Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak psával „chlapík statečný“ agent Pavel Minařík?

Doporučujeme   15:15aktualizováno  15:15
Návrat rozvědčíka, Pohled za oponu, Alasca House. To jsou díla vzešlá z pera komunistického kapitána StB Pavla Minaříka. Na to jak psával tento agent a „chlapík statečný“ se po třiceti letech podívala bývalá disidentka, v současnosti brněnská redaktorka MF DNES, Jana Soukupová.

Pavel Minařík, komunistický kapitán StB | foto: MF DNES

Hned po jeho slavném vystoupení na dvouhodinové tiskové konferenci v lednu 1976, které se zúčastnilo 137 zpravodajců ze šestnácti zemí a kde se Státní bezpečnost rozhodla (traduje se, že pro jeho přílišnou horlivost v osnování pumových atentátů) prozradit a se vší parádou prodat konspirační působení svého agenta ve „štvavé mnichovské vysílačce Svobodná Evropa“, vyšel sborník Návrat rozvědčíka (Naše vojsko, 1976) se záznamem z této konference, dalšími Minaříkovými vystoupeními pro televizi i rozhlas, s jeho rozhovory pro různé tehdejší tiskoviny i s oslavnými články z té doby.

Těžký, statečný, neochvějný a konspirativní boj
On sám pak napsal knihu Pohled za oponu (Nakladatelství Smena, 1987), která vyšla ve slovenštině. Coby šéfredaktor Signálu si pak ještě (jako přílohové čtení k tomuto časopisu) vydal brožurku Alasca House (Naše vojsko, 1988). Ve všech svých literárních výtvorech líčí jedno a totéž: svůj těžký, statečný, neochvějný a konspirativní boj proti imperialistickému nepříteli v zahraničním rádiu, jehož necenzurované zpravodajství (i přes rušičky, lidově nazývané „moskevské boogie“) poslouchali lidé v jinak takřka hermeticky uzavřené Československé socialistické republice druhé půle 20. století.

Z dnešního pohledu jde o docela neuvěřitelné čtení, nejen prkenně i šroubovaně psané, jak bylo pro tehdejší politickou publicistiku zvykem, ale tak plné očividné nenávisti i opravdového nesmiřitelného nepřátelství. Až se člověk nemůže ubránit myšlence, že některé knihy by měly být trestné, a to i po mnoha letech a nepromlčitelně.

Autorovi zmíněných publikací se podařilo v naší polistopadové justici vyvléct ze všech činů proti Rádiu Svobodná Evropa, kde připravoval pumový útok, který v roce 1981 provedli rumunští agenti (a těžce zde zranili čtyři zaměstnance rádia). Nezbývá než počkat, zda se alespoň teď - u brněnského soudu - ve věci Minaříkovy hospodářské kriminality (opět v polistopadové republice) nenakloní vesmírné rameno spravedlnosti mravnějším směrem.

Škodolibost a závist
„Firt (Julius, ředitel českého oddělení Rádia Svobodná Evropa - pozn. red.) a Ivo Ducháček (spolupracovník RSE - pozn. red.) věděli, že jedovaté šípy jsou právě specialitou P. Tigrida,“ popisuje Minařík v kapitole Zrod koncepce RSE údajné boje o post šéfredaktora této stanice, „vždyť to dokázal doma svými články z let 1946 až 1948.

Tigrid byl zárukou, že bude schopen ve funkci šéfa českého vysílání udělat z připravovaného rozhlasu Američany skutečnou laboratoř jedu. Nehledě na to, že Tigrid skýtal ještě jednu a v tomto případě nejdůležitější záruku - dobrou a bezproblematickou práci a absolutní podřízení se požadavkům a přáním americké špionáže.“ (Alasca House - str. 92)

Proč v tomto boji bylo vítězství už předem přichýleno na stranu Pavla Tigrida, dokládá Minařík nepokrytě antisemitskou poznámkou: „Kohák si patrně při psaní těchto řádek neuvědomil, že Tigrid se dříve jmenoval Schönfeld a Firt se dříve psal Fürth a že i tato drobná příbuznost již předem rozhodla v Tigridův prospěch.“ (Alasca House - str. 91)

Ovšem ještě daleko zákeřnější, protože na strunu lidské škodolibosti a závisti směřované, jsou Minaříkovy komentáře k uveřejněným materiálům od jednotlivých pracovníků RSE, v nichž řešili různé provozní, programové a finanční detaily.

Tak k uveřejněnému dopisu jednoho z ředitelů RSE Miroslava Koháka, kde píše o anglicismech a anglickém slovosledu jednoho ze spolupracujících emigrantů, přičiní Minařík popisku „Stížnost M. Koháka J. Firtovi na jazykovou úroveň rukopisů spolupracovníka Svobodné Evropy... I vedoucí pracovníci si uvědomovali nízkou úroveň programů RSE...“ (Alasca House - str. 138).

Hamižní zaprodanci
Nejúčinnějším argumentem pro mravní marasmus kolegů se však rozvědčíkovi stalo jejich spojení s americkou špionáží a touha po špinavém americkém dolaru, které neopomenul vidět v kdečem a dokládat je nejneuvěřitelnějšími spojeními.

„Tato stanice je ochotna měnit obsah svého vysílání z hodiny na hodinu a plnit příkazy, které jsou vypracovávány ve štábech CIA.“ (Návrat rozvědčíka - str. 5 až 6)

Takové nařčení pro něj funguje jako tak jasný důkaz zaprodanosti, že - jak občas píše - „dalších komentářů netřeba“. (Návrat rozvědčíka - str. 10) Často jeho text hraje také na dobře účinkující strunu lidské podezíravosti a hamižnosti. Tak v popisce k dopisu Pavla Tigrida neopomene připsat žalovatelnou lež: „Přátelství s Charlesem Katkem (pracovníkem americké zpravodajské služby) se upevnilo právě za jejich společného mnichovského pobytu. Přesto Tigrid musel později opustit Mnichov z důvodu prokázaných finančních machinací.“ (Alasca House - str. 114)
A že prostředky zaprodanců z emigrace byly nejen špinavé, ale i nemalé, uvádí text například v popisce „P. Zenkl oznamuje písemně J. Firtovi skutečnost, na které se dávno domluvili. J. Firt bude rozhodovat o finančních prostředcích rádoby vlády v exilu.“ (Alasca House -str. 105)

O svých spolupracovnících z RSE ostatně říká, že se „mezi nimi najdou lidé víc než pochybní“, což dokládá zjištěním, že tamní „agent-chodec americké zpravodajské služby zastává názor, že nacisté měli právo vyvražďovat lidi v koncentračních táborech“, nebo „schvaluje také návrat sudetských Němců do Československa“.

Jiné odhalil coby „funkcionáře Hlinkovy gardy v období tzv. Slovenského štátu“ nebo přímo „velitele jednotek SS, válečného zločince“ (Návrat rozvědčíka - str. 17). Ty všechny spojuje podle Minaříka „touha po penězích, které dostávají od Američanů, i ztráta všech iluzí“, neboť „jsou to kariéristé, lidé, kteří ztratili vlast“ (tamtéž - str. 18).

O kádrovém profilu sebe samého neměl však kapitán Minařík nejmenší pochyby, což patrně platí až do dnešních dnů (ostatně ho v tom utvrdil i osvobozující rozsudek polistopadové justice).

Vysvětlení podává například v tomto rozhovoru: „Jsi komunistou?“ „Ano, jsem členem Komunistické strany Československa.“ „Co pro tebe členství v komunistické straně znamená?“ „Všechno. Nerad používám frází, ale opravdu vše. Právě vědomí, že jsem komunista, mně pomáhalo překonat těch sedm dlouhých let.“ (Návrat rozvědčíka - str. 26)

. Dopis Svobodné Evropě

Vy, co jste po nocích ladili dráty,
učili sousedy potomkům lhát,
slyšte o prorocích
s tupými drápy,
jak se jim zřítil ten Upíří hrad.


Ztratili obličej
- to dolar byl důvod,
po boku Goebbelsů je jim OK!
Ztratili obličej i jazyk i původ,
teď hrají nám z partesu hlas CIA.


Kdo by to poslouchal,
ty jidášské žvásty,
odporné žebrání o nakyslý chléb,
kdo by to poslouchal,
ty nechutné pásky,
co do úst si strkaj mrvu a chlév!


R: Díky vám! Díky vám,
chlapíku statečný,
za vaši odvahu, rozum a sílu!
Vy jste náš kapitán
- oni jsou zbyteční!
Přidal jste blankytu
do křídel míru.


Do pupku hadího
jim kapitán hráb
sedm let vypájel
prolhanou žluč...
Ty „svobodný rádio“,
už ti dech zchlad!
Od našich hrdinů pravdě se uč!


Utekli bezmocní
a zradili mámu i tátu,
co někde má bez jména hrob.
Chtějí nám - nemocní
- zasadit ránu
za konto u Lloydů na ptačí zob.


Nad naší hranicí nebe je čisté,
nechceme stanici
s nápisem „Hnůj“.
Uřvi si bránici, ty špinavé klíště,
a nepleť se do veršů
Kde domov můj!!!


R: Díky vám! Díky vám,
chlapíku statečný...

JOSEF LAUFER
BOHUSLAV MYSLÍK
SKUPINA GOLEM
JANA VÁCLAVKA

Text písně ze 70. let oslavující komunistického rozvědčíka Pavla Minaříka za špionáž v Rádiu Svobodná Evropa bude už nejspíš vždy přičítán jejímu interpretovi, dnešnímu muzikálovému zpěvákovi a celebritě nejrůznějších večírků Josefu Lauferovi. Možná jej však napsal režimní veršotepec Václav Hons, v té době redaktor rozhlasové stanice Hvězda a člen tehdejších cenzurních orgánů nazývaných schvalovací komise.



Vadí mi, jak si taxikáři vynucují svá práva, řekla v Rozstřelu Krnáčová





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.