Na přírubě aktivního uzlu jsou hákové zámky, ovládané vačkovými servomechanismy. Uprostřed je vodicí a záchytná tyč se závitem. Na volném konci tyče jsou v rozšířeném válcovitém pouzdře s polokulovitým zakončením západky (tzv. "záchytný systém").
Při stykovacím manévru se musí přilétající loď strefit tyčí do vodicího kuželu. Záchytná tyč sklouzne po vnitřní stěně kuželu až do válcového prostoru, západky záchytného systému zaklapnou a zamezí tak opětnému vyklouznutí záchytné vodicí tyče ven. Tím je zakončena první etapa stykovacího manévru, tzv. "zachycení".
Po utlumení stranových kmitů spojených objektů se spustí servomotor, který "zašroubovává" vodicí tyč, která se tak zkracuje a přitahuje příruby k sobě až na sebe dosednou. V tomto okamžiku zaberou další servomotory, které ovládají vačky hákových zámků, umístěných v přírubě. Ty zapadnou do protějších otvorů, zaklesnou se a vačkový mechanismus je pak přitáhne, čímž se zvýší přítlačná síla, kterou jsou k sobě přitahovány příruby.
Uvnitř příruby, blíže k jejímu středu je drážka, v níž je gumové těsnění, zabezpečující hermetičnost spojení (toto těsnění z lodi Progress-M 45 při jejím odletu vypadlo a bylo příčinou současných potíží, protože překáželo). Tím je dosaženo druhé fáze stykovacího manévru, tzv, "pevného spojení".
Na přírubách blíže jejich vnějšímu okraji jsou elektrické, pneumatické a palivové konektory, které se automaticky propojí v okamžiku pevného spojení.
Po napuštění prostoru mezi hermetickými průlezy, tzv. "vestibulu", a prověrce jeho hermetičnosti mohou astronauti otevřít průlez ze strany stanice. Pak demontují vodicí kužel a mechanismus vodicí záchytné tyče a uvnitř vestibulu nasadí na příruby pomocné rychloupínací svorky, které zálohují hákové zámky pro případ toho, kdyby někdo nedopatřením spustil odemykání vačkových zámků.
Při odletu (odpojování) transportních a nákladních lodí je postup přesně opačný.
 Obrázek stykovacího uzlu nákladní lodi typu Progress s vyznačením důležitých součástí, 3. prosince 2001 |
