JAK EU FUNGUJE
- GRAFIKA (instituce a jejich kompetence)
- přehled významných úřadů
- osobnosti EU
- základní ekonomické pojmy
- základní obecné pojmy
- důležité odkazy na EU
- smlouvy EU
Evropská komise připravuje návrhy různých rozhodnutí. Ne proto, že by si to sama uzurpovala, nýbrž proto, že by to kvůli konkurenci mezi státy nedokázal vypracovat žádný z nich. Komise obvykle nepřipravuje návrhy ze své libovůle, nýbrž podle toho, co od ní chtějí premiéři, kteří se setkávají v Evropské radě.
Samotné rozhodování o zákonech nebo politice unie je však v rukou členů unijních vlád, kteří se scházejí v Radě ministrů EU. Stále více se na rozhodování unie podílí i Evropský parlament, ten však není zdaleka u všeho.
Ve stále větším počtu případů mohou dnes unijní státy rozhodovat většinou. Klauzulí o jednomyslnosti ovšem ve smlouvách o EU ubývá. Někdy bývají jednotlivé země EU přehlasovány, ale to neznamená, že se neusiluje o plnou shodu.
Každé radě ministrů bývá předkládán,„seznam bodů A“. To jsou věci, o nichž už ministři nejednají ani nehlasují - prostě proto, že se na nich už všichni shodli. Jsou přijaty, když skončí ministerské jednání, na jehož pořad byly zařazeny.
Snaha o shodu je celkem logická. Pro Evropskou komisi pracuje 22 tisíc lidí (a jen část jsou úředníci), několik tisíc zaměstnanců mají ještě další orgány unie. To je asi tolik lidí, kolik jich pracuje pro ministerstvo velké země EU. I po sečtení všech zaměstnanců EU je jich méně než úředníků v Česku, jedné menší zemi EU.
Provádění unijních nařízení proto silně závisí na úrovni a ochotě úřadů každé země EU. Jinak je každý příkaz Bruselu pouhým cárem papíru. Ale i když státní úředníci chtějí, bývají v uplatnění unijních nařízení značné rozdíly. Jedno a totéž nařízení si úřady v jedné zemi EU mohou vysvětlovat jinak než v druhé.
