Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se mění antikoncepční pilulka

  15:11aktualizováno  15:11
Zásadnímu objevu, že hormony řídí menstruaci a těhotenství, je přesně sto let. Co vzniká v laboratořích specialistů teď? Nahradí v dohlednu každodenní tabletkový úvazek jednorázové léky, náplasti, injekce, implantáty? Antikoncepční pilulka je označována jako vůbec největší objev medicíny 20. století. A také jako největší dobrodiní, které se dostalo ženám. Dnes je užívá víc než osmdesát milionů paní a dívek. Dnešní generace pilulek však mají s historicky prvním preparátem společné jen málo.

První byl Endovid
Vůbec první pilulka - americký přípravek Endovid - obsahoval koňskou dávku 150 mikrogramů estrogenů. Dnes je takové množství hormonů v jedné tabletě nemyslitelné. Porce tohoto ženského pohlavního hormonu v jedné tabletě postupně klesala, aby se snížilo riziko vedlejších účinků. Stále větší úlohu také přebírala progestinová složka v pilulkách (syntetická podoba hormonu žlutého tělíska - progesteronu).

Na dávce dvaceti mikrogramů estrogenu se však vývoj na pětadvacet let zastavil. Zdálo se, že níž už není možné jít. Do 21. století však vstoupily ženy s nabídkou patnáctimikrogramové pilulky. Moderní doba žádá své - a tak jeden z výrobců hormonální antikoncepce dokonce nabízí s prodaným platíčkem i zasílání textových zpráv na mobil, které ženě připomenou: je čas vzít pilulku!

Nebezpečí z říše pověr
Riziko vysokého tlaku, poškozených jater, rakoviny prsu, hluboké žilní trombózy nebo dokonce embolie i přibývání na váze - to byly a ještě jsou hlavní výhrady odborníků proti umělému přísunu a vysoké hladině hormonů v krvi. Právě proto se množství hormonů v jedné tabletce snižovalo.

Gynekolog, porodník a metodolog Pavel Čepický z pražské Gynekologicko-porodnické ambulance Levret však tvrdí: Výsledky dlouhodobých výzkumů u amerických žen (kde první pilulka spatřila světlo světa v roce 1960) definitivně vyvracejí pověry o škodlivosti antikoncepce a naopak potvrzují její příznivé zdravotní účinky. Například v posledních letech klesá následkem dlouhodobého užívání pilulky křivka počtu žen nemocných rakovinou vaječníku."

Pilulka - půl zdraví?
Jediným opravdovým rizikem je, jak připouštějí gynekologové i u pilulek s velmi nízkým množstvím hormonů, hluboká žilní trombóza. Ale i tak postihne podle údajů gynekologa Pavla Čepického asi dvě na deset tisíc žen za rok. (Pilulky zvyšují výskyt trombózy zhruba na dvojnásobek, ale těhotenství údajně na osminásobek).

Obavy z možného zvýšení rizika rakoviny prsu u žen užívajících pilulky deset až patnáct let před prvním těhotenstvím se nepotvrdily. Pilulka nejenže výskyt rakoviny nezvyšuje, ale před některými zhoubnými nádory dokonce chrání.

S užíváním pilulek tedy musí být opatrné ženy, které mají několik faktorů zvyšujících riziko hluboké žilní trombózy (obezita, embolie u blízkých příbuzných, rozsáhlé, hluboké křečové žíly). A jinak? Negativní vliv hormonální antikoncepce například na játra - a tedy nutnost pravidelných jaterních testů - už dnes odkazují gynekologové do říše pověr.

Menstruace - civilizační nemoc
Nikoli antikoncepční pilulky, ale naopak menstruace ničí zdraví ženy, tvrdí dnes gynekologové. Na pravidelné menstruaci totiž není pro ženy nic přirozeného. Pravěké ženy menstruovaly jen výjimečně, neboť byly neustále těhotné nebo kojily (a umíraly mladé).

Zato fyziologické změny spojené s pravidelným dozráváním vajíčka, se zvyšováním hladiny estrogenů v době ovulace a velmi nízká hladina těhotenského hormonu progesteronu v první polovině menstruačního cyklu pro ženy znamenají zdravotní rizika, která směle označují jako civilizační nemoc.

"Třicet let menstruace jsou pro vaječníky, dělohu a prsy tak vysokou nabídku estrogenu, že může vyústit v rakovinu," říká Vít Unzeitig z 1. gynekologicko-porodnické kliniky v Brně.

Uměle dodávané hormony vysílají do podvěsku mozkového stejné signály jako těhotný organismus. Mozek následně potlačí produkci dvou hormonů, z nichž první povzbuzuje tvorbu vajíček a ovulaci a druhý působí na dělohu, aby oplodněné vajíčko přijala.

Antikoncepční pilulka tedy dodává tělu jen hormony, které by jinak tvořil vaječník, jejich vzájemný poměr je však zdravější, množství estrogenu menší.

Něco proti zapomínání
Vývoj nízkodávkových pilulek měl tedy jasný motiv: odstranit nebo alespoň minimalizovat vedlejší účinky při zachování plné kontracepční účinnosti. Ale jak odstranit zapomnětlivost žen? Právě ta je dalším důvodem horečné činnosti výzkumných týmů.

Jak je to s novinkami na trhu hormonální antikoncepce?
Kromě nitroděložních tělísek dnes existuje ve dvou formách. První kombinuje estrogen a progestin a existuje jak ve formě pilulek, tak i ve formě injekcí (u nás ještě ne) a vyvíjejí se i náplasti, které mají tu výhodu, že obcházejí játra.

Existuje i hormonální antikoncepce gestagenní, která nezvyšuje riziko hluboké žilní trombózy, ale její nevýhodou jsou nepravidelnosti cyklu. Ta se užívá ve formě tzv. minipilulek, injekcí (jedna za tři měsíce), podkožních tělísek (pět silikonových trubiček obsahujících a průběžně uvolňujících hormon se voperuje pod kůži na vnitřní stranu paže) a v cizině i ve formě vaginálních kroužků. Ale ani jedna z těchto nejnovějších metod si velkou oblibu nezískala.

A co přinese budoucnost?
Nejmenší technický problém s největším morálním dilematem představuje jednorázová antikoncepční pilulka, vyvinutá z nechvalně známé potratové, jež by se podávala jednou za měsíc.

Pracuje se také na imunologické antikoncepci, jejímž principem má být tvorba protilátek proti spermii nebo vajíčku. Výsledek však zatím nevidět.

I pro muže?
Mnoho let už se mluví i o hormonální antikoncepci pro muže. Již se zkoušelo užívání mužských pohlavních hormonů - jenže se ukázalo, že to u mužů výrazně zvyšuje riziko aterosklerózy, infarktu a mozkových příhod.

Jiná cesta vedla přes užívání ženských hormonů nebo mužských antihormonů. Fungovalo to - jen mužům narostla prsa a ztratili potenci. Další látkou, která měla být tou pravou, byl gossypol, pigment z kůry bavlníku. Metoda spolehlivá, ale způsobovala trvalou sterilitu a nevratné poškození jate...

"V mužskou antikoncepci už nevěřím. Je to s ní jako s naším vstupem do EU," říká doktor Čepický. Pořád je pět let daleko."

Hlavní metody antikoncepce ve světě (v procentech)
způsob antikoncepce
ČR V. Británie Německo Itálie Čína Indie Japonsko

Kondom 24 27 44 27 43 41 76
Antikoncepční tablety 33 24 2 50 6 23 1
Tělísko 10 5 32 6 1 3 1
Ženská sterilizace 2 7 7 5 14 0 0
Mužská sterilizace 0 11 1 3 3 0 1
Přirozené metody 13 3 3 2 10 14 3
Injekce 0 3 0 0 0 0 1
Nouzová (postkoitální) ant. 3 1 0 0 0 0 1
Jiná 3 1 3 0 4 2 3
Žádná 13 18 8 7 19 17 13
Nigérie Rusko Spojené státy
Kondom 49 37 46
Antikoncepční tablety 10 9 16
Tělísko 0 15 1
Ženská sterilizace 1 1 8
Mužská sterilizace 0 0 4
Přirozené metody 8 14 4
Injekce 4 0 2
Nouzová (postkoitální) ant. 0 0 0
Jiná 3 5 1
Žádná 25 19 18
Zdroj: Celosvětová studie 2001, Durex

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.