Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NĚMECKO: Pokoje pro uprchlíky, poslanec filantrop a odvážná moderátorka

  18:31aktualizováno  18:31
Německo je dlouhodobě považováno za zemi s největším počtem uprchlíků v Evropě. Jen letos jich sem má přicestovat 400 tisíc. V poslední době se zde objevují protipřistěhovalecké nálady. Najdou se však i tací, kteří uprchlíky vítají. Mimo zavedených organizací jako Červený kříž pomáhají také německé spolky či dokonce samotní politici.

Německo je dlouhodobě považováno za zemi, která je domovem největšího počtů uprchlíků v Evropě | foto: Profimedia.cz

Zařízení pro uprchlíky v Německu začínají být v poslední době přeplněné. Migranti proto musí bydlet ve stanech, sportovních halách a provizorních kontejnerových příbytcích. Mareike Geilingová z Berlína se rozhodla pomoct jinak. Když byla loni na dovolené v Egyptě, nabídla svůj byt uprchlíkovi z Mali.

„Nebylo to nic zvláštního. Vždycky říkám lidem, že uprchlíci mají stejné problémy jako my. Musí spát, musí jíst, musí se sprchovat,“ připomíná Geilingová. Uprchlík z Mali zůstal v bytě i po jejím návratu. Vzájemné soužití je podle ženy bezproblémové.

Obhajoba migrantů

Německá moderátorka hlavní zpravodajské relace stanice Norddeutscher Rundfunk Anja Reschkeová se v přímém přenosu otevřeně postavila za uprchlíky a vyzvala veřejnost k boji proti množícím se projevům rasismu. Na sociálních sítích vyvolaly její výroky bouřlivou diskusi. Někteří moderátorku kritizují, překvapivě se však dočkala i slov chvály (více zde).

Pozitivní zkušenost ji dovedla až k myšlence založit speciální webovou službu nabízející ubytování pro uprchlíky, uvádí The Guardian. Projekt Refugees Welcome už pomohl najít střechu nad hlavou bezmála sedmdesáti migrantům. Webové stránky nabízejí také možnost finančně přispět uprchlíkům na bydlení. Geilingová tvrdí, že tento způsob pomoci uprchlíky lépe integruje do společnosti a rychleji se díky tomu naučí místní jazyk.

Naděje na záchranu města

Město Goslar v Dolním Sasku v uprchlické krizi vidí naději, jak se zachránit před pomalým vymíráním a odlivem pracovní síly. „Pokud si chceme zachovat náš dobrý život, naši ekonomiku, naše zaměstnání, jednoduše potřebujeme více lidí. Uprchlíky proto vidím jako příležitost, ne jako břemeno,“ vysvětluje starosta města Oliver Junk. Bez přílivu migrantů by podle něj už zanedlouho mohly utrpět místní veřejné služby a řada dalších odvětví.

Junk tvrdí, že celé Německo by o uprchlících mělo přemýšlet jako o příležitosti a mělo by se zaměřit na to, co zemi mohou nabídnout. „Samozřejmě máme města jako Hannover, Mnichov a Berlín, která rostou. Ve zbytku Německa ale populace klesá. Pokud chce Německo zůstat ekonomicky silné, potřebuje imigranty,“ myslí si.

Fotogalerie

Vstřícný postoj k uprchlíkům mají i někteří němečtí politici. Do krajnosti zašel poslanec Martin Patzelt, píše server BBC. Ubytoval u sebe doma dva běžence z Eritreje a snaží se jim zajistit výuku němčiny i práci. Osmašedesátiletý Patzelt se s oběma běženci seznámil při mši v kostele ve Frankfurtu nad Odrou, a když zjistil, že hledají ubytování, nabídl jim vlastní dům.

Boj proti skepsi

Patzelt uvedl, že se tím chtěl osobně zapojit proti skepsi vůči imigrantům, která v Německu v posledním roce výrazně zesílila. „Nabídka střechy nad hlavou, pomoc v životě nebo pozvání domů, to jsou malé mosty, které dávají běžencům tvář a jméno, odlišují je od anonymní masy žadatelů o azyl. Tím se snižuje polarizace společnosti a odbourává se nepřátelství i obavy zdejších lidí,“ řekl poslanec.

„Kdyby totéž dělalo víc lidí, byli bychom na správné cestě (jak přistupovat k uprchlíkům),“ řekl Patzelt. Podle něj je přijetí imigrantů do rodin vhodnější než jejich ubytování ve strohých uprchlických zařízeních.

Podle poslance je ubytování běženců v německých domácnostech výhodné i pro stát. Za každého uprchlíka dostává Patzeltova rodina od úřadů 100 eur (2 700 korun) měsíčně na vyrovnání nákladů na bydlení, kromě toho dostává každý běženec 326 eur (8 800 korun) měsíčně na stravu. Ubytování a strava v zařízeních pro uprchlíky přitom stojí měsíčně až 2 000 eur (54 000 korun) na osobu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.