Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se žije s internetem na vsi

aktualizováno 
Havlíčkova Borová je vesnice s 900 obyvateli stranou od hlavních cest. Život tu plyne pomalu - ale i tady už stojí nájezd na světovou informační dálnici. Obecní počítač najdeme v místní knihovně, a tu zase v rodném domku Karla Havlíčka Borovského. Tam, kde dnes bliká obrazovka, bývala nejspíš kuchyně; Karel se narodil ve vedlejší světnici.

Teď tady každý může za mírný poplatek podle libosti posílat elektronickou poštu do Brodu, do Prahy nebo do zámoří, číst a prohlížet si, co je ve světě nového. Co se tím mění pro vesnici a její obyvatele?

Na první pohled nic moc. Počítač s internetem, koupený za dotaci od ministerstva pro místní rozvoj, funguje od ledna a Jaroslava Hájková, místostarostka a vedoucí knihovny, zatím registruje 38 stálých uživatelů. To je každý sedmnáctý místní občan v produktivním věku.

Nepřekvapí, že veřejný internet používají hlavně studenti. "Na vesnici je přes léto strašně moc práce a na jiné věci nezbývá čas. Čtení a vzdělávání lidi nechávají na zimu," líčí paní Hájková. S podzimními plískanicemi tak - ale zase mezi mladšími ročníky - stoupne i zájem o internet.

Na venkově žijí vedle sebe v podobných domcích, podle měřítek trhu práce však patří každý do jiného století: jedněm je dvacet a přes internet se zapisují ke studiu, vyřizují věci v bance, diskutují s lidmi na vzdálenost tisíce kilometrů. Druhé, o dvacet třicet let starší, živí práce na poli nebo v lese a internet jim nic neříká.

Vysokoškoláci si přes počítačovou síť hledají místo - "a je jim skoro jedno, jestli to bude třeba v Brně nebo v Praze," podotýká Jaroslava Hájková.

Kdežto nezaměstnané čtyřicátníky nejspíš ani nenapadne, že by se jim při shánění práce mohl hodit i internet. Místní podnikatelé veřejnou internetovou stanici moc nevyužívají. Výjimkou je David Burian, který pronajímá turistům nové vilky za vesnicí.

"Klientům z ciziny běžně posílám e-maily. To je velká výhoda - je to daleko rychlejší a levnější než klasická pošta, telefon nebo fax," říká. Teď už si pořídil vlastní počítač a ten obecní v kamenném domečku už nepotřebuje.

Možná se zájem o internet zvýší, až začne fungovat takzvaný elektronický podpis a po síti, bez cesty do města, bude možné podávat daňové přiznání nebo žádosti o dotace a sociální podporu.

Internet "U Havlíčka" má i náhodné, nestálé klienty. Třeba zemědělskému družstvu pomohl, když se zajímalo, jestli je jejich zákazník důvěryhodný: mohlo si tu ověřit, jestli má živnostenský list nebo co o něm stojí v obchodním rejstříku.

Jindy jen uspokojil zvědavost kohosi zajímalo, zda jsou jistí spoluobčané skutečně zapsáni v seznamech Státní bezpečnosti. Byli. "Ale ono se to stejně tak nějak vědělo, takže se v tom jen utvrdili," dodává paní Hájková.

Turisté odcházející z Havlíčkova muzea se sháněli po jízdním řádu. Také jim posloužil internet.

I v Borové má informační dálnice dva směry - je také zdrojem informací o obci, využitelným kýmkoli. V tomhle ohledu je nejaktivnější páter Josef Pikhart, který vytvořil vlastní stránky římskokatolických farností Velká Losenice a Havlíčkova Borová. Na nich se návštěvník dočte o historii obou obcí, ale najde tu také program bohoslužeb, křesťanské aforismy nebo odkazy na církevní zdroje na internetu.

I proto používá obecní počítač v Borové také několik místních farníků, respektive farnic. "Mně internet pomáhá hlavně jako zdroj informací. Když si připravuju kázání, běžně ho používám," říká Josef Pikhart. S programováním začínal v polovině osmdesátých let na osmibitových počítačích, které dnes přežívají jen jako kuriozity, řekněme jako trabanty mezi automobily.

Že s internetem pracuje pan farář, to je pro ves, kde v neděli chodí do kostela každý čtvrtý dospělý, důležitá zpráva.

Obec Havlíčkova Borová zatím vlastní internetovou stránku nemá, ale chystá ji. "Chtěli bychom tam dát zprávy o obci, o podnikatelích, informace pro turisty," vypočítává Jaroslava Hájková. Veřejný počítač s internetem podle ní pomáhá i tomu, aby se venkov neměnil na rekreační zónu a skanzen.

"Jestli chceme, aby vesnice neupadaly, musíme něco nabídnout mladým. A nezapomínejme, že spousta vzdělanců vzešla právě z venkova."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
FRONT-END DEVELOPER

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 40 000 - 60 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.