POLITICI PO MINUTÁCH:
Jeden natáčí zdravice, druhý beseduje s důchodci
Když vchází Mirek Topolánek do nymburské hospody Na Tarase, většina štamgastů zapomene polknout. Kolem šéfa ODS poskakují dva fotografové a ještě početnější doprovod.
Topolánek usedá k jednomu ze stolů a objedná si velké pivo. Jeho mediální poradce káravě poklepe na hodinky. "No, tak jen malé," změní objednávku jeho šéf a otáčí se k lidem u vedlejšího stolu.
Za pár minut se s nimi baví, jako by to byli staří známí. Čas však pádí a nezvyklý host za chvilku odchází – s pozdravem: "Čau, chlapi." Zůstane po něm parta překvapených lidí a nedopitá třetinka piva.
Je to typická scénka ze života předvolebního lídra? Ne tak docela. Jako jsou odlišné programy ČSSD a ODS, tak se od sebe liší i jejich lídři Jiří Paroubek a Mirek Topolánek.
MF DNES strávila s každým z nich jeden pracovní den a nahlédla pod pokličku toho, kde a jak se "vaří" jejich denní program.
Rozdíl č. 1: Čím dokáží zaujmout
Jedna věc tyto muže spojuje. Jejich dny jsou rozplánovány minutu po minutě. Tady však podobnost končí. Náplň práce mají totiž velmi odlišnou.
Každý z nich se se záplavou práce vyrovnává po svém. Zatímco Topolánek celý den vtipkuje a svou bezprostředností si získává lidi na potkání, premiér je vážný muž. Směje se jen výjimečně a i zvednuté koutky úst vždy rychle putují do původní přísné linky.
Ať už Topolánek předstupuje před desítky mladých studentek obchodní akademie nebo před seniorky v Sadské, působí mladistvě a uvolněně. Debatu zahájí vtipem, mluví spatra, snaží se reagovat na nálady obecenstva. Ostřejší dotazy nevadí. A když otázky dojdou? Stačí se zeptat "Jak se tady máte?" a debata se rozproudí. Srdce přítomných dam definitivně jihnou, když s nadšením oznamuje, že se brzy stane dědečkem.
Paroubek je rozvážnější řečník. Zavtipkuje málokdy, a když už, pak na politické téma. Když na snídani Americké obchodní komory upozorňuje na svůj článek v deníku Právo, rozesměje desítky byznysmenů glosou: "Pro mnohé z vás to bude jistě poprvé, co si tento deník koupíte."
Vzápětí premiér ukazuje i svou tvář ostrého řečníka, když zpraží jednoho účastníka setkání za to, že se zeptal na případnou povolební spolupráci s komunisty: "Tady bych nečekal lidi, kteří nedokáží rozeznat to, co píší média, od toho, co říkám." Pokud mu to čas dovolí, odpoví na každou otázku. Když striktně vymezené minuty uplynou, následuje rychlý přesun do vládní limuzíny.
Rozdíl č. 2: Jak využívají techniku
Kdo by čekal, že je premiér obklopen nejnovějšími hity výpočetní techniky a v okamžiku, kdy dosedne do limuzíny, se pohrouží do hlubin svého laptopu, je na omylu. Paroubek má několik let starý mobilní telefon a po novém netouží.
"Mám moderní mobil, ale nepoužívám ho. Jen by mě to zdržovalo. Nepracuji ani na počítači. Většinu věcí diktuji svým sekretářkám," vysvětluje Paroubek. Tím zároveň potvrzuje jednu z výhod, které proti svému soupeři má. Zatímco za Topolánkem stojí poměrně úzká skupina lidí, která se mu stará o zajištění veškerého programu, Paroubek má k ruce celý sekretariát. Přehled má doslova každý, a to včetně ochranky. "Nevíte, jestli tam přednáším nějaký projev?" ptá se premiér jednoho z bodyguardů před předáváním cen MasterCard Banka roku.
Naproti tomu Mirek Topolánek celé úterní turné po středních Čechách absolvoval jen s řidičem a svým mediálním poradcem. V autě rychle pročítal mailovou poštu na jednom z posledních modelů kapesních počítačů spojených s telefonem. "Špatně se mi to čte, displej je příliš malý. Začneme vozit notebook," zavelí svému poradci. Zdá se, že tím je celá věc vyřešená.
Rozdíl č. 3: Jací jsou šéfové
Nejbližší okruh lidí obou politiků jim plní každé jejich přání, aby se mohli co nejlépe soustředit na práci. A lídři své lidi řídí zkušenou manažerskou rukou. "Mně tento typ řízení vyhovuje. Když nám premiér zadá nějaký úkol, nechce slyšet, jaké s ním máme potíže, ale jak jsme ho vyřešili," pochvaluje si svého šéfa ředitel kabinetu předsedy vlády Jan Birke.
Paroubek opravdu nerad ztrácí čas. Zbytečně se s nikým nevybavuje. Někdy to vede k humorným situacím. Jako třeba když se na Úřadu vlády před setkáním s novináři rozběhne zpátky do své kanceláře pro aktovku. Mluvčí Lucie Orgoníková jen kroutí hlavou: "Proč si ji bere? Vždyť další jednání má tady v budově."
Marně se však snaží premiéra, který už zamyšleně i s aktovkou rázuje chodbou, dostihnout. Po brífinku šéf vlády automaticky vyrazí ze dveří svého úřadu. Až když nikde nevidí auto, otočí se na svou mluvčí a zeptá se: "To jednání je tady? A proč jste mi to neřekli?"
I Topolánek je v permanentním stresu. Občas vyskakuje z auta, ještě než zastaví. Ke svým kolegům je o něco otevřenější, ale vládne pevnou rukou. Stejně jako premiér, ani on si svůj čas neplánuje sám a do jisté míry je jeho život řízen týmem nejbližších spolupracovníků.
Občas se však oba politici neúprosnému tlaku vzepřou. "Zařaďte mi v Olomouci do programu tenis. Jenom někde sedím a jím. Za chvíli budu mít 150 kilo," dožaduje se Topolánek.
I pro Paroubka je sport vítaným odpočinkem, i když dává přednost lavičce na tribuně. Osobně si vyžádá změnu programu, aby mohl zajet na utkání Slavie s bulharským CSKA Sofia. "Alespoň na druhý poločas," povzdechne si.
Rozdíl č. 4: Jak mluví o rodině
S totálním pracovním nasazením jsou Paroubek i Topolánek pro své rodiny spíše fatou morgánou z televizních zpráv. Není čas, přiznávají oba.
Zatímco předseda ODS však o svých třech dětech mluví na každé debatě a hojně se zmiňuje i o ostatních členech rodiny, premiér tajemně mlčí. Prozradí jen to, že na Vánoce se všichni chystají na několik dní na chalupu. "Snad to vyjde," potvrdí později jeho žena Zuzana Paroubková, ale vzápětí předvídavě dodává: "Není to daleko od Prahy, takže když bude potřeba, manžel se může rychle vrátit."
Topolánkovi se na hory chystají už před Vánocemi. "Je to šikovný způsob, jak se vyhnout vánočnímu úklidu," zavtipkuje Topolánek. Večer před návratem do Prahy pak volá své ženě. Po otázce, jak se celý den měli ona i syn Tomáš, následuje obligátní ujištění: "To víš, že ta košile měla úspěch." Po desáté i politici vedou život běžných lidí.
