V urnách bylo logicky jiné rozložení hlasů než v předvolebních výzkumech. Ale ne o tolik. Že ČSSD nedosáhne na 30 %, například signalizovaly volební potenciály strany v krajích.

V urnách bylo logicky jiné rozložení hlasů než v předvolebních výzkumech. Ale ne o tolik. Že ČSSD nedosáhne na 30 %, například signalizovaly volební potenciály strany v krajích. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Agentury „podcenily“ ANO a Úsvit, celkově nejpřesnější byla TNS Aisa

  • 124
Je po volbách a nabízí se otázka, které agentury, zkoumající politické preference veřejnosti, nejlépe "trefily" výsledky. U tří formací byla nejblíže prognóza Médea Research, dalším třem se nejvíc přiblížil SANEP, jehož jiná čísla ale byla dost nepřesná. Obecně nejmenší odchylky zaznamenala TNS Aisa.

Ta otázka může napadnout hodně čtenářů: proč se ty průzkumy zase netrefily?

První odpověď: průzkumy se konají v určité době a časovém rozpětí. Volby se konaly později (uplynulé volby začaly devět dní po ukončení sběru dat pro většinu průzkumů). Názory lidí na to, koho volit, se mění, v České republice se navíc mění poměrně často a rychle. Kdyby se názory voličů neměnily, nemělo by smysl dělat průzkumy a koneckonců ani volby.

Časová osa zobrazuje, v jakém rozpětí agentury sbíraly data pro své poslední výzkumy. Zdroj: iDNES.cz

Druhá odpověď: průzkumy se nezmýlily až tak moc. Pokud si pod sebe sepíšeme odchylky sedmi agentur u devíti politických stran (tedy celkem 63 čísel), 18 odchylek se od skutečného výsledku voleb lišilo o méně než jeden procentní bod, celkem 35 o méně než dva procentní body a celkem 49 o méně než 3 %.

Přesto některé odchylky byly velmi výrazné. Té největší se dopustila agentura SANEP, která modelovala zisk ANO o 7,1 % níže, než kolik strana skutečně dostala ve volbách. Teoreticky by přitom SANEP měl mít nad ostatními agenturami výhodu v tom, že jeho výzkum se konal nejpozději ze všech a tedy časově nejblíže volbám, 17. až 21. října (viz časová osa na diagramu výše).

Právě u ANO agentury v týdnech před volbami zachytily nárůst preferencí a hnutí zřejmě v posilování pokračovalo i v době mezi posledními výzkumy a volbami. Nasvědčuje tomu fakt, že výsledek ANO byl vyšší než jakýkoliv výzkum.

Poslední průzkumy: kdo se nejlépe "trefil" do výsledku voleb?
VolbyFactumMedianSTEMCVVMSanepMédeaTNS Aisa
ČSSD20,522,825,525,92623,822,223
ANO18,712,11316,116,511,616,916,0
KSČM14,917,11613,31816,911,814
TOP 0912,013,21311,5911,99,610,5
ODS7,77,288,66,57,55,57
Úsvit6,93,745,955,38,26
KDU6,85,964,555,76,26
SZ3,24,332,623,12,93
SPOZ1,54,752,63,55,23,74
Účast59,55460676359,37178

Vytučněné číslo je takové, které bylo nejblíže výsledku voleb.

SANEP zabodoval u volebního modelu TOP 09, ODS a zelených, kde se do výsledku voleb "trefil" nejpřesněji ze všech, s odchylkou 0,1 či 0,2 %. Není ovšem bez zajímavosti, že podpora zejména zelených a ODS byla zřejmě před volbami poměrně ustálená.

Kdo byl nejblíž?

Statisticky vypovídajícím určením přesnosti je součet druhých mocnin odchylek čísel z průzkumů a skutečných výsledků.

(Tato metoda například za lepší vyhodnotí agenturu, která tři strany netrefila o 2 %, před agenturou, která dvě trefí přesně a jednu netrefí o 5 %.)

Součty statistických odchylek agentur (9 stran z tabulky výše, čím menší číslo, tím lépe):

  1. TNS Aisa - 25
  2. Médea - 33
  3. ppm factum - 45
  4. STEM - 47
  5. CVVM - 67
  6. Median - 75
  7. SANEP 83

Lze také provést součet absolutních hodnot odchylek v jednotlivých výzkumech. Zde je pořadí následující:

  1. TNS Aisa - 12,7
  2. Médea - 15,6
  3. STEM - 16
  4. ppm factum - 18
  5. SANEP - 19,3
  6. Median - 20
  7. CVVM - 21,9

Médea sice ODS předpověděla o 2,2 % méně, než kolik strana získala (agentura prezentovala "volební prognózu", lze tedy její data označit za pokus o předpověď, pozn. red.), čísla ostatních agentur ale byla skutečně velmi blízko reálnému zisku občanských demokratů.

Médea naopak nejpřesněji trefila výsledek ČSSD a ANO.

Do své volební prognózy Médea zahrnula jen rozhodnuté voliče. "Prognóza vychází z lidí, kteří uvedli, že by šli volit a řekli konkrétní vybranou stranu," uvedla agentura.

Zajímavosti volebních modelů

  • ppm factum: Model vychází ze stranických preferencí a z toho, jak voliči hlasovali v předešlých volbách. Zohledňuje deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb. Oslovených lidí se agentura tázala, zda půjdou volit (dostali škálu čtyř možností a možnost "nevím"), výběr 16 stran a dotaz, koho volili minule.
  • Median: Při rychle se měnících preferencích voličů má do jisté míry nevýhodu, že její sběr dat trvá měsíc (je tak odolnější vůči náhlým výkyvům, má však větší "setrvačnost"). Vyniká komplexnější metodou výběru respondentů. Voličů se tazatelé ptali, kterou stranu by volili, aniž by jim předložili seznam s názvy stran. Zohledňují, koho lidé volili minule.
  • STEM: Agentura se snažila simulovat volby tím, že v každém kraji měla upravený seznam stran podle toho, kdo v regionu konkrétně kandidoval. Model agentury zanedbal nerozhodnuté voliče a takové, kteří nebyli ochotni sdělit své preference (což obecně snižuje modelový zisk extremistických stran). Model počítal s pevností vazby voličů ke straně.
  • CVVM: Položili voličům otázku zahrnující jména kandidujících stran (běžně to agentura nedělá). Na rozdíl od jiných agentur neprovádí "vážení" naměřených dat podle pevnosti rozhodnutí voličů a dalších podobných kritérií. Zdůvodňuje to tím, že nemá vyzkoušenou dostatečně přesnou metodiku vážení dat.
  • SANEP: Výzkum se opírá o největší počet respondentů (ostatní mívají běžně kolem tisíce lidí, SANEP sedm tisíc). Konal se přes internet. Ostatní agentury pokládají reprezentativitu takového vzorku (přestože se SANEP data snaží "vážit" podle sociodemografického rozložení obyvatel) za problematickou.
  • Médea Research: Jako jediná označila svůj výstup za očekávaný výsledek voleb. Ostatní agentury své modely vydávají za pravděpodobný výsledek v čase sběru dat. Agentura tvrdí, že data sbíraná telefonickým dotazováním na náhodně vygenerovaná čísla vážila na základě dat ČSÚ. Netrefila volební účast (s pravděpodobností 95 % uváděla rozpětí 68-74 %).
  • TNS Aisa: Agentura s nejmenším součtem druhých mocnin odchylek (tedy obecně nejpřesnější - viz box výše) vycházela z aktuálních stranických preferencí a do modelu zahrnula respondenty, kteří uvedli, že by se zúčastnili voleb a zároveň deklarovali ochotu volby nějaké strany.

Do tohoto textu jsme zahrnuli jen výzkumy, o nichž agentury uvedly, že je realizovaly na vlastní náklady.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video