Změny iniciované tehdejším ministrem Julínkem vedly k chaosu, píše profesor Jan Trka.

Změny iniciované tehdejším ministrem Julínkem vedly k chaosu, píše profesor Jan Trka. | foto: Stanislav Peška, ČTK

Jak to doopravdy bylo s financováním lékařského výzkumu za ministra Julínka

  • 10
Bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek se ve svém článku v Kavárně on-line dotkl mimo jiné fungování grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR. Profesor Jan Trka, proděkan pro vědu 2. lékařské fakulty UK Praha, na Julínkova slova reaguje.

Bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek hodnotí ve svém příspěvku kromě jiného stručně i svůj přínos v oblasti financování biomedicínského výzkumu v ČR. K fungování Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR (IGA MZ) doslova říká: "Interní grantová agentura příliš zkostnatěla, a proto jsme změnili pravidla tak, aby peníze netekly k vědcům a lékařům podle zvyklostí a letitých vazeb, ale podle kvality předložených projektů."

julínkův článek čtěte zde

Článek bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka nazvaný Tomáš Julínek: bilance jednoho ministra aneb co zaniklo v poplatkovém ohlupování - najdete zde.

Jaká je skutečnost? IGA MZ je od devadesátých let tradičním a velmi významným zdrojem financování biomedicínského výzkumu – v poslední soutěži byly přiděleny granty ve výši přesahující miliardu korun. Její administrativní systém se postupně propracoval do poměrně funkční podoby. I odborné posuzování žádostí o finanční podporu projektů se postupně nastavilo podle mezinárodních standardů. Hlavními kritérii byly kvalita projektu posouzená nezávislými oponenty a také výsledky předchozí vědecké práce žadatele, které dokumentovalo zveřejnění v mezinárodních odborných časopisech.

Chaos podle Julínka

Jistě, systém nebyl dokonalý, naše země je malá a leckdo leckoho osobně zná a ne všechny grantové žádosti byly hodnoceny odborníky ze zahraničí. Změny iniciované tehdejším ministrem Julínkem v roce 2007 však vedly k chaosu. Změnil se administrativní systém – a nově vybraná firma dodnes není schopná plnit jednoduché administrativní úkony spojené s vybíráním přihlášek a posudků na ně.

Ministr vyměnil všechny členy oborových rad, tedy komisí posuzujících kvalitu přihlášek i oponentských posudků. Ocitli se v nich nezřídka lidé bez jakékoli vědecké kvalifikace a zkušenosti. Vědecká rada grantové agentury byla (snad) nově sestavena, ale její složení není dodnes dostupné na stránkách ministerstva zdravotnictví (je známo pouze to, že její předseda na protest proti chování ministerstva složil funkci…).
A jaký byl výsledek? V roce 2008 se de facto nepodařilo uzavřít vyhlášenou grantovou soutěž a vědecká pracoviště biomedicínského výzkumu přišla o finanční podporu na rok 2008. V tuto chvíli není dokončeno ani hodnocení žádostí o granty, které měly běžet od začátku roku 2009.

Podpora vědců a ztráta důvěry? 

Důležitější než okamžitý propad financování (část prostředků se rozdělí zpětně) je ale ztráta důvěry vědců v biomedicínském výzkumu v to, že ministerstvo má opravdový zájem je podporovat a řídit se při rozhodování o podpoře uznávanými mezinárodními kritérii. Jak si koncepčně plánovat další výzkum a spolupráci s mezinárodními partnery, když neexistuje jistota, že nastavený systém financování bude pokračovat? (Pozor, mluvím o systému, ne o záruce pro kohokoli z nás, že dostane podporu i pro svůj konkrétní příští projekt. Ten musí uspět v soutěži s ostatními žádostmi.)

Lékařské fakulty jsou spolu se svými fakultními nemocnicemi hlavními nositeli biomedicínského výzkumu a vývoje v ČR. Doposud byl tento výzkum doložitelně jedním ze tří mezinárodně nejúspěšnějších segmentů české vědy. Jeho kvalita má prokazatelně významný dopad i na úroveň léčebně preventivní péče. I proto už v listopadu loňského roku všechny české lékařské fakulty společně upozornily tehdejšího ministra zdravotnictví i premiéra na funkční rozklad Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR.

o autorovi

Jan Trka, proděkan pro vědu 2. lékařské fakulty UK Praha, vede laboratorní skupinu, která se zabývá výzkumem v oblasti dětských leukemií, publikoval více než 50 prací v mezinárodních časopisech s "impact factorem", které byly více než 400krát citovány.


Video