Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vyzrát na rakovinu střev

  0:01aktualizováno  0:01
Neexistuje žádná zaručená metoda, která by ochránila před vznikem rakoviny tlustého střeva. Geny jsou v tomto případě pravděpodobně silnější než zdravá strava a životospráva vůbec. Ale bezmocní nejsme. Nádor roste deset let. Stačí být rychlejší. Po padesátce postihne tahle nemoc pět Čechů ze sta.

Od roku 1989 vedeme co do výskytu i počtu úmrtí světové statistiky, zhoubný nádor trávicího ústrojí je druhý nejčastější hned po nádoru plic u mužů a rakovině prsu u žen. Od roku 1960 se jeho výskyt ztrojnásobil a umírá na něj dvakrát více lidí.

"U této nemoci hrají větší roli genetické faktory než zevní příčiny. Asi k tomu má český národ genetické buňky," prohlásil primář interního oddělení pražské Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral. Jisté vysvětlení vysokého výskytu rakoviny konečníku lze snad hledat ve velké oblibě piva.

"Rakovina konečníku je typicky mužská nemoc a kromě Čechů jí hodně trpí také Němci a Belgičané. Tedy milovníci piva," podotkl Zavoral. Pivo obsahuje kvasinky, které mění mikroflóru v konečníku, a tak vznikají nitrity, jež jsou rizikové pro vznik předrakovinového stadia v této oblasti.

Jinak je ale příčina nemoci velkou neznámou. Lze aspoň něčím přebít to, co je nám do kolébky dáno? Omezit živočišné tuky, zvýšit přísun vlákniny a léčit chronickou zácpu, nabádají lékaři. Je tu ale ještě další zbraň - včas nádor zachytit. "Pak jej lze dobře léčit. Roste deset let, my musíme být rychlejší," řekl Zavoral.

Ministerstvo zdravotnictví proto znovu zesílilo osvětovou kampaň, jejímž cílem je dostat do povědomí lidí onu docela banální větu: čím dřív se na to přijde, tím snáze se to léčí.

Sám však člověk těžko pozná, že je nemocný. Počáteční obtíže totiž bývají malé, objevují se jen občas a zase ustupují. Nápadné hubnutí, střídání zácpy a průjmu, pocit plnosti či kolikovité bolesti - to vše je sice poměrně varovným příznakem, ale většinou přichází až v pokročilejším stadiu.

Mnohem dříve začne nádor krvácet do stolice, ale jen nepatrně, takže pouhým okem se obvykle opět nic nepozná. Pokud člověk v této době nepodstoupí preventivní test u praktického lékaře, který krvácení identifikuje, může jej na problém upozornit únava a celková slabost. Krvácení nádoru vede k chudokrevnosti a tyto příznaky jsou typické.

Včas zachycený nádor dává devadesátiprocentní šanci na úplné vyléčení. Tři měsíce trvající příznaky ji snižují na polovinu a po sedmi měsících už je jen čtvrtinová.

Od loňského července běží v republice takzvaný screening, což je bezplatné vyšetřování všech osob v období, kdy ještě žádné příznaky nemají, ale jsou ve věku, kdy je riziko nemoci hodně zvýšené. To je ona hranice 50 let. U lidí, kteří měli nemocné mezi blízkými příbuznými, je na místě začít už po čtyřicítce.

Test vypadá tak, že pacient si sám odebírá vzorky ze tří stolic po sobě a nanáší je na vymezená políčka v testovací obálce. Tu získá u praktického lékaře. Během testu nesmí jíst jídla, která by mohla výsledek zkreslit: jelita, zvěřinu, tmavé maso, listovou zeleninu a křen (test by mohl být pozitivní, i když by to nebyla pravda) a dále větší počet tablet s vitamínem C (test by mohl vyjít dobře, ač pacient by byl nemocný).

Pak člověk obálky zase vrátí lékaři, který ji snadnou metodou vyhodnotí a výsledek sdělí během několika minut. V naprosté většině případů nepřijde žádná špatná zpráva a za dva roky se to zopakuje znovu.

Jenže do screeningového programu se za poslední rok zařadil jen jeden z deseti lidí, jimž byl určen. "Čtyřicet procent lidí si testovací obálku odnese, ale už ji nevrátí," posteskl si praktický lékař Bohumil Seifert.

Z průzkumů veřejného mínění vychází najevo, že mnoho lidí se diagnózy prostě bojí nebo berou rakovinu jako osud, s nímž nic nenadělají. Vždyť 58 procent lidí se vyhýbá lékařské ordinaci obloukem, jak to jen jde. Pozitivní test nadto ještě neznamená, že člověk má rakovinu - jen se ocitne v rizikové skupině a musí podstoupit další vyšetření.

Příčinou krvácení však docela klidně může být porucha trávení, stres či nějaká infekce. Definitivní diagnózu někdy potvrdí či vyvrátí až kolonoskopie, kdy se do střeva zasune ohebná gumová hadička. Mezi výsledkem testu a dalším vyšetřením by podle lékařů neměla uplynout dlouhá doba - maximálně tři až čtyři týdny. Ne proto, že by nádor mezitím nebezpečně vyrostl, ale protože se zjistilo, že po delší době klesá ochota pacientů ono další vyšetření podstoupit.

"Ve Velké Británii například tento sreening nepovolili, protože kvůli nedostatku přístrojů by se čekalo šest až osm týdnů," uvedl specialista na choroby trávicího traktu z Všeobecné fakultní nemocnice Karel Lukáš. České ministerstvo chce v následujících třech letech investovat do přístrojového vybavení zdejších zdravotnických zařízení přes tři sta milionů korun.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.