Těch mladíků je v hlavním městě dva a půl tisíce. Některým ještě nebylo ani patnáct. Všechny spojuje jedno: ocitli se bez rodiny a bez peněz a jejich vidina lepšího života, za kterou do Prahy přijeli, končí hned na začátku: na nádraží, kde se prodávají.
Spolupracovník MF DNES loni v létě poznal jejich život jako "volavka" pro pořad Na vlastní oči, který televize Nova odvysílala tento týden.
Prošel Chotkovými sady, kde muži nabízejí své tělo v tmavém křoví nebo za stromem, hlavním nádražím, kde se "láska" rozdává na záchodcích, až po Útěk do ráje, jak majitelé nazvali svůj klub, kde se muži nabízejí u taneční tyče.
Orální sex za padesát
Co všechno redaktor viděl? Zde je jeho výpověď:
Mezi pražskými prostituty začínám nejnižší "ligou", Chotkovými sady, kde si vydělávají prostituti, kteří se v "oboru" prosadili nejméně. Ten park je zvláštní. Je teplý letní podvečer, ale místo objímajících se zamilovaných dvojic tu na lavičkách osaměle sedí několik mužů. Každý na své.
Okolo nich tu a tam projde mladý chlapec. "Nemáš cigaretu?" Tahle slova jsou heslem, poznávacím znamením, kterým prostituti navazují kontakt se svými zákazníky.
"Já nekouřím, ale posaď se," říká mi první muž, kterého oslovím. Elegantně oblečený pán okolo padesátky, který čte německé noviny. "Odkud jsi? Chceš asi získat nějaké finanční prostředky," pokračuje klidným hlasem. Na mé otázky na to, co se v parku děje, odpovídá zprvu neochotně.
"Zkus to tady obejít. Když bude poptávka, může být i nabídka," dostávám večerní rychlokurz ekonomie. Za chvíli zjišťuji, že "nabídky" tu dnes bude víc než zákazníků. Na lavičkách spolu sedí mladí kluci a čekají.
"Za orální sex se tu platí od padesáti korun do dvou set, za sex tři sta," dozvídám se od dalšího muže. A jací sem chodí klienti? Jeden z dvojice důchodců, kteří sedí na lavičce a rozhlížejí se, se usmívá. Za dvě stě se tu prý orálně uspokojuje i jeden český šlechtic. "Když přijdou pracháči, vyděláš dost. Určitě tisíc," tvrdí druhý ze starších pánů.
Sen o lehce vydělaných penězích uvádí na pravou míru šéf mravnostního oddělení pražské policie Lubomír Fiala. "Hoši na ulici za své služby dostanou nanejvýš několik stokorun," říká Fiala. Stojí několik stovek za to?
"Skončit s prostitucí a začít normální život dokáže jen velmi málo chlapců. Ti kluci většinou nejsou ani vyučení, nemají společnosti co nabídnout, ale ani ona jim," dodává policista.
V Chotkových sadech nakonec zákazníka neseženu. Na hlavním nádraží, největší křižovatce mužské prostituce v Česku, jsem "úspěšnější": už za pár minut přichází nabídka sexu za pět set. Po chvilce "poflakování se" mě totiž oslovuje sportovně oblečený čtyřicátník, který si říká Zdeněk. "Pojď s námi na kafe." Spolu s dvěma mladými prostituty vycházíme před nádraží pít kávu z automatu. Všichni tři nahlas hodnotí můj zevnějšek. Kladně. "Seš bisexuál, nebo normální heterák? Tys asi ještě nikdy s chlapem nebyl, co?" ptá se Zdeněk, jako bych měl svou nezkušenost napsanou na čele.
Otázkou na sexuální orientaci dává Zdeněk za pravdu policistovi Lubomíru Fialovi. "Homosexualita nemá s mužskými prostituty vůbec nic společného," říká policista. "Téměř bez výjimky jsou to heterosexuálové, kteří chtějí jen vydělat peníze."
Co přiměje muže, který touží po ženách, aby své tělo dával mužům, navíc s AIDS za zády? "Z osmdesáti procent jde o děti z nefungujících rodin, které chtějí peníze. Znám sice několik případů, kdy se prodávají studenti vysokých škol, ale to je spíše kuriozita," říká Fiala.
Takže za pět set?
Prostituce je začátek konce těchto mužů. "Když je jim přes dvacet, zákazníci ztrácí zájem. Své udělají i drogy a alkohol, kvůli nimž se z nich stanou fyzické trosky," líčí Fiala. A když se už chlapci nemohou dál prodávat, je řešení, jak sehnat peníze, nasnadě: začnou s krádežemi nebo i s násilím...
Od Zdeňka nakonec odcházím. Ne nadlouho. Už za několik minut mě ve zvýšeném patře nádraží dobíhá jeden z mých nových "známých", říkejme mu třeba Vašek. Je to blonďák, který vypadá mladší, ale je mu prý už dvaatřicet. Prostitucí se živí už šestnáct let, tedy polovinu života. Momentálně je ale bez peněz. "Jsem starej, rozumíš, já jsem už starej!" zvyšuje hlas. Kuráž mu dodává lahvové pivo.
"Zdeněk by měl zájem. Počkej tady, za chvilku přijde," říká důrazně. Cena? Pět set korun. "Buď rád, víc ti tady nikdo nedá!" tvrdí Vašek. Volám jednomu ze svých tělesných strážců, ať zůstává na dohled.
Jakmile přijde Zdeněk, poznávám, že moje obavy byly zbytečné. Klidným tónem vykládá, že jsem ho "zaujal", a ptá se mě, co mám rád. Nakonec mi nabízí, že mě odveze k sobě domů autem. Přemýšlím, jak ze situace "vybruslit", abych nevzbudil podezření. Každou chvíli se mi vypne skrytá kamera a můj pobyt tady se stane pro reportáž zbytečný. S mobilem v ruce se vymlouvám, že mi do toho něco vlezlo, a odcházím...
Ve skutečnosti mě však čekají ještě další místa, kde se homosexuální prostituce nabízí. Ti, kteří to dotáhli "nejvýše", totiž shánějí své zákazníky v nočních klubech.
Kluby pro "elitu"
Čím se kluby od nádraží liší? V klubu si mladíci mohou vydělat více peněz a mají pocit určitého zázemí. Na oplátku však musí více nabídnout i oni: velmi atraktivní vzhled, mládí a hygienu. Majitelé "mužských nevěstinců" se přitom tváří, že se samotnou prostitucí nemají nic společného. "Já nikomu neříkám: běž s tím nebo s tím. Mně jde jen o to, aby v klubu proběhlo erotické vystoupení pro hosty, kteří u nás konzumují nápoje. Co se pak děje mimo klub, mě nezajímá," řekl v reportáži pořadu Na vlastní oči spolumajitel klubu Escape to Paradise (Útěk do ráje) Jan Frohna.
Jak takové erotické vystoupení vypadá, o tom se mohu přesvědčit v klubu Pinocchio nedaleko hlavního nádraží. V podlouhlé místnosti sledují hosté pánský striptýz. Hned u vedlejšího stolu sedí odhadem osmnáctiletý mladík a líbá se s postarším mužem. Za několik minut dopíjejí drink a odcházejí ruku v roce na pokoj, který je ve stejném domě.
Fiala přiznává, že v klubech mohou muži vydělat hodně. "Ti nejlepší až sto tisíc měsíčně," říká. Umějí obrovské částky využít k tomu, aby našetřili a světu záchodků a erotických klubů řekli sbohem? Jen stěží. "Všechno okamžitě utratí buď na hracích automatech, nebo za drogy, takže jsou zase na mizině a vše začíná nanovo," líčí policista začarovaný kruh, z nějž unikne jen málokdo.
