Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se válčilo v Zálivu teď a tehdy

  11:55aktualizováno  11:55
Spojenecká válečná operace proti Iráku v roce 1991 byla oproti nynější válce delší a navíc vyprovokovala největší ekologickou katastrofu všech dob. Vyžádala si také mnohem víc obětí a uprchlíků. Před dvanácti lety ovšem nebyl svržen režim iráckého prezidenta Saddáma Husajna, což se podařilo až nyní.

Doba trvání války
1991 - Operace Pouštní bouře trvala 43 dní (17. ledna - 28. února), pozemní ofenzíva začala až 39. den války. Irácký režim nebyl svržen.
2003 - Ministerstvo obrany USA po 26 dnech operace Irácká svoboda (pozemní ofenzíva začala v den zahájení války 20. března) oznámilo, že velké boje v Iráku skončily. Irácký režim se prakticky zhroutil už po 21 dnech, kdy byla obsazena metropole Bagdád. Oficiální konec války nebyl zatím ohlášen.
 
Oběti
1991 - Válka si vyžádala na 145 tisíc obětí, z toho 85 239 vojáků a 60 tisíc civilistů. Na straně spojenců padlo 358 vojáků (z toho 293 amerických) a zabito či pohřešováno bylo i přes 33 tisíc Kuvajťanů.
2003 - Podle různých odhadů bylo ve válce zabito přes 3700 lidí. V bojích údajně padlo nejméně 2320 iráckých vojáků a podle Iráku 1254 civilistů. USA ztratily 126 vojáků, Británie 30.

Zajatci
1991 - Zajato bylo přes 60 tisíc iráckých vojáků, spojenci hlásili několik desítek zajatých.
2003 - Podle USA spojenci zajali přes 7300 Iráčanů, podle Británie na 9000 Iráčanů. Počty zajatců se ale nejspíš zvýší.

Uprchlíci
1991 - Válka vyhnala ze svých domovů údajně na milion lidí.
2003 - Žádná masivní uprchlická vlna se nekonala, i když několik desítek tisíc lidí bylo nuceno své domovy opustit.

IRÁCKÁ SVOBODA

Vše o poslední válce v Iráku najdete
ve speciální příloze iDNES na adrese:
http://irak.idnes.cz

Počty vojáků
1991 - Protiirácká koalice měla 690 tisíc vojáků, z toho 425 tisíc amerických a 265 tisíc vojáků z dalších spojeneckých zemí. Irák disponoval v jižní části Iráku a v okupovaném Kuvajtu 545 tisíci vojáky.
2003 - Protiirácká koalice měla v den zahájení války v oblasti na 302 tisíc, z toho USA na 255 tisíc vojáků, Británie asi 45 tisíc vojáků a Australané asi 2000 vojáků. Irák měl armádu o síle asi 350 tisíc mužů.

Koalice
1991
- V protiirácké koalici bylo celkem 34 zemí. Irák podporovaly Jordánsko, Palestinci, Alžírsko, Tunisko, Súdán, Jemen a Mauritánie.
2003 - Podle USA bylo v koalici proti Iráku 49 států. Země se do operací zapojily různě: od přímého vojenského zapojení (USA, Británie, Austrálie, Polsko) přes logistickou a zpravodajskou podporu, zvláštní chemické či biologické jednotky (Česko, Slovensko, Ukrajina atd.), otevření vzdušného prostoru (Turecko, Itálie, Portugalsko či Španělsko), humanitární pomoc a pomoc při rekonstrukci země (například Japonsko) až po politickou podporu. Na straně Iráku bylo jen asi 6000 arabských dobrovolníků.

Ztráty vojenské techniky
1991 - Spojenci přišli o 52 letadel a 23 vrtulníků. Irák přišel o 36 letadel, šest vrtulníků a 137 letadel uletělo do Íránu. Irák též ztratil 3700 tanků, 2400 obrněných transportérů, 2600 děl a 19 válečných lodí.
2003 - Irák údajně zničil na 190 spojeneckých tanků, přes 90 obrněných transportérů a sestřelil dva americké vrtulníky a tři letadla. Vojenští odborníci považují tyto údaje, zejména pokud se týkají obrněné techniky, za značně nadsazené. Spojenečtí vojáci zničili mnoho set iráckých tanků a obrněných transportérů a zabavili desítky iráckých letounů. Přesná čísla nebyla uvedena.

Vypálené střely a shozené bomby
1991
- Spojenci provedli na Irák asi 120 tisíc leteckých útoků a shodily 265 tisíc bomb. Irák vypálil 39 raket Scud na Izrael a další na Saúdskou Arábii (jedna raketa Scud zabila v únoru 1991 v Chubaru 27 Američanů).
2003 - Spojenci uskutečnili přes 40 tisíc leteckých útoků a shodili 27 tisíc bomb. Podle USA vypáleno na Irák též přes 800 střel s plochou dráhou letu. Irák vystřelil na Kuvajt 20 střel.

Největší omyly
1991 - Při spojeneckém bombardování betonového krytu v centru Bagdádu zahynulo 13. února asi 314 lidí. Washington prohlásil, že cílem bylo vojenské zařízení, podle Bagdádu šlo o civilní úkryt.
2003 - Na bagdádském tržišti Násir bylo 28. března při americkém bombardování zabito 51 až 62 lidí. Dosud není jasné, zda se jednalo o americkou raketu.

Novináři
1991 - Zahynuli čtyři novináři. Ani jeden nezemřel kvůli bojům, všichni při chaosu po zahájení odsunu spojeneckých sil.
2003 - Ve válce zahynulo dosud 15 novinářů, z toho 13 v důsledku bojů.

Ekologie
1991 - Irák zapálil v Kuvajtu 737 ropných vrtů, což vyprovokovalo největší ekologickou katastrofu všech dob. Vypuštěno bylo přes 11 milionů barelů ropy (asi 1,5 milionu tun ropy), ropná skvrna pokryla plochu nejméně 600 kilometrů čtverečních. Nejméně čtvrtina kuvajtské pouště byla zamořena, všechny chráněné přírodní oblasti byly poškozeny. Ropa usmrtila nejméně 30 tisíc přezimujících mořských ptáků.
2003 - Žádná ekologická havárie nenastala, v jižním Iráku hořelo v Rumajle jen sedm vrtů (všechny se podařilo uhasit).
 
Náklady na válku
1991 - Náklady činily podle USA 61 miliard dolarů (podle jiných údajů až 71 miliard USD). Z toho více než 53 miliard pokryly jiné země: Kuvajt, Saúdská Arábie a státy Perského zálivu poskytly 36 miliard, Německo a Japonsko dohromady 16 miliard.
2003 - Náklady nejsou zatím vyčíslené, předválečné odhady se pohybovaly kolem 100 až 200 miliard dolarů. USA 16. dubna oznámily, že zatím utratily na válku 20 miliard dolarů.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.