Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vypadá kosmický jídelníček?

  14:29aktualizováno  14:29
Když se astronaut ve vesmíru - dnes tedy obvykle na Mezinárodní kosmické stanici ISS kroužící kolem Země - chystá na oběd, může si být jist jednou věcí - krvavý biftek na svém talíři nenajde. Nicméně ani tak si nemusí stěžovat. Jídelníček má docela pestrý.

Mužem, který odpovídá za vývoj jídla pro americké astronauty, je Anthony Pometto, ředitel Vesmírného střediska pro potravinovou technologii americké kosmické agentury NASA a profesor Iowské státní univerzity.

O své práci hovořil na nedávné mezinárodní konferenci věnované vývoji potravin v kanadském městě Quebeku a tam také odpověděl na otázky MF DNES.

Změnil se v posledních letech kosmický jídelníček?
Samozřejmě. Astronauti na kosmické lodi Mercury na začátku šedesátých let jedli prášková jídla sušená za mrazeného stavu a polotekutou stravu, kterou vytlačovali z hliníkových tub.

Dnes mají na jídelníčku i grilovaného humra, smažené kuře nebo italské těstoviny. Astronauti spolupracují při tvorbě jídelníčku, aby v něm byly položky, které právě jim chutnají.

Na palubě raketoplánu jedí z táců upevněných pásem na klíně nebo uchycených ke zdi, používají lžíci, vidličku a nůž. Navíc při stolování mají nůžky, jimiž otevírají balení jídla. Nezvyklé je jen to, že nápoje se pijí brčky z uzavřených obalů a že jídlo se nejí z talířů, ale přímo z obalů, v nichž bylo skladováno.

Jak se ve vesmíru vaří?
Nijak, astronauti nemohou věnovat vzácný čas opravdovému vaření. Jídlo se buď servíruje okamžitě po vytažení z obalu, nebo se do něj přidá teplá či studená voda, případně se ohřívá ve speciální troubě. I tak má strava přírodní vůni a kvalitní chuť.

Co je při výběru jídla pro astronauty nejdůležitější?
Sledujeme výživnou a energetickou hodnotu potravin s ohledem na poměry ve vesmíru. Při delším pobytu v kosmu například ubývá kostní hmoty, takže do jídelníčku zařazujeme jako nutnost mléčné výrobky - mléčné nápoje, sýry i lžičkou nabíranou mléčnou pastu.

Pro zdravé kosti je potřebný i vitamin D. Kosmická loď však chrání posádku před slunečním ultrafialovým zářením, které je na Zemi nezbytné pro tvorbu tohoto vitaminu v lidském těle, a tak hlídáme jeho dostatečný obsah v jídle.

Ve stavu beztíže je také důležité, aby se potraviny nedrobily. Vznášející se drobečky by byly nejen nepříjemné, ale i nebezpečné, kdyby pronikly do přístrojů. Proto je jídlo obvykle spojováno hutnější omáčkou, která je drží pohromadě.

Cukrovinky či sušenky pak musí být jen tak velké, aby se nemusely kousat a daly se vložit do úst najednou - jako jednohubky. Mimochodem, všechny typy jídla se předem ověřují i v letadle NASA, v němž se při prudkém letu dolů vytváří až na několik desítek vteřin stav beztíže.

Autoři sci-fi knížek psaných před desítkami let povolovali astronautům cigarety či koňak. Cigarety jsou dnes nepředstavitelné, ale jak je to s alkoholem?
Rusové si dříve brali do vesmíru vodku, ale to už je pryč. My připouštíme jen nealkoholické nápoje: různé ovocné šťávy, čaj a kávu s kofeinem i bez kofeinu.

Na Mezinárodní kosmické stanici ISS jsou Američané a Rusové. Kdo má na starosti jídlo?
Je to půl na půl. Rozdíl je v tom, že Rusové vyvíjejí všechno jídlo speciálně pro vesmír a většinu ho dávají do plechovek. My se snažíme vycházet z potravin, které existují běžně v obchodech. Spolupracujeme s jejich výrobci, aby případně upravili potraviny podle našich potřeb. Místo do konzerv je balíme do plastových sáčků. Jídla obou stran však musí být vybrána tak, aby se dala ohřát v ruských i amerických přístrojích.

Používáte mrazené potraviny?
Teď ne, i když se s nimi v budoucnu počítá pro vesmírnou stanici. Na kosmických lodích dnes nejsou mrazničky ani chladničky, jídlo musí vydržet v běžné teplotě. Nyní máme pravidlo, že potraviny musí být bezpodmínečně použitelné jeden rok.

Pro výpravu na Mars, o níž se uvažuje, vyvíjíme jídlo, které v sáčcích při běžné teplotě vydrží pět let. Předpokládáme, že cesta na Mars potrvá půl roku, na místě posádka stráví jeden a půl roku a dalších šest měsíců se bude vracet.

Pětiletá trvanlivost potravin je tedy zbytečně přísným požadavkem...
To ne. NASA se chystá k Marsu, nejpozději snad do roku 2020. Jedna z úvah je, že k Marsu pošleme už dva roky před odletem lidské posádky loď s potravinami, které tam budou na lidi čekat. Musíme mít jistotu, že to jídlo vydrží.

Počítáte tedy s tím, že si lidé budou do vesmíru vozit jídlo ze Země, podobně jako si turisté berou svačinu do neobydlených končin?
Zatím ano, ale předpokládáme, že při delších výpravách si astronauti nakonec budou část potřebného jídla ve vesmíru sami pěstovat. I psychologicky je lepší, pokud s sebou budou mít na daleké cestě rostliny.

Na palubě kosmické lodi bude samozřejmě nutné všechno recyklovat - vzduch, vodu, organické zbytky. Nic nesmí přijít vniveč, už s ohledem na co nejnižší hmotnost lodi.

Patnáct plodin pro vesmírné jídlo
Základ jídla pro americké astronauty tvoří výrobky z patnácti zemědělských plodin. Jsou to:
* brambory,
* pšenice,
* sójové boby,
* rýže,
* fazole,
* zelí,
* mrkev,
* batáty neboli sladké brambory
* hlávkový salát,
* rajčata,
* arašídy,
* cibule,
* špenát,
* ředkvičky,
* mangold čili cvikla

K tomu se přidává maso upravené zpravidla vysušením a skladované ve vakuovém obalu a také čerstvé ovoce, ovšem jen takové, které se při běžné teplotě brzy nezkazí.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.