V Iráku se dosud nenašel jediný důkaz, který by ukazoval na to, že Saddámův režim disponoval před zahájením války zbraněmi hromadného ničení nebo se je pokoušel vyvíjet.
Vysvětlení, proč se tak stalo, mohou být následující: Buď Saddámův režim zbraně dlouho před válkou zničil a představitelé USA a Británie poskytovali veřejnosti nesprávné informace, nebo byly irácké zbraně tak dobře ukryty, že se je dosud nepodařilo objevit.
Druhá možnost začíná být podle odborníků stále méně pravděpodobná. Rostoucí pochybnosti o údajné existenci zbraní hromadného ničení už začínají lámat vaz britskému premiérovi Tonymu Blairovi, který nutnost zahájení války proti Iráku postavil právě na údajné existenci zbraní hromadného ničení.
Americký prezident George Bush si stojí před veřejností své země o poznání lépe - na rozdíl od Blaira vždy zároveň zdůrazňoval nutnost odstranění režimu Saddáma Husajna. Dosud se nepotvrdilo, že Irák nějaké zbraně hromadného ničení vůbec měl.
Ještě méně pravděpodobné se ukazuje tvrzení, že Saddám byl schopen použít zbraně hromadného ničení do 45 minut. Stejně tak se nepotvrdilo, že měl irácký režim k dispozici rakety Scud na mobilních nosičích nebo že se snažil získat v Africe uran pro svůj údajný program vývoje jaderných zbraní. Toto tvrzení, které George Bush pronesl v klíčovém období při získávání podpory pro válku, bylo dokonce založeno na zfalšovaných dokumentech.
|
Co všechno se tvrdilo... A co se zatím potvrdilo |
Nikdo také dosud neprokázal, že bagdádský režim disponoval mobilními chemickými a biologickými laboratořemi. Nepotvrdila se ani obvinění, že iráčtí velitelé dostali od Saddáma příkaz nasadit v krajním případě chemické zbraně.
Podařilo se zjistit jen to, že irácké jednotky měly k dispozici protichemické prostředky. To však zdaleka nestačí jako důkaz toho, že Irák chemickými zbraněmi disponoval.
A tak zatím jediné, co proti Iráku hovoří, je fakt, že nikdy neprokázal, co provedl s významným množstvím chemických a biologických bojových látek, které podle věrohodných informací vlastnil.
Ze zdrojů tajných služeb, ale i zbrojních inspektorů mezitím prosakuje stále více informací, které naznačují možnou manipulaci s fakty, udávání nesprávných údajů či politický nátlak z nejvyšších míst, vedený s cílem obhájit válečný konflikt.
Jedním z nejnovějších obvinění na adresu protiirácké koalice je například výpověď bývalého zbrojního inspektora Scotta Rittera, který v New Yorku prezentoval svou novou knihu o krizi kolem Iráku.
"Celá argumentace, kterou Bushova vláda vystavěla proti Iráku, je lež," řekl Ritter, podle nějž Washington neměl nikdy v úmyslu nechat inspektory OSN dokončit odzbrojení Iráku.
Ritter zkritizoval i generálního tajemníka OSN Kofiho Annana "za nedostatek odvahy" a bývalého šéfa inspektorů Hanse Blixe označil za "morálního a intelektuálního zbabělce".
Pozorovatelé se však shodují, že právě posledně jmenovaný se ocitl pod obrovským tlakem USA. Sám Blix obvinil v uplynulých týdnech odpovědné politiky USA, Británie, ale i některých dalších zemí, že prý nesprávně interpretovali zprávy zbrojních inspektorů OSN a zneužili je pro odůvodnění svého rozhodnutí podílet se na válce proti Iráku.
