„V současné době probíhá složitý proces obnovy ruské moci a návratu jeho mezinárodního vlivu. Jsem si jist, že během tak důležitého historického momentu nemohou členové carského rodu Romanovců zůstat stranou,“ řekl Vladimir Petrov listu Izvestija.
Potomci by podle něj měli získat speciální status a jako sídlo jeden z někdejších carských paláců – buď v Petrohradu, nebo na loni anektovaném poloostrově Krym.
Sotva jeho slova odezněla, objevily se zprávy, že jedna z rodových linií, kterou vede velkokněžna Maria Vladimirovna Romanovová, chce požádat Kreml o oficiální status a rezidenci v Moskvě. Ředitel její kanceláře Alexander Zakatov vzápětí prohlásil, že carská rodina se o nic neprosí. O rehabilitaci dynastie a její uznání coby historické a kulturní instituce usiluje už léta, iniciativa by prý ale měla vzejít z Moskvy.
„Potomci nechtějí žádná politická práva ani se jinak do politiky zapojovat. Ale chtějí se přestěhovat permanentně do Ruska pod novým statusem,“ prohlásil Zakatov. Ten si prý velkokněžna představuje podobný některým jiným evropským panovnickým rodům, aniž by prý toužila po restituci majetku.
Rozdělená dynastie
Cara Mikuláše II. svrhli v roce 1917 bolševici, o rok později byl s manželkou i pěti dětmi zavražděn. Část dalšího příbuzenstva tehdy prchla ze země a v podstatě se rozdělila do dvou větví dynastie. Jednu z nich vede už zmíněná Maria Vladimirovna Romanovová, druhou kníže Dmitrij Romanovič Romanov. Obě linie se prohlašují za jediné právoplatné následovníky carů a navzájem zpochybňují legitimitu té druhé.
Jedenašedesátiletá Maria Vladimirovna Romanovová je potomkem mužské linie Alexandra II., jenž Rusku vládl v letech 1855 až 1881. Narodila se však už ve španělském Madridu, kde dodnes žije (byť má i ruské občanství). Několik let byla provdaná za Františka Viléma Pruského, s nímž má syna Grigorije.
Od pádu komunismu se pravidelně do vlasti svých předků vrací a snaží se tam být poměrně aktivní. Podle ruského zpravodajského serveru fontanka.ru se tam angažuje v různých charitách, je patronkou různých ruských univerzit a nadací, účastní se ceremonií.
Devětaosmdesátiletý Dmitrij Romanovič Romanov je pro změnu prapravnukem Mikuláše I., jenž zemi vládl od roku 1825 celých třicet let. I on se už narodil v exilu – ve Francii, a v současné době žije v Dánsku, kde působil v čele různých bank.
Na rozdíl od většiny dalších Romanovců se nevzdal svého exilového občanství. Nechce tak prý učinit z vděčnosti k dánské koruně, která mu poskytla občanství v dobách Sovětského svazu. I on se angažuje v charitě v Rusku.
Ačkoliv se tedy v nejrozlehlejší zemi světa znovu rozproudila debata o případném návratu Romanovců do vlasti, jejich oficiální postavení, či snad dokonce mocenský úřad tam příliš reálné nejsou.
A to z několika důvodů: problémem je ono nevyjasněné následovnictví, Rusové po jejich návratu příliš netouží a roli moderního cara zastupuje prezident Vladimir Putin, píše list The Moscow Times.
