Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak svět poprvé spatřil neutron

  11:21aktualizováno  11:21
Jaderné elektrárny, jaderné hlavice. Ale ať už atom slouží nebo hrozí, tu obrovskou energii z něj uvolňují stejné šémy - neutrony. Jejich objev právě slaví sedmdesátiny. První, kdo se "podíval" do sídla neutronů, atomového jádra, byl v ŠAnglii působící Novozélanďan Ernest Rutherford.

Rok po první světové válce totiž zjistil, že jádro dusíku po srážce s jádrem hélia uvolní dosud neznámou částici, kterou nazval proton. Tím odpověděl na otázku, z čeho jádro vlastně je.

Jméno měl dřív, než byl objeven
Jenže nastal problém: hmotnost dusíkového jádra odpovídala čtrnácti protonům, gale jeho náboj jen sedmi protonům! Rutherford už tehdy jasnozřivě usoudil, že každé jádro musí kromě protonů obsahovat ještě další druh částic stejné hmotnosti, ale bez náboje. Dokonce pro ně vymyslel jméno - neutrony. Zbývala jen maličkost: dokázat to.

První se k tomu v roce 1930 přiblížil německý fyzik Walter Bothe. Při ozařování lehkého prvku berylia jádry helia dostal radioaktivní záření, které pronikalo hmotou mnohem víc než dosud známé druhy. K témuž pak o rok později došli Francouzi Irene a Fréderic Joliot-Curieovi a nezávisle na nich i Maurice de Broglie.

Zjistili sice,  že záření neobsahuje nabité částice, ale považovali je za silnější "mutaci" už známého elektromagnetického záření gama. Tytéž pokusy pak provedl i James Chadwick v Cambridgi, avšak nespokojil se s nimi. Nechal neznámé záření narážet do jader dusíku a (na drahách zviditelněných principem tryskáče na obloze) měřil délku jejich postrčení po srážce. Vyšla mu několikrát delší, než kdyby šlo o zesílené gama záření.

Chadwick tedy v tu chvíli věděl, že neznámé záření je elektricky neutrální, že se skládá z částic a že vychází z atomových jader. Přesto kdoví, jak by to dopadlo, kdyby jeho šéfem a učitelem nebyl zmíněný Ernest Rutherford! Neutrony tak symbolicky objevil žák člověka, který jejich existenci předpověděl.

Objev neutronů přinesl Nobelovu cenu
27. února 1932 Chadwick svůj objev neutronů publikuje, tři roky nato za něj dostává Nobelovu cenu.

Poznání neutronů přineslo zásadní přelom v jaderném výzkumu. Do tehdy známé radioaktivní částice (protony, jádra helia) totiž mají kladný náboj, takže je stejně nabitá jádra prvků odpuzují.

Neutrony žádný náboj nenesou, a proto do jader pronikají bez odporu. Vědci si to brzo uvědomili a začali jimi bombardovat všechny známé prvky. Když došli k uranu, zjistili, že se účinkem neutronů štěpí a uvolňuje přitom obrovské množství energie.

V roce 1942 byl v USA spuštěn první jaderný reaktor, o tři roky později tamtéž vybuchla první jaderná puma. V roce 1956 začala v tehdejším SSSR pracovat první jaderná elektrárna. Všechno díky neutronům.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.