Jak se schyluje ke krupobití

Někdy jenom zaklepou na okna a parapety a rychle se rozpustí. Jindy se s hukotem přiženou a zničí skleníky a zahrady, naštvou zemědělce, potěší milovníky divokého počasí, potlučou drobné živočichy a lak na autech. Řeč je o krupobitích, které každý rok doprovázejí některé z bouřek nad Českou republikou. Dobrým příkladem mohou být bouřky a krupobití v noci z pondělí na úterý tohoto týdne, kdy přes Česko přešla studená fronta. V arování před kroupami meteorologové vydali už v pondělí dopoledne. Jsme schopni před krupobitím varovat. Ale umíme jim také předcházet? A jak kroupy vznikají? Kroupy se vytvářejí v bouřkových oblacích, kde jsou dostatečně silné výstupné a sestupné vzdušné proudy. V odní pára nebo kapičky vody jsou výstupným proudem unášeny nahoru, kde se ochlazují a mění v led. Když vystoupají až do horní části oblaku, jsou sestupným proudem sneseny do spodní části, kde se jich opět ujme výstupný proud a celý cyklus se opakuje. Při každém takovém cyklu na ledový krystalek namrznou další a další vrstvičky ledu. V elikost kroupy, která nakonec z oblaku vypadne, závisí na síle výstupného proudu. Čím je silnější proud, tím déle udrží kroupu ve vzduchu a tím více cyklů v oblaku může absolvovat. To, že kroupy vznikají postupně, dokazují kromě jiného i jejich "letokruhy". Pokud kroupu rozříznete, lze na řezu pozorovat několik vrstev, ve kterých se střídá průzračný a průsvitný led. Vypadávající kroupy mají průměr minimálně 5 mm, největší oficiálně zaznamenaná kroupa z poslední doby vážila 766 g a obvod 44 cm. Spadla v Kansasu v USA 3. září 1970. Kroupy vypadávají za bouřky, krupobití trvá zpravidla jen několik málo minut, jen výjimečně až půl hodiny a zasahuje malé území. I přesto mohou napáchat značné škody na úrodě i obytných budovách. Možnost odvrátit krupobití je proto velmi lákavá. V minulosti se takové pokusy skutečně prováděly. Jejich princip je prostý, kroupy vznikají v oblacích, kde je hodně vlhkosti a málo krystalických jader, proto se vlhkost zužitkuje na vznik menšího množství velkých krup. Když se do oblaku přidají krystalická jádra, vznikne velké množství malých krup, které nenapáchají tak velkou škodu. Do bouřek byly pomocí raket nebo letadel dopravovány chemické látky (nejčastěji jodid stříbrný nebo jodid olovnatý). T yto pokusy však byly finančně nákladné a jejich prokazatelná úspěšnost malá, proto se od nich postupně upustilo. Bouřkám ani kroupám skutečně neporučíme, můžeme před nimi jenom varovat a těšit se na zimu, kdy se kroupy u nás neobjevují.