Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se na českých polích počítají včely kvůli sušenkám pro Západ

  17:04aktualizováno  17:04
Na pole vyráží s velkou palicí, sadou dřevěných kůlů, nožíkem a klubkem motouzu. Jen málokdo by asi na první pohled odhadl, že Andrea Špičková jde s tímhle náčiním počítat včely a motýly. Coby koordinátorka mlýnu Perner má totiž na starosti kontrolu biodiverzity na polích.

Vypadá to jako práce snů, ale každý den na poli a snášet vedra, to není jen tak. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Jeden by jí práci záviděl. Být sám sobě šéfem, trávit pracovní den na rozkvetlých polích a počítat motýly zní docela idylicky. Každá práce má ale svoje. „Když je pětatřicet ve stínu a vy každé poledne procházíte další a další pole, je to docela únavné,“ předkládá druhou stranu mince Špičková.

Následujeme ji vysokým porostem do středu pole, a protože je v pokročilém stupni těhotenství, pomáháme jí zatlouct kůly do země. „Naštěstí už mi počítání končí a do porodu se budu věnovat hlavně administrativě,“ usmívá se.

Fotogalerie

Kůly vytyčí metr čtvereční, který si ještě ohraničí provázkem. Pak pečlivě vypíše všechny druhy rostlin, spočítá počet květů a celkový počet včel.

Na pole bez parfému

Dnes toho tolik k počítání není. „Je moc velký vítr, při něm včely nelétají,“ vysvětluje Špičková. I počasí, rychlost větru a teplotu musí zaznamenat.

Kvůli motýlům se párkrát projde kolem a spočítá, kolik jich zahlédne. „Můj osobní rekord je 22 včel a tři čmeláci na metr čtvereční,“ vzpomíná. Musí si ale dávat pozor, aby sama včely nelákala. Pro ženy to znamená jediný povel: na pole žádný parfém!

Stopování pšenice

A proč je vlastně potřeba včely a motýly na polích počítat? Kvůli sušenkám prodávaným v západní Evropě. Ale popořádku: nadnárodní potravinářská společnost prodává na západoevropském trhu sušenky s obrázkem včely a motýla. Symbol garantuje zákazníkům, že nakupují potravinu z projektu Harmony, který podporuje zvýšení biodiverzity na polích.

Můj rekord je 22 včel a tři čmeláci na metr čtvereční, chlubí se koordinátorka projektu.

Můj rekord je 22 včel a tři čmeláci na metr čtvereční, chlubí se koordinátorka projektu.

Na francouzský a německý trh se pšenice z projektu Harmony dováží z Česka. Zemědělce k tomu výkupními cenami motivuje sama potravinářská firma, jinak nedostávají žádné dotace či odměny.

Sušenky s motýlem jsou o poznání dražší, ale na trhu si místo najdou. Právě kvůli vyšší ceně však v tuzemských obchodech k nalezení zatím nejsou. „Kdyby to v Česku bylo možné, asi bych je kupovala taky. Třeba pro děti určitě,“ přemítá Špičková.

Nejde přitom jen o podporu biodiverzity. „Tahle pšenice je opravdu přísně kontrolovaná. Audituje se její uskladnění, převoz, kvalita,“ vypočítává. „Máte záruku, že je to kvalitní pšenice,“ dodává. Audit je schopný dostopovat cestu od sušenky v obchodě až zpět k poli, na kterém byla zaseta pšenice.

Letošní výnosy medu by mohly být vyšší, tvrdí včelaři

Není přitom nutné, aby bylo obilí v bio kvalitě. Přísně se ale kontroluje, aby v zrnu nebyly zbytky pesticidů a růstových regulátorů. „Audit sleduje celou cestu mouky, kdy a jakým autem jela, na kterém poli byla pšenice zaseta. Kontroluje se i to, co rostlo na polích v minulých letech a jaká hnojiva se používala,“ popisuje Špičková.

Hlavně zajistit potravu pro včely

Práce koordinátorky spočívá hlavně v kontrole zemědělců, kteří pšenici pěstují. V zimních měsících je proškoluje, aby byli seznámeni se všemi pravidly programu, v létě jezdí na kontrolu jejich polí. Záznamy - mimo jiné o počtu včel - pak posílá výrobci sušenek, aby měl jistotu, že zemědělci dodržují všechna pravidla programu.

Mají více možností, jak pro včely zajistit dostatek pastvy. Buď malou část polí (stačí tři procenta z celkového počtu hektarů) osejí směsí medonosných rostlin nebo kolem pozemků vytvoří takzvaný biokoridor - tvoří ho patra ze stromů, keřů a bylin, tak aby vzniklo útočiště pro zvěř a hmyz.

Jak se co měří...

Během následujících měsíců najdete na portálu iDNES.cz další díly volného seriálu o netradičních měřeních a počítáních.

„Když program začínal, zemědělci trochu tápali, míchali si směsi sami, ale to nebylo zrovna ideální, protože jim třeba vykvetlo vše najednou a pastva pro včelstvo po zbytek léta nebyla,“ popisuje Špičková.

Dohlíží i na to, aby zemědělci sili správné směsi, které zajistí obživu pro včely po celou sezónu. Od úlu totiž mohou dolétnout jen relativně krátkou vzdálenost, v rozsahu několika kilometrů, a dlouhé lány obilí na českých polích jim znemožňují najít dostatek nektaru.

Témata: Včela


Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?
Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.