Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se kontroluje bezpečnost Temelína

aktualizováno 
Temelínská jaderná elektrárna dokončuje poslední zkoušky před tím, než se její reaktor rozjede ve zkušebním provozu. Na průběh dozírají inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jak vypadá jejich práce?

V řídicí místnosti temelínské elektrárny se tísní několik desítek mužů a se zájmem sleduje kontrolní přístroje. Právě probíhá jedna ze zhruba pěti tisíc zkoušek potřebných pro odzkoušení elektrárny. A ukazuje se, že něco není v pořádku.

Příliš rychlé chlazení

Tento test má zjistit, zda jeden ze tří systémů chlazení primárního okruhu (ten odebírá teplo vzniklé v reaktoru) skutečně funguje tak, jak má. Podle plánů se tento systém chlazení dostane do činnosti při odstavování reaktoru ve chvíli, kdy teplota vody v primárním okruhu klesne na 95 stupňů Celsia. Systém ji má dále ochlazovat o třicet stupňů za hodinu. Nynější test má však náročnější vstupní podmínky, než by byla skutečnost. V primárním okruhu je voda uměle zahřátá dokonce na 140 stupňů, když chladicí systém dostává povel k činnosti. Funguje automaticky, avšak nečekaně - ochlazuje vodu v primárním okruhu za hodinu o šedesát stupňů. Tedy podstatně rychleji, než má. Někde je chyba, a tu je nutné objevit a odstranit. Muži ve velíně přemýšlejí, v čem může být problém. Mluví česky a s experty firmy Westinghouse anglicky. Ruština se tentokrát ozývá jen od jednoho stolu, kde sedí zástupci dodavatelů ruské technologie. Jich se tenhle problém netýká. Patří Američanům.

Program nepočítal s neobvyklým testem

Pak to kohosi napadá. Několik ověřování, a směnový inženýr Ivo Cuřín shrnuje: "Chladicí systém je naprogramovaný tak, aby ochlazoval vodu, která stále ještě odebírá teplo z odstavovaného reaktoru. Při našem testu však reaktor ještě není v provozu. Vodu v primárním okruhu tedy nic neohřívá, a proto její teplota klesá podstatně rychleji. S tím program nepočítal, protože v praxi se to stát nemůže." "To zní rozumně," konstatuje Zdeněk Tipek, inspektor Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. "Ale pro nás je teď podstatné jenom to, že zkouška nedopadla tak, jak měla." Z uskutečněného testu se totiž nedá poznat, jestli by systém dokázal snižovat teplotu vody v primárním okruhu způsobem, který je stanoven projektem elektrárny. Kontroloři teď počkají, až dostanou protokol, a pak budou rozhodovat. Možná bude stačit, když se dosažené výsledky propočítají s přihlédnutím k faktu, že reaktor při testu ještě žádné teplo nedodával. Pravděpodobnější však je, že se pokus bude muset opakovat po změnách v řídicím programu. Tím však ještě nebude vystaráno. Až inspektoři povolí pokusné spuštění reaktoru, uskuteční se test znovu. Tentokrát už jako za skutečných podmínek.

Automatické odstavení

Inspektor Tipek si však nemyslí, že by neúspěšný test vrhal na stavitele elektrárny špatné světlo. "Proto se tak rozsáhlé testování dělá, aby se mohly problémy objevit a odstranit," říká. Kontroloři dostávají informace o všech testech a mohou se jich účastnit. "Největší pozornost samozřejmě věnujeme těm, které přímo souvisí s jadernou bezpečností," konstatuje inspektorka Magdaléna Nováčková. Sem patří především správné fungování reaktoru a s ním spojených zařízení. Ale také kontrola systémů, které jsou zapotřebí teprve při nehodě. "Při nehodě se reaktor musí automaticky odstavit," připomíná základní bezpečnostní pravidlo mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann. Do reaktoru se okamžitě spustí takzvané svazkové řídicí tyče obsahující keramický materiál, který pohlcuje neutrony. Bez nich se štěpná reakce neobejde, a proto se zastavuje. Inspektoři pečlivě dohlíželi na všechny testy mechanismu ovládajícího tyto absorbátory. A budou sledovat i jejich opakování už po uvedení reaktoru do provozu. Druhý způsob nouzového zastavení reaktoru spočívá ve vstříknutí vysoce koncentrovaného boru. I tím se okamžitě pohlcují neutrony. Inspektoři proto při testech zkontrolovali, zda je bor skutečně vstřikován bez problémů. Nejdůležitější zařízení elektrárny je obklopeno kontejnmentem - bezpečnostním obalem z předpjatého betonu, který by při nehodě v sobě musel udržet radioaktivitu. "Jeho pevnost a těsnost se zkoušela dvakrát, a kontejnment obstál. Bude se samozřejmě kontrolovat i v době provozu," uvádí inspektor Radomír Řeháček.

Paradox kvalifikace

Jsou inspektoři objektivní? "Určitě. Nezáleží mi vůbec na tom, kdy bude elektrárna v provozu. Podstatné je jenom to, aby prošla všemi zkouškami," říká Magdaléna Nováčková. Nicméně inspektoři jsou kvalifikovaní odborníci na jaderná zařízení. Kdyby se Temelín nedostal do provozu, část z nich by si nakonec musela hledat jinou práci, protože by neměla co kontrolovat. "Třeba bych prodával počítače," zamýšlí se inspektor Zdeněk Tipek. Nedomnívá se však, že k tomu skutečně dojde. "Ta elektrárna je dobrá. A kombinace ruské a americké technologie jí spíš prospěla - ruská strojní technologie je navržena robustněji, s větší mírou konzervatismu, a tedy i bezpečnosti, než je obvyklé v západních elektrárnách. A americký řídicí systém je modernější než ruský. Kdyby nakonec přece jen nebyla uvedena do provozu, nebylo by to kvůli technickým nedostatkům, ale spíš kvůli politickému tlaku ze zahraničí," soudí.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.