1. Proč Ukrajinci vybírají prezidenta v předčasných volbách?
Prezidentské volby na Ukrajině se měly původně konat až za rok. Loni na podzim však v zemi vypukly protesty proti odstoupení Kyjeva od asociační smlouvy s EU, které se v únoru zvrhly v krveprolití. Prezident Viktor Janukovyč se s opozicí dohodl na konání předčasných voleb. Vzápětí prchl ze země a moci se chopila dosavadní opozice. Parlament Janukovyče zbavil funkce a vyhlásil na 25. května předčasné prezidentské volby. Janukovyč je nyní v Rusku, které ho stále považuje za řádně zvoleného prezidenta a novou vládu neuznává.
2. Volební systém
Pravidla ukrajinských prezidentských voleb jsou v řadě ohledů podobná českému volebnímu systému. Ukrajinci volí hlavu státu přímo ve všelidové dvoukolové volbě. První kolo proběhne v neděli 25. května. Volební místnosti se otevřou v 07:00 SELČ a uzavřou se o dvanáct hodin později. První průběžné výsledky lze údajně očekávat ještě v neděli večer.
Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, utkají se dva nejúspěšnější kandidáti ve druhém kole plánovaném na 15. června. Prezident má pětiletý mandát. Kandidáti musí být starší 35 let.
3. Kandidáti
Podle předvolebních průzkumů je jasným favoritem voleb osmačtyřicetiletý byznysmen Petro Porošenko, jemuž vyjádřil podporu i Vitalij Kličko. Podle analytiků "nemá šanci nevyhrát" a řeší se spíše otázka, jestli získá nadpoloviční většinu hlasů už v prvním kole (profil Porošenka čtěte zde).
Na druhém místě se v průzkumech umisťuje bývalá premiérka Julija Tymošenková následovaná bývalým ministrem hospodářství Serhijem Tihipkem. Dalšími kandidáty jsou například Michail Dobkin z Janukovyčovy Strany regionů, Oleh Ťahnybok - šéf nacionalistické strany Svoboda a Dmytro Jaroš - vůdce radikálního Pravého sektoru.
4 Jaké naděje Ukrajina upíná k prezidentským volbám
Nový, legitimně zvolený prezident, by mohl přidat na legitimitě nové kyjevské vládě, což by upevnilo její pozici. Tím by se usnadnila jednání s proruskými vzbouřenci na východě země. Stabilní vláda by také mohla lépe zajistit potřebné politické a ekonomické reformy v zemi. Země je po letech kleptokracie revolučním událostech v Kyjevě a ruské anexi Krymu na pokraji bankrotu.
5 Jaké hrozí komplikace
Problémy hrozí především na neklidném východě země, kde separatisté už několik týdnů se zbraní v ruce vzdorují nové vládě v Kyjevě. Ústřední volební komise oznámila, že kvůli nepokojům nebude možné zabezpečit volby v Doněcké a Luhanské oblasti. To znamená, že asi dva miliony z 36 milionů oprávněných voličů nebudou mít přístup k volebním urnám.
Volební místnosti jsou údajně neustálým terčem útoků, skupiny ozbrojenců pálí volební dokumenty a odnášejí kancelářské vybavení. Velká část z tamních obyvatel však stejěn hodlá volby ignorovat. Centrální volební komise však oznámila, že hlasování o hlavě státu bude platné, i když se v některých částech země volby neuskuteční.
Volební bojkot, který na východě ohlásili separatisté, může poskytnout argument Moskvě, aby hlasování neuznala. Naděje na stabilizaci a vnitropolitický smír může ruské odmítnutí zmařit, uznání výsledku by naopak oslabilo pozice separatistů, kteří kyjevské vedení neuznávají.
6 Bezpečnostní opatření
V neklidných východoukrajinských oblastech se místo sčítacích komisařů na hlasování připravují pohraničníci a armáda. Podle ukrajinské agentury Unian se prý ostraha hranic s Ruskem po dobu voleb "zvýší desetinásobně". Ve volební den bude zmobilizováno přes 55 000 policistů a dalších 20 000 dobrovolníků. Pomáhat má i Národní garda, studenti vojenských škol a celníci. Hlídat mají po celé zemi 32 000 volebních místností.
7 Volební podvody
Kritici vnitropolitických poměrů tvrdí, že na Ukrajině nebyly v posledních dvaceti letech žádné volby úplně regulérní. Země proslula volebními podvody, zejména skupováním volebních lístků. Prakticky každým volbám na Ukrajině předcházejí detailní informace médií, kolik v které oblasti jeden volební hlas stojí. Při minulých volbách byl průměrný kurz kolem 500 hřiven (1180 korun).
8 Mezinárodní pozorovatelé
Na průběh voleb má dohlížet asi 3 000 pozorovatelů z Evropy a USA. V rámci pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, mezi nimi budou i čeští zákonodárci Marek Ženíšek (TOP 09), Milan Šarapatka (Úsvit) a senátor Jaromír Štětina (za TOP 09). Rusko oficiálně na Ukrajinu své volební kontrolory nepošle, ruské nevládní organizace má ale zastupovat asi 800 pozorovatelů.
9 A co Rusové?
Rusko v předvečer hlasování ohlásilo odchod svých vojsk od hranic s Ukrajinou, stahování jednotek má ale skončit až počátkem června. Na západě země navíc Moskva ve středu odstartovala mohutné letecké cvičení Aviadarts-2014. Manévry, označované za "leteckou soutěž", skončí den po ukrajinských volbách. USA vyslaly na dobu voleb do Černého moře další válečnou loď.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že bude výsledek voleb respektovat a nebrání se spolupráci s novou vládou, přestože nedělní volby podle něj nesplňují moderní standardy. Putin rovněž podle svých slov doufá, že po prezidentských volbách skončí i ozbrojené boje.
Západní státy v případě tlaku Ruska na ukrajinské voliče hrozí dalšími sankcemi. Podle agentury Reuters je připravena celá řada opatření. Do země se může přestat vyvážet luxusní zboží z Evropy o USA, o které je mezi bohatšími Rusy velký zájem. Vyloučeno však není ani utlumení obchodu s ropou a zemním plynem.
Ruský ministr ekonomického rozvoje Aleksej Uljukajev ovšem věří, že po nich Západ nakonec nesáhne. "Pevně věřím, že k přijetí těchto opatření nedojde," nechal se slyšet v pátek v Petrohradě.
