Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšebrodský oltář i Rubensovy obrazy vydáme církvi, uznala galerie

  6:38aktualizováno  6:38
Unikátní umělecká díla, obrazy vlámského malíře Petra Paula Rubense Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin, se definitivně vrátí původnímu vlastníkovi, řádu augustiniánů. Stejně jako Vyšebrodský oltář cisterciákům a Puchnerova archa rytířskému Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Počítá s tím nový šéf Národní galerie Jiří Fajt.

Rubensův obraz Umučení sv. Tomáše patří mezi ta vzácná díla, u nichž stát uznal, že se na ně vztahují církevní restituce. Obraz získají zpět augustiniáni, na jejichž zakázku Rubens obraz namaloval. | foto: archiv NG

Jak vypadá vyřizování žádostí o vydávání majetku církvím, se rozhodl iDNES.cz zmapovat i v souvislosti s tím, že minulý týden ve sněmovně opoziční strany Úsvit přímé demokracie a KSČM iniciovaly mimořádnou schůzi, na níž chtěli s vládní koalicí probrat církevní restituce.

Další strany ale o nic podobného nestály a i když třeba ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš kritizoval podobu restitucí, prosazenou vládou Petra Nečase, program mimořádné schůze ani schválen nebyl. (více zde)

Vzácná díla budou vydána. Ale zároveň zůstanou v galerii

Nový šéf NG Jiří Fajt navázal při svém rozhodnutí o vzácných dílech, jež patřila církví, na kroky svého předchůdce Víta Vlnase. „Pan ředitel, který nastoupil 1. července, měl schůzku se zástupci církví a dohodli se, že vše, co bylo bývalým vedením určeno k vydání, vydáno bude a on tomu nebude bránit,“ řekla iDNES.cz mluvčí Národní galerie Eva Kolerusová.

Týká se to podle ní čtyř obrazů, jež tvoří takzvanou Puchnerovu archu neboli Křižovnický oltář, jedno z nejvýznamnějších děl pozdně gotického deskového malířství v Čechách, devět obrazů, které jsou součástí Vyšebrodského oltáře, a dvě Rubensova díla. Vydání nebude znamenat, že si vlastníci vzácná díla odvezou a že je už veřejnost neuvidí. Naopak zůstanou v Národní galerii, ale v dlouhodobém pronájmu a s cedulkou o jejich skutečném vlastníkovi.

Puchnerova archa, která je k vidění v Anežském klášteře, vznikla koncem patnáctého století a je pojmenována podle objednavatele Mikuláše Puchnera, velmistra Řádu křižovníků s červenou hvězdou.

Devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, které dohromady tvoří Vyšebrodský cyklus, má podle odborníků nevyčíslitelnou hodnotu. Pochází z Vyššího Brodu, kde byly určeny pro cisterciácký klášter.

A Rubensovy obrazy vytvořil vlámský malíř na zakázku řádu sv. Augustina v roce 1637 pro kostel sv. Tomáše na pražské Malé Straně. V roce 1896 je řád zapůjčil předchůdkyni nynější Národní galerie. Až v roce 1950, poté, co komunistický režim zasáhl proti církevním řádům, přešla správa majetku augustiniánů na Náboženskou matici a ta je postoupila galerii. Originály obrazů jsou nyní k vidění ve Šternberském paláci.

„Jen ať dál visí v Národní galerii," řekl už loni na jaře iDNES.cz provinciál řád augustiniánů v Česku Juan Provecho. Augustiniáni budou spokojeni už s tím, že stát uzná, že vzácné Rubensovy obrazy patří jim a že o ně přišli neprávem.

Vydání poutního kostela na Zelené hoře se stále chystá

Národní památkový ústav aktuálně posuzuje 15 z původních 47 výzev k vydání majetku v rámci církevních restitucích. „Pořád se to připravuje,“ odvětila mluvčí památkového ústavu Simona Juračková na dotaz iDNES.cz, v jaké fázi je nyní navracení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Naopak už dříve Národní památkový ústav odmítl vydat hrad Bouzov, o který žádal Řád bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě, zkráceně Německý řád. V tomto případě se stát nevyhne soudnímu sporu.

Památkáři zatím stále shromažďují podklady pro rozhodnutí o vydání zámku v Kroměříži. „Už to ho je patnáct centimetrů na výšku a pořád toho přibývá,“ řekla mluvčí Juračková. Nedokázala odhadnout, jak dlouho bude Národní památkový úřad vyřizovat všechny žádosti. „Nakládáme se státním majetkem, tak můžeme vydávat pouze nezpochybnitelné žádosti. Musíme si být jisti, že nic nebrání vydání,“ uvedla mluvčí národního památkového ústavu.

Obdobně obezřetně si při rozhodování o vydání půdy počíná Státní pozemkový úřad. Podle statistiky, kterou si může každý zkontrolovat na webových stránkách úřadu, uzavřel pozemkový úřad ke 24. červenci s oprávněnými žadateli 497 dohod o 5795 pozemcích s rozlohou přes 4700 hektarů. „Dohoda se pak schvaluje ve správním řízení. Když je schválena, předává se pak na katastr a tam se provádí změna vlastnictví,“ řekla Monika Machtová ze Státního pozemkového úřadu.

„Dost času nám zabíralo, že se lustrovaly pozemky. Církve označily nějaké pozemky, ale v dnešní době ten pozemek to číslo třeba nemá. Lustrace pozemků jsou ale hotovy, takže v září, říjnu by měl celý ten proce akcelerovat,“ řekla iDNES.cz k vydávání půdy Machtová. Jak dlouho bude celá akce vydávání půdy církvi trvat, si ale netroufla odhadnout.

Církve a náboženské společnosti požádaly podle oficiální statistiky pozemkový úřad, Lesy ČR a další současné vlastníky bývalé církevní půdy o 118 315 pozemků s celkovou rozlohou 25 408 hektarů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.