Vladimir Putin při setkání s činiteli Severokavkazského federálního okruhu v Pjatigorsku

Vladimir Putin při setkání s činiteli Severokavkazského federálního okruhu v Pjatigorsku | foto: AP

Jak uklidnit divoký Kavkaz? Kromě švihání bičem Kreml slibuje i cukr

  • 19
Nevídáno: po dvou desítkách let, kdy do severního Kavkazu mířily z centrálního Ruska hlavně vojáci a zbraně, vyhlašuje Kreml zcela odlišnou politiku. Ruský premiér Putin slibuje násilím rozvrácenému regionu investice, a dokonce vyzývá k ochraně kritiků ruské vlády - pokud nemají v ruce zbraně. Se změnou kursu však začal spíše prezident Medveděv.

Oficiálním signálem ke změně politiky se stalo lednové vytvoření nového správního distriktu v rámci Ruska - Severokavkazského federálního okruhu - a jmenování jeho šéfa. Ruský prezident Dmitrij Medveděv vydělil nový distrikt z daleko rozlehlejšího Jižního okruhu.

Do nového úřadu, který je podřízen přímo jemu, pak překvapivě jmenoval Alexandra Chloponina, který nemá s Kavkazem a s válčením žádné zkušenosti - zato má dobré zkušenosti s penězi. Někdejší byznysmen si jako gubernátor Krasnojarského kraje na Sibiři vydobyl pověst muže, který umí udělat ze zaostalé oblasti prosperující region. - více o Medveděvovu zmocněnci na Kavkazu zde 

mapka - Severní Kavkaz

Vytvoření nového distriktu označují někteří pozorovatelé za vůbec nejzásadnější krok, který Medveděv od svého nástupu do prezidentského křesla v roce 2008 provedl. Při jmenování Chloponina musel Medveděv čelit silnému tlaku vojenské a bezpečnostní lobby, která tu měla vždy hlavní slovo. Rozhodl se však pro změnu.

"Nepotřebujeme tu žádné vojenské stratégy"

Ne že by bič nad převážně muslimskými povstalci přestal práskat. Není divu, v loňském roce počet útoků zejména v Ingušsku, Dagestánu a Čečensku výrazně stoupl. Naposledy ve čtvrtek tu při bojích s čečenskými povstalci zahynulo pět příslušníků vojsk ruského ministerstva vnitra.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v Kremlu"Ozbrojenci musí být zlikvidováni, a to systematicky," řekl nedávno Medveděv při setkání se šéfem Federální bezpečnostní služby Alexandrem Bortnikovem. I jemu však řekl, že hlavním cílem je nyní ekonomické oživení oblastí.

To zopakoval i při setkáních s kavkazskými politiky. "Klíč k řešení zdejších problémů není v dalším rozfoukávání vášní opakováním téhož - že jde o likvidaci kriminality a terorismu," řekl Medveděv šéfovi Severní Osetie Tajmurazu Mamsurovovi. "Klíč je v sociálním a ekonomickém rozvoji," dodal. Místní politici jsou pro. "Nepotřebujeme tu žádné vojenské stratégy," podpořil Medveděva ingušský prezident Junus-Bek Jevkurov.

Podle oficiálních statistik dosahuje nezaměstnanost v Ingušsku zhruba padesát procent, v Čečensku asi 30 procent a v Dagestánu patnáct procent. Podle Medveděva už Kreml přijal rozvojový program pro Ingušsko a pro další oblasti Kavkazu mají brzy následovat.

Podle pozorovatelů přejal Medveděv názory jeho kritiků, že je to hlavně chudoba, která vhání Kavkazany na stranu odboje. Oponenti Kremlu už dlouho upozorňovali, že místní podpora povstalců je živena hněvem z toho, jak finance určené pro region mizí v rukou tamní úřednické mafie, a z nepřiměřeně tvrdého potlačování jakékoli opozice.

Putin: Ochránci lidských práv? Hlídejte, aby se jim nic nestalo

Pozadu za Medveděvem v prosazování nové strategie nezůstal ani premiér Vladimir Putin, jehož tvrdý postup proti Čečensku na konci 90. let (tehdy byl zrovna jako dnes premiérem) mu pomohl v roce 2000 v  kampani před prezidentskými volbami. Při své nynější návštěvě severního Kavkazu dokonce začal kromě ekonomických slibů mluvit k překvapení všech i o ochraně lidských práv.

Ruský premiér Vladimir Putin se na letišti v Pjatigorsku zdraví s šéfem Severokavkazského okruhu Alexandrem Chloponinem (22.1.2010)

Ruský premiér Vladimir Putin se na letišti v Pjatigorsku zdraví s šéfem Severokavkazského okruhu Alexandrem Chloponinem (22.1.2010)

"Řekl jsem místním úřadům, aby udělaly vše pro normální fungování organizací na ochranu lidských práv na Kavkaze, ochranu těch, kteří tu v souladu se zákony pomáhají lidem," citovala Putina agentura AP.

Organizace na obranu lidských práv byly přitom v posledních letech na Kavkaze doslova decimovány, za mlčení (pokud ne rovnou za spoluúčasti) místních orgánů. Nejaktivnější skupina Memorial z regionu odešla po vraždě aktivistky Natalie Estěmirovové loni v červenci. Kulkami provrtané tělo Estěmirovové bylo nalezeno v Ingušsku několik hodin poté, co zmizela v sousedním Čečensku. - více o vraždě Estěmirovové je zde

Několik měsíců předtím byl přitom právník Stanislav Markelov, který s ní v Čečensku spolupracoval, zastřelen za bílého dne v centru Moskvy. Stopy po podobných útocích, kterých je daleko víc, často vedou k tamním úřadům.

Lilia Švecovová, známá kritička Kremlu pracující v Carnegieho nadaci v Moskvě, považuje Putinova slova vzhledem k jeho minulosti "ostrého hocha" za nepřesvědčivá. "Kdo tomu má věřit, že právě on chce zajistit ochráncům lidských práv bezpečnost?"

Šéf Memorialu Oleg Orlov však pro rozhovoru pro agenturu RIA Novosti Putinova slova uvítal. "Je to dobrý signál přinejmenším pro tamní úřady. aby o trochu polevily ve své snaze zlikvidovat všechny nepohodlné struktury," řekl.

KRVAVÝ KAVKAZSKÝ ROK 2009

Podle údajů ruského ministerstva vnitra zahynulo loni na Severním Kavkazu přes 230 policistů a vojáků.

Ministerstvo evidovalo celkem 544 trestných činů spadající do kategorie terorismu.

Z nich se odehrálo:
437 v Čečensku
44 v Dagestánu
41 v Ingušsku

Kavkazští islámští povstalci se kromě toho hlásí k řadě dalších útoků na území Ruské federace, například k listopadovému útoku na vlak z Moskvy do Petrohradu, při němž zahynulo 26 lidí.

Vůdce čečenských povstalců Doku Umarov, který v roce 2007 vyhlásil v celém regionu takzvaný "Kavkazský emirát" a sám se prohlásil jeho vůdcem, se navíc hlásí i k srpnovému výbuchu na sibiřské Sajansko-šušenské hydroelektrárně, při němž zahynulo 75 lidí (ruské úřady trvají na technických příčinách)

Umarov loni vyhlásil Rusku "ekonomickou válku". Jejím cílem mají být mimo jiné plynovody a ropovody či energetická zařízení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video