Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se krotí nebezpečné chemikálie

aktualizováno 
Třetí červencový pátek praskl svár plynového potrubí ve Spolaně Neratovice. Do ovzduší unikl chlor a dostal se i mimo areál podniku. Vítr však nezanesl jedovatý plyn do města, nýbrž na druhou stranu Labe, a nebezpečná chemikálie se ve vzduchu mezitím zředila na přijatelnou koncentraci. Šlo o havárii, jaké se ve světě stávají každou chvíli. Proto musí být zásahové jednotky - obvykle hasičské - připravené zabránit tragédii.

"Průmysl používá tisíce nebezpečných chemických látek. Chlor patří mezi nejběžnější," konstatuje František Kovářík z Institutu Civilní ochrany v Lázních Bohdaneč. Tato látka, která leptá dýchací cesty, se v roce 1915 stala prvním použitým bojovým plynem. Chemický průmysl také často vyrábí výbušné dusičnany, třaskavý acetylen či organofosfáty - postřiky proti hmyzu, které jsou při hoření jedovaté i pro lidi. Ve městech lze najít nádrže s hořlavým propan-butanem či zemním plynem a také benzinová čerpadla. V chladicích zařízeních zimních stadionů zase slouží čpavek - dusivý plyn, který ve směsi se vzduchem vybuchuje. Záludný je také požár chemických výrobků, který může změnit jinak bezpečné látky na jedovaté plyny. "Například při hoření některých plastů se vytváří i toxický plyn fosgen nebo kyanidy," poznamenává Petr Siska z Institutu Civilní ochrany. V tuzemsku se něco podobného stalo v roce 1988 při požáru skladu zemědělských chemikálií v Boršově. Vzniklé plyny přiotrávily 84 lidí, kteří museli být odvezeni do nemocnice.

Sledování oblaků

Při chemické nehodě musí záchranáři dobře zvažovat, co vlastně uniklo. "Všechny profesionální hasičské jednotky mají ve své výbavě detekční přístroje s výměnným elektronickým čidlem nebo detekční trubičky, které zjistí koncentraci uniklého nebezpečného plynu," říká Jaroslav Maděra z ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Některé uniklé plyny, jako je například chlor, které se vážou na vodní kapičky, se hasiči snaží odstranit z ovzduší stříkáním vodní mlhy. Jiné plyny je nutné hlídat tak dlouho, než se rozptýlí ve vzduchu a přestanou být nebezpečné. Záchranáři společně s meteorology sledují, kam vane vítr, aby odtud mohli evakuovat ohrožené obyvatele. U hořlavých plynů - třeba propan-butanu - zase musí zabránit, aby se vznítily. To znamená například uhasit na trase postupu plynu všechny kotle, z jejichž komína by mohla vylétnout jiskra. Když uniknou tekuté chemikálie, také se často, zejména v zahraničí, dostává ke slovu voda, kterou hasiči ředí jejich koncentraci až do neškodné formy. "U nás dáváme přednost zadržení a následné likvidaci chemických kapalin," uvádí Jaroslav Maděra. Například ropné látky se vsakují do lehčeného kameniva perlitu, do upravených sazí či speciálních tkanin, které se dají použít i na vodní hladině. Hasiči jsou dobře vybaveni i pro práci v prostředí plném jedovatých plynů. Mají protichemické obleky a dýchací přístroje se stlačeným vzduchem, díky nimž jsou dokonale izolováni od okolí.

Menší riziko než dříve

"Riziko nehody je dnes v naší zemi nižší než dříve," konstatuje Petr Siska z Institutu Civilní ochrany. "Výroba v chemických podnicích se oproti době před deseti lety snížila. Nevyrábí se už pro sklad, nyní továrny produkují jen to, co mohou rychle prodat. Rizikových látek se tedy na jednom místě hromadí méně." Továrny musí mít havarijní plány, takže závodní zásahové jednotky stejně jako místní hasiči vědí, jak mají při které nehodě postupovat. Ošklivé mohou být havárie při přepravě nebezpečných látek. Železnice a silnice často vedou hustě obydlenými oblastmi. Největší tuzemská nehoda při přepravě se v posledních desetiletích stala v Kolíně v roce 1978, kde ze železniční cisterny unikl chlor a zabil pět lidí. Podle mezinárodních dohod musí být vozidlo přepravující nebezpečné látky označeno výstražnými tabulemi, které upozorňují, čím je obsah nebezpečný. I to urychluje práci záchranářů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Maročana Abouyaaqouba hledá celá Evropa. Ať je radši mrtvý, říká jeho matka

Katalánská vláda a policie se přiklání k tomu, že vůz při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.