Ze zpravodajských titulků a reakcí internetových diskutérů by se mohlo zdát, že se uprchlíci v Evropě pomoci jen tak nedočkají. V podobném duchu pak jednají i nejvyšší političtí činovníci mnoha států.
Maďarsko staví proti uprchlíkům obří plot na hranicích se Srbskem, Francie posiluje ostrahu u Itálie, Velká Británie přitvrzuje opatření proti těm, kteří poskytují uprchlíkům přístřeší. Česká republika nově oznámila, že v krajním případě může na hranice kvůli uprchlíkům vyslat až 2 600 vojáků (více čtěte zde).
Evropská unie se snaží příliv imigrantů řešit prostřednictvím kvót, které by uprchlíky z Řecka a Itálie přerozdělily mezi všechny členské země. S tím však ne všichni souhlasí, a do praxe se tak nařízení jen tak nedostane. U libyjských břehů pak patrolují také průzkumné lodě Britského královského námořnictva, Německa a italské pobřežní stráže. Jejich úkolem je rozbít pašeráckou síť, prostřednictvím které se migranti dostávají z Afriky až k evropským břehům.
O nezištné pomoci uprchlíkům se však na úrovni jednotlivých států příliš nemluví. Pomoc se totiž koncentruje v malých komunitách i spolcích po celé Evropě, připomíná server The Guardian. Mnozí uprchlíky vítají a snaží se jim usnadnit úprk před válečnými konflikty či autoritářskými režimy. Dobrodinci často pocházejí ze zemí, které jinak uprchlíky odmítají. V Maďarsku například dobrovolníci pomáhají migrantům ze Sýrie a Afghánistánu se zajištěním základních potřeb. Kněz ze Španělska uprchlíkům radí s vyřízením potřebných dokladů pro žádost o azyl.
Server iDNES.cz zmapoval, jak málo známé neziskové organizace a jednotlivci pomáhají uprchlíkům ve vybraných zemích Evropské unie.
