Vafa Idrísová se stala první palestinskou sebevražednicí

Vafa Idrísová se stala první palestinskou sebevražednicí - Šestadvacetiletá Vafa Idrísová pocházející z uprchlického tábora Al Amarí v Ramalláhu (na nedatovaném archivním snímku se svou neteří) spáchala 27. ledna atentát v západním Jeruzalémě, při němž zemřel jeden Izraelec a sto bylo zraněno. Tato žena se stala první palestinskou sebevražednou atentátnicí. (1. února 2002) | foto: ČTK

Jak se rodí palestinská mučednice?

  • 27
V neděli ráno koupila Vafa Idrísová své radující se neteři ovocnou šťávu a balíček brambůrek. Pak ve spěchu odklusala do práce a příbuzným stačila ještě říci, že se brzo vrátí. Místo toho ale zamířila do Jeruzaléma a v obchodní čtvrti odpálila na svém těle silnou nálož. Vafa Idrísová byla zdravotnickou dobrovolnicí, chovala holuby a zbožnovala děti. Je první ženou, která zaútočila v Izraeli, píše International Herald Tribune.

Kromě Vafy útok nepřežil starý izraelský muž. Přes 100 lidí bylo zraněno. Co přesně měla tato osmadvacetiletá žena v plánu, se neví. Její tělo se roztrhalo na kusy, ale vyšetřovatelé si dosud nejsou jisti, zda se chtěla zabít, nebo nestihla utéci. Jisto je, že se rozhodla zabít tolik Izraelců, kolik bude schopna.

Střádaná zloba
Příbuzní trvají na tom, že o jejích plánech předem nevěděli. Tuší ale, co ji k činu vedlo. "Chodila domů z práce a vyprávěla mi, co přes den viděla. Lidi, kteří při  střetech s Izraelci přišli o nohy, o mrtvých dětech, o mozku rozstříknutém po zemi. A to vše se v ní střádalo," tvrdí Vafin starší bratr Chalíl.

Sestra prý byla samostatná a o tom, co je pro ni a palestinský národ důležité, se rozhodla svobodně a sama.

Irácký prezident Saddám Husajn nařídil postavit v Bagdádu památník k uctění památky útočnice. Její čin ocenil a zvláště pak vyzdvihl její dopad "na muže v arabském světě, kteří se nyní zastydí před svými manželkami i před tváří Boha".

K izraelsko-palestinskému konfliktu se dostala ještě předtím, než začala pracovat jako zdravotnice. Účastnila se protiizraelských demonstrací za první palestinské intifády na konci 80. a začátku 90. let. Když pomáhala vynášet raněné z bojiště, byla sama zasažena gumovým projektilem Izraelců.

Před třemi lety se rozvedla. Lékaři jí po prodělaném potratu řekli, že už nebude moci mít děti. Manžel v souladu s islámským právem prohlásil, že si vezme jinou. Vafa s tím nesouhlasila, ale muž ji opustil. Oženil se znovu a má dvě děti.

Vafina matka tvrdí, že se její dcera z rozvodu i ztráty dítěte vzpamatovala. "To, co učinila, neudělal v zoufalství," říká paní Mabrúková. Navštívilo ji mnoho novinářů a všem bez slzy v oku říkala, že je na dceru a její čin hrdá. Když však všichni odešli, ukrývá obličej v dlaních. "Přišla jsem o dceru," naříká.

Vzor pro další mučednice
Někteří z přátel si vybavili, že Vafa o tom, že se chce stát mučednicí, hovořila. Kdykoli spatřila fotografii sebevražedného atentátníka, říkávala: "Byla bych ráda, kdybych to udělala já." Její švagrová Visáma takové řeči ale nebrala vážně. Teď si myslí, že Vafa bude příkladem pro další dívky a ženy. 

Šaron: Llituji, že jsme Arafata nezabili

Vafa byla aktivistkou hnutí Fatah Jásira Arafata. Její bratr Chalíl Idrís je vůdcem frakce Fatahu v táboře. Je na izraelském seznamu hledaných osob, v Izraeli byl vězněn. K útoku spáchaném Vafou se přihlásila ozbrojená složka Fatahu, Brigády mučedníků od Al-Aksá. Atentát v prohlášení označily za mučednickou operaci.

Izraelská policie ani rodina Idrísové si tím ale tak jisti nejsou. Vafa nenapsala dopis na rozloučenou a nezanechala ani předtočené video, jak sebevražední atentátníci dělají. Prohlášení brigád neobsahuje obvyklý detailní popis akce a omezuje se jen na informace zveřejněné sdělovacími prostředky.

Vafina fotografie a popis jejího činu visí na zdi v táboře Amárí poblíž Ramalláhu vedle fotografií Vafiných mužských kolegů, kteří si také vzali život při atentátech.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video