Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se žije s internetem na vsi

aktualizováno 
Havlíčkova Borová je vesnice s 900 obyvateli stranou od hlavních cest. Život tu plyne pomalu - ale i tady už stojí nájezd na světovou informační dálnici. Obecní počítač najdeme v místní knihovně, a tu zase v rodném domku Karla Havlíčka Borovského. Tam, kde dnes bliká obrazovka, bývala nejspíš kuchyně; Karel se narodil ve vedlejší světnici.

Teď tady každý může za mírný poplatek podle libosti posílat elektronickou poštu do Brodu, do Prahy nebo do zámoří, číst a prohlížet si, co je ve světě nového. Co se tím mění pro vesnici a její obyvatele?

Na první pohled nic moc. Počítač s internetem, koupený za dotaci od ministerstva pro místní rozvoj, funguje od ledna a Jaroslava Hájková, místostarostka a vedoucí knihovny, zatím registruje 38 stálých uživatelů. To je každý sedmnáctý místní občan v produktivním věku.

Nepřekvapí, že veřejný internet používají hlavně studenti. "Na vesnici je přes léto strašně moc práce a na jiné věci nezbývá čas. Čtení a vzdělávání lidi nechávají na zimu," líčí paní Hájková. S podzimními plískanicemi tak - ale zase mezi mladšími ročníky - stoupne i zájem o internet.

Na venkově žijí vedle sebe v podobných domcích, podle měřítek trhu práce však patří každý do jiného století: jedněm je dvacet a přes internet se zapisují ke studiu, vyřizují věci v bance, diskutují s lidmi na vzdálenost tisíce kilometrů. Druhé, o dvacet třicet let starší, živí práce na poli nebo v lese a internet jim nic neříká.

Vysokoškoláci si přes počítačovou síť hledají místo - "a je jim skoro jedno, jestli to bude třeba v Brně nebo v Praze," podotýká Jaroslava Hájková.

Kdežto nezaměstnané čtyřicátníky nejspíš ani nenapadne, že by se jim při shánění práce mohl hodit i internet. Místní podnikatelé veřejnou internetovou stanici moc nevyužívají. Výjimkou je David Burian, který pronajímá turistům nové vilky za vesnicí.

"Klientům z ciziny běžně posílám e-maily. To je velká výhoda - je to daleko rychlejší a levnější než klasická pošta, telefon nebo fax," říká. Teď už si pořídil vlastní počítač a ten obecní v kamenném domečku už nepotřebuje.

Možná se zájem o internet zvýší, až začne fungovat takzvaný elektronický podpis a po síti, bez cesty do města, bude možné podávat daňové přiznání nebo žádosti o dotace a sociální podporu.

Internet "U Havlíčka" má i náhodné, nestálé klienty. Třeba zemědělskému družstvu pomohl, když se zajímalo, jestli je jejich zákazník důvěryhodný: mohlo si tu ověřit, jestli má živnostenský list nebo co o něm stojí v obchodním rejstříku.

Jindy jen uspokojil zvědavost kohosi zajímalo, zda jsou jistí spoluobčané skutečně zapsáni v seznamech Státní bezpečnosti. Byli. "Ale ono se to stejně tak nějak vědělo, takže se v tom jen utvrdili," dodává paní Hájková.

Turisté odcházející z Havlíčkova muzea se sháněli po jízdním řádu. Také jim posloužil internet.

I v Borové má informační dálnice dva směry - je také zdrojem informací o obci, využitelným kýmkoli. V tomhle ohledu je nejaktivnější páter Josef Pikhart, který vytvořil vlastní stránky římskokatolických farností Velká Losenice a Havlíčkova Borová. Na nich se návštěvník dočte o historii obou obcí, ale najde tu také program bohoslužeb, křesťanské aforismy nebo odkazy na církevní zdroje na internetu.

I proto používá obecní počítač v Borové také několik místních farníků, respektive farnic. "Mně internet pomáhá hlavně jako zdroj informací. Když si připravuju kázání, běžně ho používám," říká Josef Pikhart. S programováním začínal v polovině osmdesátých let na osmibitových počítačích, které dnes přežívají jen jako kuriozity, řekněme jako trabanty mezi automobily.

Že s internetem pracuje pan farář, to je pro ves, kde v neděli chodí do kostela každý čtvrtý dospělý, důležitá zpráva.

Obec Havlíčkova Borová zatím vlastní internetovou stránku nemá, ale chystá ji. "Chtěli bychom tam dát zprávy o obci, o podnikatelích, informace pro turisty," vypočítává Jaroslava Hájková. Veřejný počítač s internetem podle ní pomáhá i tomu, aby se venkov neměnil na rekreační zónu a skanzen.

"Jestli chceme, aby vesnice neupadaly, musíme něco nabídnout mladým. A nezapomínejme, že spousta vzdělanců vzešla právě z venkova."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Profesor Jiří Drahoš, který si pozval do Prahy dobrovolníky, aby ji poděkoval,...
Drahoš v námořnickém děkoval za 78 tisíc podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal profesor Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří mu sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. A nasbírali jich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.