové z Kutné Hory se spokojí se závěrem lékaře: sebevražda.
Sedmá a osmá oběť: sestry
Na podzim se Stodolovi přestěhují do Brněnce na Svitavsku. Bydlí ve firemní ubytovně a doslechnou se o sestrách Cerhákových. Cítí peníze, navnadí je fáma o tom, že chtějí koupit firemní ubytovnu.
Když třiapadesátiletá Helena nepřijde jednoho prosincového dne do práce, zalarmuje její šéf policii. V jejich domku se najde spoušť.
Dvaašedesátiletá Dagmar je uškrcena šátkem, její mladší sestra má podřezané žíly a ošklivě zmlácená matka leží v těžkém bezvědomí. Na první pohled rodinná tragédie. Ještěže nejstarší žena přežije. Byť ji postihne ztráta paměti, některé momenty si vybaví.
Tentokrát se detektivové nenechávají zmást a začínají vyšetřovat vraždu. Jako podezřelí poprvé za celou vražednou sérii figurují manželé Stodolovi.
Poslední přežil: Peroutka
"Strach jsem neměl. Víte, jsem ostřílený chlap a bylo mi jasné, že vybruslit z toho můžu, jen když si zachovám chladnou hlavu," vzpomíná Peroutka, u jehož domu Stodolovi zazvoní v únoru.
Dana Stodolová hraje těhotnou ženu, které se náhle udělá špatně. Sotva jí Peroutka před dům přinese minerálku, má u krku vystřelovací nůž.
"Dejte nám dvě stovky a my půjdeme," zkouší to na něj Stodolová, zatímco prohledává celý dům. "Všechny peníze má syn, který mi za chvíli přiveze nákup," vymyslí lest Peroutka a sleduje, jak kovaná vražedkyně zběžně prohmatává kalhoty, v jejichž zadní kapse vězí peněženka s osmi tisíci. Nenajde je.
Po chvíli raději pana domácího zamykají do sklepa, seberou mu mobil, dopijí zbytek rumu ve spíži a utíkají. Hned druhý den je zatýkají policisté a soud je posílá do vazby. Mobil má Stodola ještě v kapse.
Tím končí vražedná série, která se zapíše do dějin kriminalistiky.
