Vítr, což je vlastně proudění vzduchu, vzniká jako vyrovnání tlaku v atmosféře. Nejvýznamnější proudění vzduchu, které ovlivňuje rozsáhlé oblasti zeměkoule, má na svědomí teplotní rozdíl mezi horkými tropy a studenými polárními oblastmi Země. Rozsáhlé proudění způsobuje také odlišné ohřívání moře a pevniny - moře se ohřívá mnohem pomaleji, ale zase teplo déle udrží. Nad místem, kde je tepleji, se ohřívá i vzduch. Teplý vzduch je řidší, a tedy lehčí, stoupá nahoru, v jeho oblasti proto klesá tlak a vzniká tlaková níže. Z oblastí vyššího tlaku do ní při zemském povrchu proudí studenější vzduch a vzniká vítr. "Síla zemské rotace mění jeho směr, na severní polokouli jej odchyluje doprava, na jižní doleva," říká meteorolog Jan Pavlík. Směr větru ovlivňuje i tření o zemský povrch a další vlivy. Nejničivější větry - tropické cyklóny, nazývané také hurikány či tajfuny, jsou živeny teplým a velmi vlhkým vzduchem nad tropickými moři. Jejich síla je mnohem větší, než jakou mají vichry, které mohou zasáhnout pobřeží Evropy. V České republice však mají silnější větry lokální příčiny. "Například při příchodu silné bouřky s sebou dešťová voda strhává i vzduch, takže vzniká proud vzduchu klesající k zemi. Voda se vypařuje, tím vzduch ochladí, takže je těžší, přímo udeří na zem a začne podél jejího povrchu proudit směrem od bouřky. Na takový náraz studeného větru si musí dávat pozor i přistávající a startující letadla," uvádí Daniela Řezáčová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
14. ledna 2000
