Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se Chodský Újezd zbarvil do ruda

  0:01aktualizováno  0:01
Chodský Újezd - Vývěsková tabule na náměstí v Chodském Újezdu tak trochu klame. Z pod sociálnědemokratické růže vykukuje Klausovo heslo Zastavte socialisty a hned kousek vedle se tlačí koaliční nápis Dáme věci do pořádku. Obrázek červených třešní, symbolu KSČM, chybí. A přitom komunisté tady na Tachovsku neměli v letošní volbách konkurenta.

V Chodském Újezdu svůj volební zisk dokonce zdvojnásobili: z dvaceti procent v roce 1998 vyšplhali na současných dvaačtyřicet. Hravě tak porazili i dříve bezpečně první ČSSD.

Žádné drahé plakáty či mítinky. Nic takového komunisté nemuseli zařizovat, stačilo jim vyčkat, až opět přijde jejich doba a lidé budou s nostalgií vzpomínat na staré časy. A ona k překvapení všech přišla. "Mrzí mě, že komunisté nevyhráli, opravdu jsem věřila, že budou mít ještě víc procent," vzdychá čtyřiačtyřicetiletá Jana Neumannová. Je téměř vzorovým příkladem odlivu levicově smýšlejících lidí středního věku od ČSSD ke komunistům.

Ještě před čtyřmi lety patřil její hlas sociálním demokratům. Ale za jejich vlády ztratila práci, spolu s ní i manžel a už dva roky je nezaměstnaná. Nezajímají ji slova o svobodě, možnosti volby, chce jistotu, a tu jí prý dali jen komunisté. A že totalitní režim vraždil a zavíral nevinné lidi, to už je přece tak dávno a jí nikdo neubližoval. 

Komunistický režim byl podle Jany Neumannové prostě lepší a ona byla spokojenější. Jinak svůj odklon od sociálních demokratů ke Grebeníčkově straně vysvětlit neumí. "Je mi přes čtyřicet. Zrušili statek, kde jsem pracovala u dobytka, a teď mě nikdo nechce, protože jsem stará," burácí nahněvaně obyvatelka Chodského Újezdu. A hned dodává: "Ale za komunistů, to mi práci dát museli."

Povolební mapa se tady na Tachovsku zabarvila sytě červeně, podobně jako na Znojemsku, kde byla podpora KSČM výrazná už před čtyřmi lety. Oba okresy dělí několik set kilometrů, ale náklonnost voličů tam komunisté získali z podobných příčin.

Jsou to polozapomenuté nebohaté zemědělské oblasti, které dříve obývali sudetští Němci. Je tu nouze i o špatně placenou práci v zemědělství, v lepším případě v německých firmách, které tu zajišťují alespoň nějaké pracovní příležitosti. A lidé, zejména po nacionalistické předvolební kampani, mají obavy z majetkových požadavků bývalých německých obyvatel.

"Není to jen tak nějaký protest. Hodně lidí, hlavně těch starších, opravdu chce zpátky staré časy. Myslí si, že jejich životy byly lépe zabezpečeny," říká starosta Chodského Újezdu Vladimír Marozs, který jako nezávislý kandidoval ve volbách na kandidátce Koalice.

Není to podle něho ani tak chyba lidí, že utíkají do náruče komunistů, ale především politiků, kteří svým arogantním chováním důvěru ztratili. A tak převládl pocit, že ministerští úředníci, ať to bylo za vlády ODS nebo ČSSD, nehledí na zájmy lidí. A na vesnice kdesi daleko u hranic už vůbec ne.

"Jak mají lidé politikům věřit, když vidí v televizi, jak utíkají před zodpovědností, když jeli v opilosti autem. Jen se odvolávají se na poslaneckou imunitu," dodává čtyřicetiletý starosta.

Penzionovaný učitel Zdeněk Pechr je tak trochu zdejší mentor. Stará se o místní kroniku i knihovnu a také si právě nese pečlivě nalepené výstřižky z novin o povolebním vývoji. Koho volil? "No přeci komunisty. Ty volím od roku 1953, kdy jsem se vrátil z vojny," říká Pechr.

Volby si ujít nenechá nikdy, i z této věrnosti voličů profituje jeho mateřská strana. Vedle ukončené učitelské kariéry pěstoval i tu svoji stranickou. Býval předsedou základní organizace KSČ. Nikomu prý neublížil, tak se nemá za co stydět. A úspěch KSČM ho přirozeně těší.

"Tady komunisté dostali k padesáti procentům, že!" připomíná volební žně KSČM. Není se prý čemu divit, když se politici "vykašlali" na venkov. "Vždyť už ani autobus skoro nejezdí. Jak se mají babky dostat k doktorovi? To je celodenní martyrium," dodává Pechr.

Ale když se při procházce Chodským Újezdem zeptáte paní vyložené v okně nebo dvou chlapů s lahvemi piva v ruce, odmítají se se svou volbou svěřit. "To je moje věc. Máme demokracii, a tak vám do toho nic není," odráží otázku pivař před místní prodejnou potravin.

Ti mladší po stejné otázce nejprve oněmí. "Ne, u voleb jsem nebyl," říká pak mladík a tváří se, jako kdyby otázce nerozuměl. A proč ne? "Protože mě to nezajímá," odsekne. Sdílnější jsou voliči ODS, kterých je tady v obci okolo šestnácti procent. Bez rozpaků řeknou, čí lístek vhodili v místní škole do volební urny.

I oslovená chodská důchodkyně odpovídá okamžitě. Věkem v žádném ohledu nezapadá do obecně zažitého vzorce voliče Václava Klause. "No, nedodělal práci, kterou začal, a tak jsme mu to chtěla umožnit. Ale vyčítali mi tady, že bych měla spíš volit zemědělce. Asi mají pravdu," říká. Jakou práci Václav Klaus nedodělal, jasně vysvětlit nedokáže.

Každou čtvrthodinu odbíjí zvon ve věži kostela Chodském Újezdu tok času. Okolí kostela je v pondělí dopoledne liduprázdné stejně jako zbytek vsi. Budova fary je na spadnutí a farář na mše pouze dojíždí. S odchodem sudetských Němců vymizela i křesťanská víra, kterou komunisté tak usilovně potlačovali.

Jedním z mála věrných křesťanů je zdejší varhaník Miloslav Meloun. On také patří mezi sporadické voliče Koalice. Z necelých čtyř set voličů ji volilo osmnáct."Je to jediná strana s křesťanským programem," vysvětluje své rozhodování Miloslav Meloun, bývalý kronikář a také předseda místního národního výboru.

Komunisté mu prý zakázali pokračovat v popisu místních dějin poté, co po svém popisoval dění roku 1968. Ani on však není spokojen, jak dnes lidé v jeho vesnici žijí. "Všude jen samá zloba, chybí láska a radost z drobností," říká hlasem faráře.

Zdejší kostel Svatého kříže nese stejné jméno, jaké měla vesnice až do padesátých let. Na vkus komunistických pohlavárů to však bylo až příliš nábožensky zabarvené, a tak pro tuto kdysi sudetoněmeckou obec vymysleli název nový. Naštěstí odhlédli od ideologie a zvolili jméno Chodský Újezd.

Německou historii obec nezapře. Domy nesou neklamné známky německé architektury, místy pod oprýskanou omítkou prosvítají nápisy v němčině. A doby odsunu Němců jsou v živé paměti mnohých obyvatel. Je jím i sedmdesátiletý Miroslav Zánek, který do tehdy ještě Svatého kříže přišel krátce po válce.

"Nikomu jsem tehdy neubližoval, proč bych měl dělat někomu násilí. Prostě jsme je nechali odejít," říká Zánek. Komunista sám prý nikdy nebyl, ale vždycky Stranu volil. "Za komunistů bylo lépe, mlíko za korunu devadesát, autobus zadarmo, všichni věděli, na čem jsou, a měli hlavně dovolání," vzpomíná Zánek.

Kořeny komunistické ideologie jsou dlouhé a stále pevné. Lidé sem přišli před pětapadesáti lety budovat socialismus, a teď jim to, co budovali, chybí. Chtějí to zpátky. A tak volí komunisty.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
Zastupuje zbrojaře, teď chce Hynek kandidovat na prezidenta

Jiří Hynek, šéf Asociace zbrojního průmyslu, která sdružuje zbrojařské firmy, by měl podle nové politické strany Realisté kandidovat na prezidenta. „Chtěl bych...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.