Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak spatřila svět transplantace ledvin

  10:21aktualizováno  10:21
Historka, podle níž Tycho Brahe zemřel na prasknutí přeplněného měchýře, je u nás známější než jeho astronomické dílo. Má jednu vadu: není pravdivá - kníratý Dán zřejmě zemřel na selhání ledvin. Neduh to byl, tehdy před čtyřmi staletími, smrtelný. Dnes je léčitelný hned dvěma způsoby: buď průběžně ledvinou umělou, nebo jednorázově cizí lidskou. Povedená transplantace je přitom podstatně levnější než dlouhodobá dialýza.

Vůbec poprvé se pokusil transplantovat člověku ledvinu v roce 1936 ruský emigrant v Paříži Sergej Voronov. Fungovala den, po dvou dnech však pacientka zemřela. Jen o něco lépe dopadaly po válce desítky dalších pokusů v USA, Velké Británii a Francii.

Až se lékaři ptali: Není chyba někde "v šití"? Odpověděli bostonští lékaři Joseph Murray a John Merrill, když k Vánocům 1954 (to už u nás jako v prvním státě východní Evropy fungovala dialýza) prodloužili transplantací o osm let život prvnímu "ledvináři".

První byla jednovaječná dvojčata
A po něm postupně jedenácti dalším. Ne však tak docela obyčejným. Dárcem i příjemcem totiž musela být jednovaječná dvojčata, kde díky stejnému genetickému kódu odpadá odmítavá imunitní reakce.

V roce 1958 se do péče bostonského týmu dostala i dvojčata "pouze" dvojvaječná, neidentická. Andrew chtěl věnovat ledvinu nemocnému Johnovi. Neměli by nárok, kdyby do hry nevstoupila náhoda a nenaplnila skutkem rčení "všechno špatné je k něčemu dobré". V jugoslávském jaderném centru totiž právě došlo k havárii a pět z šesti smrtelně ozářených lidí zachránila až nečekaně úspěšná transplantace kostní dřeně. Což potvrdilo, že radioaktivní záření oslabuje imunitu organismu a zvyšuje pravděpodobnost přijetí štěpu.

Jenže: nakolik ozařovat? Doktoři M + M zkusili na Johnovi dvakrát zhruba střední smrtelnou dávku a vzápětí mu v lednu 1959 voperovali Andrewovu ledvinu. Po osmi měsících museli imunologickou reakci utlumit ozářením třetím, slabším, a především posledním. Rozhodující krok pak přišel 5. dubna 1962, kdy Murray s Merrillem úspěšně přenesli ledvinu mezi zcela nepříbuznými dárci.

IKEM provedl transplantaci v roce 1966
První úspěšnou transplantaci ledviny u nás provedli lékaři z pražského IKEM prvního jarního dne 1966. Přijal ji 24letý Karel Pavlík, darovala ji jeho maminka. Pacient žil tři roky, což v podstatě odpovídalo tehdejšímu stavu imunologického poznání.

Dva roky nato proběhl rovněž v IKEM první český přenos ledviny od zemřelého dárce. Postupně byly objevovány (mimo jiné i našimi vědci) první látky potlačující imunitu, zejména pak počátkem 80. let cyklosporin, který zcela nahradil záření. Dnes u nás ledviny transplantuje sedm pracovišť, která dosud přenesla asi pět tisíc těchto orgánů. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ksenija Sobčaková bude kandidovat na prezidentku v ruských prezidentských...
Na ruskou prezidentku bude kandidovat hvězda moskevských salonů Sobčaková

Populární televizní moderátorka Ksenija Sobčaková hlásící se k ruské opozici ve středu oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v březnu 2018....  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Psi jsou nuceni bojovat proti divokým kancům, Indonésie. (24. září 2017)
OBRAZEM: Indonésie stále toleruje „krvavý sport“. Psi musí bojovat s kanci

Na zapískání doběhne pes na kolbiště ohraničené bambusovou hradbou. Davy diváků ho při tom bouřlivě povzbuzují – mnoho z nich si na výsledek klání vsadilo...  celý článek

ŠKODA AUTO a.s.
Auditor dvoudenní produkce

ŠKODA AUTO a.s.
Středočeský kraj
nabízený plat: 35 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.