Trosky letounu Jak-42D na břehu Volhy (7. září 2011)

Trosky letounu Jak-42D na břehu Volhy (7. září 2011) | foto: Reuters

Jak-Servis přišla o licenci, závady hlásí i u jiných společností

  • 7
Ruská federální agentura pro bezpečnost civilního letectví s konečnou platností odebrala licenci letecké společnosti Jak-Servis, jejíž letoun Jak-42 před dvěma týdny havaroval u Jaroslavle s hokejisty místního klubu Lokomotiv. Příčina nehody je stále nejasná.

Rozhodnutí předcházela hloubková kontrola, během níž agentura zakázala start zhruba deseti strojů společnosti a zrušila její lety do zahraničí. Podle ruského tisku čeká leteckou společnost Jak-Servis nevyhnutelný zánik.

Chyba při pohřbu

Podle serveru LifeNews se při pohřbech stala chyba: kapitána letounu Andreje Solomenceva prý museli pochovávat dvakrát, protože ho zprvu mylně identifikovala jako svého muže vdova po druhém pilotu Igoru Ževelovovi, zdrcená žalem. Na chybu přišli až pozůstalí po Solomencevovi, a tak se kapitánovy ostatky musely přenést z hrobu druhého pilota a i jeho pohřeb se musel zopakovat.

Kromě společnosti Jak-Servis prověřuje Rosaviacija (agentura pro bezpečnost civilního letectví) ještě desítky dalších ruských aerolinií. V několika případech odhalila vážné závady na provozovaných letounech, dvěma leteckým společnostem pozastavila činnost.

Vyšetřování příčin havárie jaku u Jaroslavle stále čeká na konkrétnější výsledek. Podle agentury RIA Novosti je nyní hlavní pozornost upřena na připravovanou počítačovou simulaci havárie a na test v reálných podmínkách, který se má zřejmě příští týden uskutečnit na letišti Žukovskij u Moskvy.

Stále reálnější je i výslech palubního inženýra Sizova, který havárii jako jediný přežil. Agentura Interfax oznámila, že pacient je při vědomí, jeho psychický stav je dobrý a ochotně odpovídá na otázky lékařů. Z nemocnice by měl být propuštěn za dva týdny, do té doby ho čekají ještě dvě operace.

Vyšetřovatelé doufají, že se od Sizova dozvědí nové informace o průběhu kritického startovacího manévru, o stavu posádky a o předletové přípravě. Termín výslechu ale novinářům nesdělili.

Kompenzace hokejistům

Rodiny zesnulých hokejistů už dostaly první finanční částky jako kompenzaci za smrt svých blízkých. Gubernátor jaroslavlské oblasti Viktor Kostin oznámil, že pozůstalí už obdrželi od fondů Jaroslavské oblasti, města a pojišťovny Jak-servisu sumu v celkové výši asi 550 tisíc rublů (316 tisíc korun). Rodiny českých hokejistů ale zatím peníze nedostaly. Kostin slíbil, že peníze budou následně vyplaceny, ale příčiny zdržení nevysvětlil.

Autor: ČTK

Při startu z letiště Tunošna do běloruského Minska se 7. září zřítil letoun Jak-42. V jeho troskách zahynulo 37 hokejistů a funkcionářů jaroslavlského Lokomotivu včetně českých reprezentantů Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka. Zahnulo i sedm z osmi členů posádky.

Další teorie: jeden pilot zkoušel vzletět a druhý brzdil

Oficiální vyšetřování, vedené ruským Mezistátním leteckým výborem (MAK), zatím dospělo jen k poznatku, že na letoun působila zatím neupřesněná "dodatečná brzdící síla", která zřejmě způsobila, že stroj nenabral potřebnou rychlost a krátce po vzletu se zřítil.

Tomu by prý podle médií nasvědčovaly i stopy brzdění pravého podvozku, které se našly na konci startovací dráhy. Ze snímků mezitím zkušební letec Magomed Tolbojev na serveru LifeNews vyvodil dohad, že zatímco jeden pilot se pokoušel vzletět, druhý prý mohl brzdit.

Kriminalisté už vyloučili, že by piloti byli pod vlivem alkoholu. Ale o zmatku v kabině svědčí i přepis rozhovoru mezi posádkou těsně před havárií, který unikl do médií a podle odborníků je důkazem nesehraného postupu pilotů.

MAK zatím vyloučil předchozí neoficiální verze o údajně nesprávném rozložení nákladu na palubě, o nekvalitním palivu či o technických závadách letounu nebo o vzletu z příliš krátké dráhy. Experti pochybují i o spekulacích, že by prý piloti zapomněli letoun před vzletem odbrzdit.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video