Do tohoto dnes již dávno neexistujícího klubu jsem chodil každý týden, zpravidla na některou z kapel tehdy velmi uctívané brněnské alternativy.
Tvářit se a pokyvovat hlavou na koncertech vzešlých z brněnské alternativní líhně patřilo k dobrému zvyku každého, kdo chtěl, aby mu ve vyhlášených kavárnách a putykách číšník donesl alespoň pivo, a hlavně aby se s ním vůbec někdo bavil.
Landu, který svůj koncert zakončil vběhnutím do hlediště a agresivním kopáním do sedících diváků, vzal od té doby místo čerta Ordo Lumen Templi.
I Brno je dávno jiné, ale něco z té doby v kavárnách a politických stranách z nich vzešlých setrvává. Patří k dobrému bontonu (nejen v Brně) ošívat se při vyslovení jména Daniel Landa.
Výsledkem tohoto "ošívání" je i poslední snaha vystoupit proti uvedení hry Zlatý drak v brněnském Národním divadle. Landa je totiž spoluautorem tohoto představení, které má mít ve městem zřizované instituci premiéru v listopadu.
Zastupitelka Zuzana Brázdová ze sdružení Brno 2006 vedeného senátorem Jiřím Zlatuškou se chystá oslovit dopisem brněnské zastupitele, aby svým podpisem pod ním řekli "Landovi ne". Kolik jich bude, se uvidí příští týden na zasedání zastupitelstva.
Na většinu to nevypadá. Hlavně však proto, že Jiří Zlatuška mezi brněnskými politiky nepatří k nijak oblíbeným kolegům.
Tendence radničních politiků zasahovat do umělecké produkce městem zřizovaných institucí je zřejmá. Neodehrává se však na poli zákazů, ale spíše příkazů a doporučení.
I v Brně byly okamžiky, kdy různé kliky místních umělců neskously šéfa kulturní instituce, který pro svoji snahu dělat kumšt evropského formátu zapomněl na místní bahňák. A kamarádi politici to pak vyřešili.
Až Daniel Landa přijede na premiéru své brněnské inscenace, nelze asi čekat tak masivní VIP účast jako při jiných slavnostních příležitostech v životě našeho města. Však ať si každý chodí, kam chce. Pokud se však někdo vyloženě štítí Daniela Landy, měl by být důsledný.
V Národním divadle v Praze hraje kytarista skupiny Orlík David Matásek. A každý brněnský zastupitel, který se podepíše pod listinu protestující proti Landově inscenaci v Brně, by měl zároveň přísahat, že se už nikdy nepodívá ani na jeden film s Kendym z básnické série režiséra Dušana Kleina.
Daniel Landa je takový náš morální otloukánek. Všichni jsme přece dělali v mládí nějaké hlouposti, ale z těch našich se
nezformovalo žádné společensky patologické hnutí. Je to štěstí, ale i nedostatek talentu.
