li počasí nepříznivé. Obloha se tu totiž vyjasňuje a od půlky června do začátku září nezaprší. Proč je to tak? V letních měsících mohutní azorská tlaková výše. Po její severní straně zesiluje vlhké západní proudění zasahující severní polovinu kontinentu i území, kde leží Česká republika. Celá středomořská oblast se naopak dostává pod trvalý vliv výběžku této výše. Teploty tu vystupují v odpoledních hodinách pravidelně ke třiceti stupňům Celsia a jednotlivé dny se navzájem podobají jako vejce vejci. Ojedinělé bouřky se mohou objevit jen v teplejším vnitrozemí, moře je pro jejich vznik příliš »chladné«. Proti chladnému vzduchu a významnější oblačnosti je Středozemní moře ze severu chráněné vysokou hradbou hor. Studené fronty se na jih od Alp projevují jen přechodně zvětšenou oblačností a nepatrným ochlazením. Klima ve Středomoří zpříjemňuje na pobřeží přímořský vánek. Za chladnějším počasím můžete také vystoupit do vyšších poloh, ale musíte počítat se silnějším ultrafialovým zářením. Vždyť na českých horách dokáže sluníčko spálit obličej i za sychravého dne a v nižších zeměpisných šířkách je ochranná ozonová vrstva slabší a sluníčko vystupuje na oblohu výše. Na severu Evropy už je zřejmě pryč nejvhodnější čas pro cestu do tamních končin. Delší teplá a slunečná období se tam totiž mohou vyskytnout zpravidla jen v jarních měsících. Tehdy se nad severní Evropou často vytvářejí tlakové výše a dešťové mraky bývají odchylovány daleko na jih a Švédsko se může i po několik týdnů těšit mnohem příznivějšímu počasí než Španělsko. Toto anomální severské léto však v červnu končívá. V souladu s »medardovskou cirkulací« zesiluje západní proudění. Středy jednotlivých tlakových níží postupují od Islandu a Skotska dále k východu a přinášejí do Skandinávie chladné, větrné a deštivé počasí. Letní dny s teplotou nad pětadvacet stupňů Celsia jsou pak skutečně vzácností. Rozdíl mezi ranní a odpolední teplotou bývá nevýrazný, neboť slunce téměř nezapadá pod obzor. Díky těmto »bílým nocím« dokáže i u polárního kruhu uzrát mnoho ze středoevropských plodin. V mírných zeměpisných šířkách kolem 50. rovnoběžky se v několikadenním cyklu pravidelně střídá vliv deštivého severu a slunečného jihu. V západní Evropě má počasí podobný režim jako u nás, ovšem tamější klima více zmírňuje vliv Atlantického oceánu. T řicetistupňová vedra se zde objevují jen jednou za několik let a trvají pouze krátký čas. Průměrná červencová teplota bývá o dva až tři stupně nižší než u nás a typicky letní bouřky se objevují jen zřídka. Směrem do vnitrozemí postupně přibývá bouřek i dnů s teplotou nad třicet stupňů Celsia.
- sobota 15. července 2000
