Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se pije voda v Ghaně? Z igelitového sáčku

  9:35aktualizováno  9:35
Od spolupracovníka MF DNES - V západní Africe z lahve pijí jen bohatí. Ostatní si na uhašení žízně kupují igelitové pytlíky, ve kterých je od škodlivých bakterií očištěná voda. Údajně. Ve skutečnosti je to loterie. Přestože mají nápis Pročištěno, většina by testem o nezávadnosti neprošla. Za jeden sáček zaplatí místní v přepočtu sedmdesát haléřů.

DVACET KILO NA HLAVĚ. Na prodeji jednoho pytlíku vydělají nosičky zhruba 2,3 pesawas, což je v přepočtu 32 haléřů. | foto: Tomáš Nídr, MF DNES

Řidič minibusu se řítí po jedné z hlavních tříd ghanské metropole Accry. Najednou dupne na brzdu. Do cesty se mu připletla nosička vody. Dívka uskakuje. Mísa s tekutinou, kterou po africkém zvyku nosí na hlavě, nejistě balancuje. Nespadne, a dokonce se z ní nevylije ani kapka. Voda je totiž v Ghaně, stejně jako v dalších zemích na západě kontinentu, zasáčkovaná.

Je to pokrok, se kterým se přišlo podle místních před nějakými deseti patnácti lety. "Dříve na tržištích prodávali v nádobách vodu natočenou z kohoutku. Sběračkou ji nabírali do skleničky, kterou pak použili všichni zákazníci. Bylo to hrozně nehygienické," říká biolog Daniel Attuquayefio, který se specializuje na vodní mikroorganismy.

Dnes jsou všednodenním obrázkem velkých ghanských měst lidé, kteří si nakousnou růžek igelitového pytlíku a půllitr kapaliny z něj vysají. Po vyprázdnění se jako všude v Africe s hledáním odpadkového koše nikdo nezdržuje (také proto, že ho často ani najít nelze), takže ulice jsou plné poletujícího plastového smetí.

UKOUSNOU RŮŽEK A PÍT. Voda v sáčcích je dostupná kdekoliv na ulici. Ne vždy je však bezpečné ji pít.

UKOUSNOUT RŮŽEK A PÍT. Voda v sáčcích je dostupná kdekoliv na ulici. Ne vždy je však bezpečné ji pít.

Na venkově je situace samozřejmě jiná. Vesničané v lepším případě pijí vodu z navrtaných studen, v horším (a častějším) ze znečištěných potoků, řek a jezer. S chemickým čištěním pomocí tablet nebo s převařováním, čímž by se zbavili nejnebezpečnějších parazitů, si nikdo nedělá hlavu. Prášky i dřevěné uhlí, na kterém vaří většina obyvatel Afriky, jsou drahé.

Pak tu hraje velkou roli také nevzdělanost. "Lidé na mikroorganismy nevěří. Ve vodě okem nic takového nevidí, tak proč by to nepili," objasňuje postoje venkovanů padesátník Attuquayefio.

Dvacet kilo na hlavě

Chabý výdělek

Na jednom sáčku maloobchodnice vydělá 2,3 pesawas, což je v přepočtu přes třicet haléřů

Ale zpět do města. Nejvíce nosiček vody se pohybuje na tržištích a při silnicích v místech, kde se tvoří zácpy. Lidé sedící v rozpálených autech jsou ideálními zákazníky. Všechny ženy ji prodávají za jednotnou cenu 5 pesawas, což odpovídá zhruba sedmdesáti haléřům.

Jedné z nich se tážu, kolik na jednom pytlíku vydělá. Jasno v tom nemá. "Koupím si balení s 36 kusy za 95 pesawas. To je..." snaží se počítat. Pomocí kalkulačky v mobilu dáme dohromady, že na jednom sáčku maloobchodnice vydělá 2,3 pesawas. Žádná výhra v jackpotu. Zvláště když k tomu připočteme hodiny na nejprudším slunci uprostřed čmoudících vozů. A k tomu "bonus": Nejméně dvacet kilogramů vody na hlavě.

Sázka do loterie

Lidí, kteří by pili z PET lahve, na ulici příliš neuvidíte. Taková voda je osminásobně dražší, a kdo už na ni má, tak dává přednost některé z limonád označených globální značkou. Vyšší cena není jen za samotnou lahev, ale hlavně za obsah v ní. Po jeho požití se nemusíte obávat žádných střevních problémů.

U sáčkovaných vod je to loterie. Přestože všechny na sobě mají modrý nápis "Pročištěno", většina by Testem MF DNES o nezávadnosti neprošla. Minimálně ne ta, kterou reportér s neblahými důsledky na vlastním těle vyzkoušel.

"Všechny by měly být pročištěny podle zákonných norem. Ale balení provádějí různé firmy. Některé nařízení dodržují a voda je stejně kvalitní jako ta z lahve. Jiné se velkým čištěním nezdržují," říká biolog Attuquayefio.

Ale stále je to lepší než pít neošetřenou tekutinu z kohoutku. Tedy ne že by vodovodní trubky sahaly do každého stavení v Accře. Tento v Evropě běžný stav je v současné Ghaně naprostou utopií.

Jeden vývod je společný pro desítky rodin, v jiných městských částech se musí spoléhat na vodu dovezenou cisternami. Každá domácnost tedy musí být vybavena kanystry, ve kterých zásoby na vaření, mytí a praní skladuje. Sáčky pro takové účely přeci jen nejsou dostatečné.

Accra, Ghana

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.