Vůbec poprvé se pokusil transplantovat člověku ledvinu v roce 1936 ruský emigrant v Paříži Sergej Voronov. Fungovala den, po dvou dnech však pacientka zemřela. Jen o něco lépe dopadaly po válce desítky dalších pokusů v USA, Velké Británii a Francii.
Až se lékaři ptali: Není chyba někde "v šití"? Odpověděli bostonští lékaři Joseph Murray a John Merrill, když k Vánocům 1954 (to už u nás jako v prvním státě východní Evropy fungovala dialýza) prodloužili transplantací o osm let život prvnímu "ledvináři".
První byla jednovaječná dvojčata
A po něm postupně jedenácti dalším. Ne však tak docela obyčejným. Dárcem i příjemcem totiž musela být jednovaječná dvojčata, kde díky stejnému genetickému kódu odpadá odmítavá imunitní reakce.
V roce 1958 se do péče bostonského týmu dostala i dvojčata "pouze" dvojvaječná, neidentická. Andrew chtěl věnovat ledvinu nemocnému Johnovi. Neměli by nárok, kdyby do hry nevstoupila náhoda a nenaplnila skutkem rčení "všechno špatné je k něčemu dobré". V jugoslávském jaderném centru totiž právě došlo k havárii a pět z šesti smrtelně ozářených lidí zachránila až nečekaně úspěšná transplantace kostní dřeně. Což potvrdilo, že radioaktivní záření oslabuje imunitu organismu a zvyšuje pravděpodobnost přijetí štěpu.
Jenže: nakolik ozařovat? Doktoři M + M zkusili na Johnovi dvakrát zhruba střední smrtelnou dávku a vzápětí mu v lednu 1959 voperovali Andrewovu ledvinu. Po osmi měsících museli imunologickou reakci utlumit ozářením třetím, slabším, a především posledním. Rozhodující krok pak přišel 5. dubna 1962, kdy Murray s Merrillem úspěšně přenesli ledvinu mezi zcela nepříbuznými dárci.
IKEM provedl transplantaci v roce 1966
První úspěšnou transplantaci ledviny u nás provedli lékaři z pražského IKEM prvního jarního dne 1966. Přijal ji 24letý Karel Pavlík, darovala ji jeho maminka. Pacient žil tři roky, což v podstatě odpovídalo tehdejšímu stavu imunologického poznání.
Dva roky nato proběhl rovněž v IKEM první český přenos ledviny od zemřelého dárce. Postupně byly objevovány (mimo jiné i našimi vědci) první látky potlačující imunitu, zejména pak počátkem 80. let cyklosporin, který zcela nahradil záření. Dnes u nás ledviny transplantuje sedm pracovišť, která dosud přenesla asi pět tisíc těchto orgánů.
