Podle předpovědi mají teploty v sobotu po poledni dosáhnout kolem mezi 32 až 36 stupni Celsia, v neděli to bude 35 až 39 stupňů Celsia, ale místy budou ještě vyšší.
"Odchylky jsou dané tím, že naše republika je členitá a my se snažíme do předpovědi zahrnout jen nejčastější interval, extrémy do předpovědi nepíšeme," řekl iDNES.cz Pavel Šimandl z Českého hydrometeorologického ústavu.
V platnosti proto zůstává výstraha před extrémními teplotami, požáry a zejména v Praze a Středočeském kraji také před smogem.
Bezchybné azuro ale na obloze nebude. "Nějaké mraky určitě budou a v sobotu i v neděli se mohou vytvářet ojedinělé bouřky," dodal meteorolog.
Teplotní vrcholy po oba dva dny meteorologové předpokládají kolem páté hodiny odpoledne. Ochlazovat by se mělo začít v pondělí, kdy by mohly přijít větší bouřky. Na konci příštího týdne ale bude přes den opět více než 30 stupňů Celsia.
Kvůli extrémním vedrům očekávají lékaři zdravotní komplikace především u starších lidí a dětí. Všichni by ale měli dodržovat několik základních pravidel.
Nejsnadnější osvěžení na ulicích měst - ve fontánách:
Především úpal a úžeh. Příznaky úpalu jsou bolest hlavy, zvracení, zmatenost, svalové křeče, periodické dýchání, ztráta vědomí a v nejhorším případě i šokový stav. V takovém stavu by člověk měl dostat okamžitou pomoc, která spočívá v ochlazování a hlídání tělesné teploty, tepu i dýchání.
K úžehu dochází po dlouhodobém pobytu na přímém slunci v případě, že slunce svítilo na hlavu a šíji. K příznakům patří malátnost, porucha koncentrace, bolest hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, vysoká teplota a ztuhnutí šíje. "Důležité je odvést člověka do stínu, dát mu napít vody, položit mu studený obklad na hlavu, nechat ho ležet a zvednout mu dolní končetiny," připomenula mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková.
Při velkých vedrech může dojít také k hyperventilaci, což je překotné a prohloubené dýchání. Kromě zvýšené dechové frekvence se projevuje brněním obličeje a končetin. K hyperventilaci může dojít například v přeplněném přehřátém dopravním prostředku. Pomůže, když se člověk uklidní, začne vědomě kontrolovat rychlost dechu, odejde do chladnějšího prostředí, lehne si a zvedne nohy nahoru. "Kdyby i přes tato opatření stav neodezněl, doporučuje se začít s dýcháním do obyčejného mikrotenového sáčku. Tím, že ze sáčku budeme vdechovat již vydechnutý vzduch, doplníme si hladinu oxidu uhličitého, jehož nedostatek nám způsobil nepříjemné pocity, které však nejsou nijak závažné," vysvětlila mluvčí.
Pokud člověk nechce riskovat zdravotní potíže, měl by se při extrémních vedrech chladit. Jak? Především pitím nechlazených nápojů, minerálních vod s nižším obsahem sodíku a bylinných odvarů. Dospělý člověk by měl v takto teplých dnech vypít 2,5 až 3 litry tekutin denně.
"Naopak se nedoporučují nápoje sladké a sycené a nápoje přechlazené s ledem, protože se tím zvyšuje riziko angíny," připomenula Miroslava Podzimková, jež je v Nemocnici Na Bulovce hlavní hygieničkou a epidemioložkou. A pít by se neměl ani alkohol a káva, které urychlují odvádění vody z těla.
Co se týká jídla, ochlazování pomáhají mléčné zakysané výrobky, studené polévky nebo zmrzlina.
"Dobré je nevystavovat se vedru a přímému sluníčku, omezit fyzickou zátěž, mít na sobě lehké prodyšné oblečení, na sluníčku přikrývku hlavy a ochranné brýle s UV filtrem , pokožku chránit také krémy s vysokým UV filtrem," vyjmenovala Podzimková.
Pomůže také průvan, větrák nebo klimatizace. První dvě možnosti ale Podzimková doporučuje více. "Přirozené vyvětrání je příjemnější i zdravější, než umělá klimatizace," domnívá se.
Horké počasí hůře snášejí zejména kardiaci a astmatici, ohroženi jsou také děti a senioři, protože je u nich oslabena funkce termoregulace. "Lidé, kteří mají nedostatečný termoregulační systém, nemají velkou potřebu pít a ani v takto teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí," varovala Janečková.
První je nutné vždy zjistit, zda ten, kdo má kolaps, je při vědomí, dýchá a tepe mu srdce. Pokud ano, důležité je zkusit člověka dostat do stínu a ochladit jej například tím, že mu dáte napít vody. Pomáhá také studený obklad a pokud necháte toho, kdo zkolaboval, ležet a zvednete mu nohy.
Zvednutí nohou se doporučuje i v situaci, kdy zkolabovaný dýchá, ale je v bezvědomí. "Zvednutím dolních končetin se mu nahrne krev zpět do mozku," vysvětlila mluvčí středočeské záchranky Janečková. Pokud se pacient probere, zdravotníci doporučují vyhledat lékaře, aby vyloučil, že člověk zkolaboval z nějakého závažnějšího důvodu.
"Pokud bezvědomí trvá, je třeba neprodleně kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. Důležité je hlídat, zda pacient dýchá. Postupujte podle rad operátorů na telefonu," upozornila Janečková. "Pokud pacient přestane dýchat, zakloňte mu v leže na zádech hlavu a pokud se ani poté nerozdýchá, zahajte srdeční masáž, kterou je třeba provádět až do příjezdu záchranné služby," dodala.
Lidé bojují s horkem. Vedra trápí i další světové metropole:
