Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak využít boomu peněz, které lidé posílají rodinám domů

  8:37aktualizováno  8:37
Asijské ekonomiky jsou už více než deset let v pohybu – a tamní lidé také. Rozsah migrace z venkovských do městských oblastí i napříč hranicemi států nemá v dějinách obdoby a Asie 21. století je jejím ohniskem. V asijských rozvojových zemích jsou síla a potenciál remitencí – tedy peněz, které lidé pracující v zahraničí posílají rodinám domů – obrovské. V současné době se přes 60 milionů migrantů pocházejících z oblasti Asie a Pacifiku podílí na více než polovině veškerého remitenčního toku do rozvojových zemí: v roce 2012 poslali tito lidé domů zhruba 260 miliard dolarů.
Zahraniční dělníci na jednom z asijských stavenišť; ilustrační foto

Zahraniční dělníci na jednom z asijských stavenišť; ilustrační foto | foto: www.singapolitics.sg

Třemi největšími příjemci těchto peněz jsou Čína, Indie a Filipíny, přičemž v první desítce figurují také Bangladéš, Indonésie, Pákistán a Vietnam. Zaslané peníze často představují záchranný kruh: odhaduje se, že deset procent asijských rodin je odkázáno na platby ze zahraničí, aby si mohlo zajistit jídlo, ošacení a přístřeší.

Ačkoliv remitence do rozvojových zemí pětinásobně převyšují objem oficiální rozvojové pomoci, jejich enormní potenciální přínos pro společnost stále nebyl plně doceněn – a lze ho využít pouze za předpokladu, že se podaří nasměrovat tok peněz do efektivního rozvoje venkova a zemědělství, zejména v křehkých státech a zemích po konfliktu. To by značně přispělo k tvorbě pracovních míst, zvýšení potravinové bezpečnosti a posílení stability v zemích, které prošly konfliktem.

Drahá cesta za penězi

Chceme-li tyto kanály vytvořit, musíme zintenzivnit klíčové iniciativy, identifikovat nové příležitosti a zmapovat cestu, která leží před námi. My v IFAD vždy začínáme u tří miliard lidí, kteří žijí ve venkovských oblastech rozvojových zemí. Pracujeme na vytváření takových podmínek, v nichž chudí muži a ženy z venkova budou moci pěstovat a prodávat více potravin, zvyšovat své příjmy a sami určovat směr svého života. Věříme, že diaspory a globální dárcovská komunita dokážou maximálně využít přílivu investic od migrantů, pokud uzavřou s národními vládami partnerské dohody o dlouhodobém rozvoji venkovských komunit, které tak často stojí na počátku migračního řetězce.

Více než 215 milionů lidí z celého světa žije mimo zemi, kterou nazývají domovem. Většina rodin odkázaných na remitence však zároveň působí mimo světovou finanční soustavu. Navzdory celosvětovému rozšíření elektronických peněžních převodů se většina migrantů musí obejít bez pohodlí moderních bankovních služeb a jsou odkázaní na drahé hotovostní převody, které často vyžadují, aby jejich příjemci na venkově cestovali značnou vzdálenost.

Zahraniční dělníci čekají na hranicích Libye a Tuniska (3. března)

Zahraniční dělníci čekají na hranicích Libye a Tuniska (3. března)

V důsledku toho jsou migranti na celém světě nuceni provádět každoročně více než miliardu různých samostatných transakcí. Pro venkovské ženy a muže z toho vyplývá nutnost absolvovat více než miliardu cest pro zaslané peníze. Když sečteme náklady na převod, cestu a ztracený čas, jsou remitence pro lidi žijící v chudobě příliš drahé.

Ti schopní bohužel odcházejí

IFAD pracuje ve více než čtyřiceti zemích na tom, aby venkovským rodinám zajistil snadný přístup k remitencím a aby je tyto rodiny mohly lépe využít jako úspory nebo investice, které se vrátí do jejich komunit. Objem peněz, o něž se tu jedná, bere člověku dech: odhaduje se, že v následujících pěti letech bude formou remitencí zasláno do rozvojových zemí přes 2,5 bilionu dolarů, přičemž téměř čtyřicet procent tohoto objemu – tyto částky obvykle přicházejí formou jednorázových plateb ve výši 50, 100 nebo 500 dolarů – je určeno do venkovských oblastí. Většina rodinných remitencí sice bude vždy použita na pokrytí bezprostředních potřeb, avšak zkušenosti IFAD ukazují, že kdyby měly venkovské rodiny lepší možnosti, využily by příležitosti ke spoření a investicím, třeba i po malých částkách.

Remitence by se mohly a měly využívat tak, aby přinášely působivé výsledky v boji za odbourávání chudoby, ale nezapomínejme, že zde existuje i jeden zásadnější problém, který je potřeba řešit. Mladí lidé, lídři a farmáři zítřka, opouštějí při hledání lepších příležitostí své venkovské komunity. Potřebujeme tedy proměnit venkovské oblasti v pulzující a hospodářsky stabilní komunity, které poskytnou mladým lidem příležitost vydělat si na živobytí, vybudovat si zázemí a založit rodinu.

Enormní rozvojový potenciál remitencí do venkovských oblastí bychom neměli přehlížet. Dejme rodinám moc využívat těžce vydělané peníze způsoby, které pomohou budoucím generacím učinit z migrace otázku volby, nikoliv nutnost.

Kanayo F. Nwanze - prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD)

Kanayo F. Nwanze - prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD)

Kanayo F. Nwanze je prezidentem Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD), mezinárodní finanční instituce a specializované agentury Organizace spojených národů se sídlem v Římě.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.





Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.