Jak skalpel udělal z ženy teroristku

  • 6
Mozek jedné z hlavních aktérek německé teroristické Frakce rudé armády (RAF) Ulrike Meinhofové, která nakonec spáchala sebevraždu ve vězení, vykazuje chorobné změny a nastoluje pochybnosti o trestní odpovědnosti ultralevicové pachatelky. Zjistil to ředitel univerzitní psychiatrické kliniky v Magdeburku Bernhard Bogerts, jehož utajené zkoumání nyní vzbudilo pozornost a zejména překvapilo potomky Meinhofové.

Teroristka byla v roce 1974 odsouzena na osm let do vězení ve Stuttgartu, kde se o dva roky později oběsila.

Z pověření německé prokuratury zkoumal mozek Meinhofové už tehdy neurolog Jürgen Peiffer z Tübingenu, který dospěl k předběžnému názoru, že justice měla na zjištěné změny na mozku brát zřetel při rozhodování o trestní odpovědnosti.

Změny byly důsledkem operace nádoru, kterou Meinhofová podstoupila v roce 1962.

Chování Meinhofové v teroristickém prostředí však podle nejnovějších expertních posudků nesouvisí výlučně se stavem mozku, i když psychické poruchy vedly ke zvýšené patologické agresivitě.

Bogerts nyní srovnával mozek Meinhofové s mozkem jednoho muže, který v roce 1913 zavraždil několik lidí. Zjistil přitom "podobné, avšak nikoli identické změny".

Do roku 1997 Peiffer uchovával mozek ve svém ústavu a pak byl předmět zkoumání převezen do Magdeburku. Tamní profesor Bogerts odmítá obvinění, že tam mozek byl převezen nelegálně.

Jedna z dcer Meinhofové, Bettina Röhlová, nyní podala žalobu za rušení posmrtného klidu. Domáhá se pohřbení mozku k tělu Meinhofové ještě v letošním roce.

Peiffer sdělil v německém rozhlasu, že se v Tübingenu dlouhá léta uchovávaly i mozky dalších teroristů RAF, jejichž atentáty na politiky a manažery vzrušovaly SRN po dvě desetiletí až do počátku 90. let.

Zkoumaná teroristka patřila k organizátorům skupiny BaaderMeinhofová, která jako první generace RAF stála v 70. letech za sérií vražd, únosů a pumových útoků proti západoněmeckému zřízení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video