Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vypadal Cheb v roce 1945? Prohlédněte si dosud nezveřejněné záběry

  11:41aktualizováno  11:41
Dosud nezveřejněné záběry příjezdu První české obrněné brigády přes Svatý Kříž do Chebu mohou lidé vidět v novém dokumentárním filmu Luďka Matějíčka nazvaném Válečné události Cheb 1945. Film slučuje výňatky z nacistických propagačních filmů, záběry amerických vojenských kameramanů a mnohé další.

Chebské nádraží a okolí po bombardování v roce 1945. Záběr z dokumentárního filmu Luďka Matějíčka. | foto: Film Cheb 1945-Válečné události

Film, na jehož přípravě pracoval Luděk Matějíček dlouhé čtyři roky, začíná v roce 1938. Nadšeným vítáním Adolfa Hitlera na chebském náměstí. Další záběry jsou už méně euforické. Dokumentují bombardování Chebu, zničení nádraží, dobývání letiště, zničení věží kostela svatého Mikuláše i železničního viaduktu na pro Němce tehdy nadmíru důležité trati z Chebu do Aše.

Americké tanky přijíždějí do Chebu ulicí 26.dubna k Americké škole (nazvaná tak proto, že tam byl štáb) v roce 1945. Záběr z dokumentárního filmu Luďka Matějíčka
Viadukt na trati Cheb-Aš a okolí po bombardování v roce 1945. Záběr z dokumentárního filmu Luďka Matějíčka.

Podrobně se Matějíčkův dokument věnuje rovněž bojům při dobývání města Američany v dubnu 1945 i poválečným událostem téhož roku.

"Před několika lety přijel do Chebu tajemník ambasády USA pan Murphy, který ve Washingtonu sehnal filmy, jež točili američtí kameramani při osvobozování Čech," vypráví Matějíček.

"Byla tam nejrůznější západočeská města. Chebem počínaje, přes Klatovy, Plzeň až po jihočeské Strakonice. Na základě toho jsem pak spolupracoval s filmovým historikem Karlem Čáslavským na jednom z dílů seriálu Co viděly americké kamery v Čechách v cyklu Hledání ztraceného času," dodává Matějíček.

Chebské letecké dílny a letiště po bombardování v roce 1945, záběr z dokumentárního filmu Luďka Matějíčka.
Chebské letecké dílny a letiště po bombardování v roce 1945, záběr z dokumentárního filmu Luďka Matějíčka.

A právě při práci na tomto dokumentu Matějíčka napadlo vytvořit film mapující události druhé světové války přímo v Chebu. "Začal jsem shánět další filmy a celkem se to podařilo. Byla to ale práce, která trvala asi čtyři roky," sděluje autor.

Film je možné vidět v němčině nebo angličtině

Záběry z roku 1938 pocházejí z propagačních filmů Sudetoněmecké strany. "Když se z toho vynechal Henlein a záběry z oslav, tak zbyl obrázek běžného života v Chebu v roce 1938," vysvětluje Matějíček. "Je to jediný film, o kterém vím, že ukazuje běžný život v Chebu v té době," zdůrazňuje.

Na náměstí v Chebu přijíždí Československý kombinovaný oddíl v květnu 1945. Záběr z dokumentárního filmu Luďka Matějíčka.
Chebské nádraží a okolí po bombardování v roce 1945. Záběr z dokumentárního filmu Luďka Matějíčka.

Film už má za sebou úspěšnou premiéru. O tom, že se dílo podařilo, svědčily nadšené reakce lidí, kteří se na první uvedení přišli podívat v úterý do Valdštejnské obrazárny chebského muzea. Jen málokdo odešel ze sálu bez toho, aby si s Matějíčkem podal ruku a poděkoval za působivý zážitek.

O sestříhání dokumentu se postaral chebský filmař Milan Daněk. "Bez jeho střihačského umění bych se neobešel," poznamenává Matějíček. O komentář se v české verzi podělili herec Pavel Marek a hudebník Karel Baštář.

Film je k mání i v anglické a německé verzi a lze jej získat v chebském infocentru. S odpovědí na otázku, jestli připravuje další dokument, autor neváhá. "Teď si potřebuji odpočinout. Jsem ve fázi, kdy si říkám už nikdy. Ale to jsem si říkal i po té knížce (Chebská křídla - pozn. autora)," prohlašuje Matějíček.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.