Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak spatřila svět transplantace ledvin

  10:21aktualizováno  10:21
Historka, podle níž Tycho Brahe zemřel na prasknutí přeplněného měchýře, je u nás známější než jeho astronomické dílo. Má jednu vadu: není pravdivá - kníratý Dán zřejmě zemřel na selhání ledvin. Neduh to byl, tehdy před čtyřmi staletími, smrtelný. Dnes je léčitelný hned dvěma způsoby: buď průběžně ledvinou umělou, nebo jednorázově cizí lidskou. Povedená transplantace je přitom podstatně levnější než dlouhodobá dialýza.

Vůbec poprvé se pokusil transplantovat člověku ledvinu v roce 1936 ruský emigrant v Paříži Sergej Voronov. Fungovala den, po dvou dnech však pacientka zemřela. Jen o něco lépe dopadaly po válce desítky dalších pokusů v USA, Velké Británii a Francii.

Až se lékaři ptali: Není chyba někde "v šití"? Odpověděli bostonští lékaři Joseph Murray a John Merrill, když k Vánocům 1954 (to už u nás jako v prvním státě východní Evropy fungovala dialýza) prodloužili transplantací o osm let život prvnímu "ledvináři".

První byla jednovaječná dvojčata
A po něm postupně jedenácti dalším. Ne však tak docela obyčejným. Dárcem i příjemcem totiž musela být jednovaječná dvojčata, kde díky stejnému genetickému kódu odpadá odmítavá imunitní reakce.

V roce 1958 se do péče bostonského týmu dostala i dvojčata "pouze" dvojvaječná, neidentická. Andrew chtěl věnovat ledvinu nemocnému Johnovi. Neměli by nárok, kdyby do hry nevstoupila náhoda a nenaplnila skutkem rčení "všechno špatné je k něčemu dobré". V jugoslávském jaderném centru totiž právě došlo k havárii a pět z šesti smrtelně ozářených lidí zachránila až nečekaně úspěšná transplantace kostní dřeně. Což potvrdilo, že radioaktivní záření oslabuje imunitu organismu a zvyšuje pravděpodobnost přijetí štěpu.

Jenže: nakolik ozařovat? Doktoři M + M zkusili na Johnovi dvakrát zhruba střední smrtelnou dávku a vzápětí mu v lednu 1959 voperovali Andrewovu ledvinu. Po osmi měsících museli imunologickou reakci utlumit ozářením třetím, slabším, a především posledním. Rozhodující krok pak přišel 5. dubna 1962, kdy Murray s Merrillem úspěšně přenesli ledvinu mezi zcela nepříbuznými dárci.

IKEM provedl transplantaci v roce 1966
První úspěšnou transplantaci ledviny u nás provedli lékaři z pražského IKEM prvního jarního dne 1966. Přijal ji 24letý Karel Pavlík, darovala ji jeho maminka. Pacient žil tři roky, což v podstatě odpovídalo tehdejšímu stavu imunologického poznání.

Dva roky nato proběhl rovněž v IKEM první český přenos ledviny od zemřelého dárce. Postupně byly objevovány (mimo jiné i našimi vědci) první látky potlačující imunitu, zejména pak počátkem 80. let cyklosporin, který zcela nahradil záření. Dnes u nás ledviny transplantuje sedm pracovišť, která dosud přenesla asi pět tisíc těchto orgánů. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.